cs.3b-international.com
Matky prenásejí strach svým detem pres pachy
Jeden fenomén, který má dlouhotrvající vedce, je, jak muze traumatická zkusenost matky ovlivnit její díte - dokonce i kdyz událost nastane pred narozením dítete. Kdyz se blízili k vysvetlení, tým vysetrovatelu studoval matce krysy a zjistil, jak prenásejí své obavy na své stenátka behem prvních dnu zivota - díky pachum uvolneným v nouzi.
Prostrednictvím nové studie potkanu, která by mohla mít dusledky pro lidi, výzkumníci zjistili, ze obavy z potkaních matek jsou prenáseny na jejich potomky prostrednictvím pachu emitovaných, kdyz se setkají s podnetem, který je delá strachem.
Tým, který je z lékarské fakulty University of Michigan (U-M) a univerzity v New Yorku, publikoval výsledky v casopise Sborník z Národní akademie ved.
Ríkají, ze jejich nálezy pomohly identifikovat konkrétní oblast mozku, kde se vyskytuje strach behem prvních dnu zivota, coz by mohlo vést k lepsímu nahlédnutí, proc ne vsechny deti postizených matky mají stejné úcinky.
Studenti, vedeni neurologisty a psychiatrem Dr. Jacek Debiec z lékarské skoly U-M, pro své studium ucil samice krys, aby se báli pachu peprné maminky tím, ze je podrobili mírným elektrickým sokum, pred tehotenstvím, zatímco vonili vuni.
Potom, jakmile porodili, vedci predstavili materskou vuni mátového pachu - bez soku - aby vyvolávali strach. Dále pouzívali kontrolní skupinu matek, které nemely strach z máty peprné.
Tým predstavil vuni máty peprné na stenata obou skupin, a to jak s matkami, tak i bez nich.
"V prvních dnech zivota dítete krysy," ríká doktor Debiec, "jsou imunní vuci ucení se o nebezpecích pro zivotní prostredí. Pokud vsak jejich matka je zdrojem informací o hrozbách, ukázali jsme, ze se z ní mohou ucit a vytváret trvalé vzpomínky."
Dr. Debiec dodává, ze jejich výzkum potkanu ??umoznuje pozorovat to, co se deje uvnitr mozku pri vysílání strachu, coz by u lidí nikdy nedelalo.
Potomci "získávají zkusenosti své matky"
Tým se soustredil na strukturu mozku, nazývanou bocní amygdala, pomocí zvlástního zobrazování mozku a studií genetické aktivity v jednotlivých mozkových bunkách, stejne jako studium kortizolu v krvi.
Tato oblast mozku je klícovým místem, kde jsou detekovány a reseny hrozby, takze vedci tvrdí, ze má smysl, ze tato oblast bude také centrem pro ucení se nových obav.
Nejen, ze se krysy naucily strach z matky prostrednictvím pachu, které udelala pri strachu, ale zavedení vune jejich neprítomné matky reagující na vuni máty vyvolalo stejnou strachovou reakci u stenat.
Vedci vsak také zjistili, ze kdyz dívkám podávali látku, která zablokovala cinnost amygdaly, stenata se naucily strach z peprince od svých matek.
Dr. Debiec ríká, ze to muze být zpusob, jak zabránit detem v ucení se o skodlivých strachových reakcích od jejich matky.
On pridává:
"Nás výzkum dokazuje, ze deti se mohou naucit od materského výrazu strachu, velmi brzy v zivote. Nez mohou dokonce udelat své vlastní zkusenosti, v podstate získají zkusenosti své matky. typy ucení dítete, pokud se neopakují, rychle zahynou. "
Jaké jsou dusledky pro lidi?
Výzkumníci poznamenávají, ze experti v oblasti dusevního zdraví pozorovali generace, ze emocní trauma je prenásena po celé generace. Doktor Debiec sám pracoval s detmi, kterí prezili holocaust, kterí meli nocní mury a prehlídky traumatických zázitku, které nikdy nezazili.
Protoze tento patologický strach je spolecensky prenásen detem, tým ríká, ze je to "klinické znepokojení".
Na základe toho, co se vedci jiz dozvedeli o obtízných obvodech v mozku, psychiatri byli schopni vyvinout lécbu lidí s fóbií a úzkostnými poruchami. Napríklad tým vysvetluje, ze expozicní terapie muze pomoci pacientovi prekonat strach tím, ze postupne celí zdroji strachu.
Dr. Debiec doufá, ze dalsí vysetrování tohoto tématu pomuze lidským pacientum. Ackoli je jeste prílis brzy vedet, zda se mezi lidskými matkami a jejich detmi stane stejný efekt prenosu zápachu, poznamenává, ze je jiz známo, ze materská vune hraje roli pri uklidnování lidských detí.
Zeny jsou více zduraznovány dojízdením do práce a z práce nez muzi, ackoli muzi tráví kazdý den více casu na kazdodenní dojízdení, uvedli odborníci z London School of Economics a University of Sheffield ve Journal of Health Economics. Autori uvedli, ze zatímco muzi jsou obecne nedotceni dojízdením, zdá se, ze mají negativní vliv na dusevní zdraví zen.
Uzívání marihuany muze vysvetlit nadmernou denní spavost u nekterých dospívajících
Narkolepsie - extrémní záchvaty ospalosti, které mohou kdykoli zasáhnout - postihuje priblizne 1 z 2 000 lidí v USA. Nová studie vyvolává obavy ohledne diagnózy u adolescentu poté, co identifikovala marihuanu v moci nekterých teenageru, kterí meli symptomy konzistentní s narkolepsií. Výzkumníci zjistili, ze více nez 40% dospívajících, jejichz moc testovala pozitivní výsledky pro marihuanu, mela symptomy konzistentní s narkolepsií.
