Xanthelasmata, zluté záplaty kolem horních nebo dolních vícek mohou být známkou srdecního záchvatu nebo rizika onemocnení srdce

Xanthelasmata, náplasti zluté pokozky kolem dolních nebo horních vícek mohou znamenat, ze osoba, která je má, má vetsí riziko vzniku srdecních chorob nebo infarktu, vedci z univerzity v Kodani hlásili v BMJ (British Medical Journal).
Xanthelasmata je mnozné císlo xanthelasma, také zvaný xanthelasma palpebrarum. Jsou to ostre vymezené nazloutlé sbírky cholesterolu pod kuzí, typicky na ocních víckách nebo kolem nich. Nejsou ani bolestivé, ani skodlivé, i kdyz mohou být znetvoritelné a snadno odstranitelné. Xanthelasmata jsou castejsí mezi jednotlivci asijského a stredomorského puvodu.

Profesor Anne Tybjærg-Hansen a tým také uvedli, ze arkus rohovky, sedé nebo bílé krouzky kolem rohovky, nejsou spojeny s vetsími infarktem nebo rizikem srdecních onemocnení.

Predchozí studie prokázaly, ze arkus rohovky a xanthelasmata jsou loziska cholesterolu. Polovina vsech pacientu, kterí mají krouzky kolem rohovky nebo xanthelasmaty, mají vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Vedci zduraznují, ze druhá polovina není.
Tybjærg-Hansen a tým se rozhodli zjistit, zda by xanthelasmata a / nebo arkus rohovky mohly být ukazatelem urcitých kardiovaskulárních stavu, jako je mrtvice, tezké zhrubnutí tepen, srdecní infarkt nebo predcasná smrt obecne.
Autori napsali, ze znacný pocet pacientu je jejich lékarem primární péce odvolává k dermatologum, aby odstranili zluté skvrny.
Vedci shromázdili údaje o 12 745 osobách, které se zúcastnily studie Copenhagen City Heart Study. Byli ve veku mezi 20 a 93 lety. Zádný z nich nemel na zacátku studie zádnou srdecní chorobu. Byli pravidelne a dusledne sledováni od roku 1976 do roku 2009.
4.4% (563) z nich melo xanthelasmata a 24.8% (3.159) melo arkus rohovky na zacátku studie.
Behem tríletého období sledování se 3 699 vyvinulo nejaké srdecní onemocnení, z nichz 1872 melo srdecní infarkt, 1 498 melo mrtvici, 1815 vyvinutých cerebrovaskulárních onemocnení a 8 507 úmrtí.
Výzkumníci zjistili, ze ti s xanthelasmaty meli podstatne vyssí sance na rozvoj srdecních onemocnení nebo umírají v prubehu deseti let ve srovnání s jinými jedinci. Riziko zustává po zohlednení dalsích faktoru, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je obezita, hypertenze, hladina cholesterolu, pohlaví a stav kourení a / nebo historie.
Nejblizsí souvislost mezi xanthelasmaty a srdecními onemocneními a rizikem infarktu byla zjistena u muzu ve veku od 70 do 79 let. 41% muzu bez xanthelasmátu v tomto vekovém rozmezí melo riziko vývoje zmínených onemocnení a stavu, ve srovnání s 53% u tech s xanthelasmaty.
U zen vsech vekových skupin byl rozdíl v riziku 35% ve srovnání s 27%.
Bylo vsak zjisteno, ze arcus corneae není rizikovým prediktorem onemocnení srdce nebo infarktu.
Vedci tvrdí, ze lékari by meli pri diagnostice srdecních onemocnení a souvisejících stavu pouzívat prítomnost xanthelasmátu. Dodávají, ze tam, kde je prístup k laboratorním zarízením obtízný, muze být xanthelasmata obzvláste uzitecná pro lékare.
V doprovodném redakci autori písí, ze behem komplexního vysetrení mohou xanthelasmata pouzívat lékari primární péce, aby pomohli identifikovat ty, kterí jsou vystaveni vyssímu riziku infarktu a srdecních chorob.
Napsal Christian Nordqvist