Riziko úmrtnosti "dvakrát vyssí" u lidí s dusevními poruchami

Nová studie zverejnená v roce 2006 JAMA Psychiatrie zjistí, ze riziko úmrtí u lidí s poruchami dusevního zdraví je více nez dvakrát vyssí nez riziko osob bez techto stavu a ??obecné populace.
Kazdorocne je priblizne 8 milionu (14,3%) úmrtí na celém svete zpusobeno poruchami dusevního zdraví.

Podle Národní aliance pro dusevní onemocnení (NAMI) priblizne 61,5 milionu Americanu - odpovídající 1 z 4 - zazívá nejakou formu dusevní poruchy v daném roce. Priblizne 13,6 milionu Americanu má vázné dusevní onemocnení, jako je bipolární porucha, schizofrenie nebo závazná deprese.

Predchozí studie naznacují, ze lidé s dusevním onemocnením mají vyssí riziko úmrtí. Napríklad v roce 2012, Zdravotní novinky dnes hlásili studie výzkumníku z University College v Londýne ve Spojeném království, která zjistila, ze lidé, kterí trpí depresí, úzkostí a dalsími problémy dusevního zdraví, mají nizsí predpokládanou délku zivota nez lidé bez techto podmínek.

Ale vedci této nejnovejsí studie - vcetne Elizabeth Reisinger Walker, PhD, z Emory University v Atlante, GA, poznamenávají, ze doposud zádná komplexní metaanalýza nevycíslila riziko úmrtí u lidí s dusevním onemocnením.

"Kvantifikace a porozumení nadmerné úmrtnosti lidí s dusevními poruchami muze informovat o prístupu k resení tohoto pretrvávajícího problému a rozsírit diskusi o úcinku dusevních poruch na úmrtnost," ríkají autori.

Priblizne 8 milionu úmrtí rocne zpusobených poruchami dusevního zdraví

Walker a kolegové provedli prehled 2 481 studií, které zkoumaly vztah mezi poruchami dusevního zdraví - vcetne deprese, úzkosti, schizofrenie a bipolární poruchy - a úmrtnosti.

Výzkumníci zahrnovali 203 studií ve své záverecné analýze, která reprezentovala 29 zemí na sesti kontinentech. Tyto studie bud srovnávaly riziko úmrtí lidí s poruchami dusevního zdraví se zdravím obycejné populace nebo osob bez dusevní choroby.

Výsledky analýzy ukázaly, ze riziko úmrtnosti osob s poruchami dusevního zdraví bylo 2,22krát vyssí nez riziko úmrtnosti osob bez dusevních chorob a obecné populace. V prumeru bylo 10 let potenciálního zivota ztraceno u lidí s dusevním onemocnením.

Tým také zjistil, ze prírodní príciny predstavují 67,3% úmrtí u lidí s poruchami dusevního zdraví. Neprirozené príciny predstavovaly 17,5% úmrtí, zatímco príciny zbývajících úmrtí nejsou známy.

Výzkumníci navíc vypocítali, ze kazdý rok priblizne 8 milionu (14,3%) úmrtí na celém svete je zpusobeno poruchami dusevního zdraví.

V komentári k jejich záverum autori písí:

"Lidé s dusevními poruchami mají vysokou zátez na úmrtnosti na úrovni jednotlivcu a populace. Snízení této záteze bude vyzadovat soustredení na méne rozsírené, ale závaznejsí diagnózy a castejsí dusevní poruchy a podobne je treba vynalozit úsilí na prevenci a zvládnutí komorbidních lécebné podmínky a snízit výskyt neprirozených úmrtí v této zranitelné populaci. "

Tým ríká, ze jejich výzkum podléhá urcitým omezením. Napríklad zahrnovaly pouze studie, které byly publikovány v anglictine, coz znamená, ze nekterí byli prehlízeni. "Vzhledem k poctu studií zahrnutých v nasí analýze je vsak nepravdepodobné, ze výsledky budou podstatne ovlivneny," poznamenávají.

Dále autori tvrdí, ze nebyli schopni posoudit úmrtnost v dusledku poruch uzívání návykových látek, poznamenávajíc, ze ??toto je neco, ceho by se melo resit v budoucím výzkumu.

Nejprve na svete: bionický prst umoznuje amputaci cítit texturu

Muz z Dánska se stal prvním amputatem na svete, který cítil textury v reálném case pomocí bionického prstu spojeného s nervy v horní cásti paze. Bionický prst umoznil amputovi rozlisovat mezi ruznými texturami v reálném case s 96% presností. Image credit: Hillary Sanctuary / EPFL Dennis Aabo Sørensen, který ztratil ruku pri nehode s ohnostrojem pred více nez deseti lety, ríká, ze pocity, které cítil s novým zarízením, byly témer stejné jako u jeho skutecné ruky.

(Health)

Q horecka: príciny, rizika a lécení

Obsah Typy Príznaky Príciny Rizikové faktory Diagnostika Lécba Prevence Q horecka nebo horecka dotazu je neobvyklá bakteriální infekce prenásená ze zvírat na cloveka. To muze být akutní nebo chronické, a chronický typ muze být fatální. Ovce, kozy, dobytek a dalsí hospodárská zvírata s nejvetsí pravdepodobností nesou bakterie, ale objevily se u mnoha druhu zvírat, vcetne ryb, psu, velbloudu a morcat.

(Health)