Sdelení o stíznosti mohou být brzy indikátorem budoucího rizika demencí

Pametní klisé se vetsinou povazují za znamení nástupu stárí. Nový výzkum vsak zjistil, ze ti, kterí ohlásili problémy s pametí, mohou mít vetsí sanci na rozvoj demence pozdeji, i kdyz nemají zádné klinické príznaky onemocnení.
Alzheimerova choroba, forma demence, je pátou hlavní prícinou smrti u lidí ve veku 65 let a více v USA.

"Nase studie dodává silné dukazy o tom, ze stíznosti na pamet jsou casté mezi starsími dospelými a jsou nekdy indikátory budoucích problému pameti a myslení. Lékari by nemeli tyto stíznosti minimalizovat a brát je vázne," ríká autor studie Richard Kryscio z univerzity z Kentucky v Lexingtonu.

Demence je název daný skupine kognitivních poruch, které obvykle poskozují pamet, stejne jako jazykové schopnosti, motorické funkce, rozpoznávání objektu a rozhodování. Ve vetsine prípadu se tyto poruchy vyskytují u starsích dospelých.

Nejbeznejsí formou demence je Alzheimerova choroba, progresivní onemocnení mozku charakterizované ztrátou pameti a narusením dusevního fungování. Priblizne 5,3 milionu Americanu má v soucasné dobe Alzheimerovu chorobu a vzhledem ke stárnoucí populaci ocekávají odborníci toto císlo dvojnásobné do roku 2050.

Vedci z univerzity v Kentucky hodnotili výskyt subjektivních stízností na pamet v prubehu casu v souvislosti s vývojem mírné kognitivní poruchy a demence. Studie a její nálezy jsou publikovány v casopise American Neurology Neurologie.

Vývoj demence

Pri prumerném veku 73 let se studie zúcastnilo celkem 531 osob. Úcastníci byli na pocátku studie bez demence a byli pozádáni kazdý rok, jestlize zaznamenali zmeny ve své pameti.

Úcastníci museli dokoncit kazdorocní pametové a myslenkové testy pro prumernou dobu sledování 10 let. Mozary 243 úcastníku byly vysetreny po smrti za príznaky Alzheimerovy nemoci.

Behem studie 56% úcastníku hlásilo zmeny ve své pameti v prumerném veku 82 let. Bylo zjisteno, ze ti, kterí hlásili stíznosti na pamet, mají skoro trikrát vetsí pravdepodobnost vývoje pametových a myslenkových problému.

Priblizne u 1 ze 6 úcastníku bylo zjisteno, ze po dobu trvání studie vyvine demenci, pricemz 80% techto úcastníku predem informovalo o zmenách pameti.

Snad nejvýznamnejsím nálezem byl interval mezi pocátecním hlásením subjektivní pametové stíznosti a vývojem demence nebo jiného kognitivního postizení.

"Co je pozoruhodné v nasí studii, je doba, po kterou nastala prechod k demenci nebo klinickému postizení - asi 12 let po demenci a 9 let po klinickém poskození - poté, co zacaly vzpomínky na pamet," ríká Kryscio. "Tyto poznatky naznacují, ze muze existovat okno pro zásah, nez se objeví diagnostikovatelný problém."

"Nevyvolá okamzitý poplach"

Autori uznávají, ze jejich studie byla omezena skutecností, ze úcastníci byli dotazováni pouze jednou jednoduchou otázkou ohledne stízností na subjektivní pamet pri kazdém rocním sledování. Samohodnocení úcastníku muze také vést k nesprávné klasifikaci stízností na pamet a dalsích rizikových faktoru, jako je kourení a cukrovka.

Navzdory temto omezením jsou autori spokojeni s tvrzením, ze zatímco stíznosti na pamet mohou naznacovat budoucí vývoj demence, subjektivní pametové stíznosti "nejsou prícinou okamzitého poplachu, protoze by to mohlo být mnoho let."

Bohuzel, jak uvádí Kryscio, "dosud nemáme preventivní terapii Alzheimerovy choroby a dalsích onemocnení, které zpusobují problémy s pametí." Schválené lécby mají za cíl zmírnit príznaky onemocnení, ale nemohou zabránit jeho progresi.

Alzheimerova choroba International poverila Svetovou zprávu o Alzheimerove chorobe 2014 jako soucást Svetového Alzheimerova mesíce v zárí. Zdravotní novinky dnes nedávno odhalila klícová zjistení zprávy, která tvrdí, ze cukrovka a vysoký krevní tlak by mely být zamereny na snízení rizika demence.

Napsal James McIntosh

Nadmerná populace povede k katastrofe v oblasti verejného zdraví?

Nová zpráva zjistí, ze do roku 2100 bude na svete více lidí nazivu nez bylo dríve predpovezeno. Zjistujeme, jaké dusledky mohou mít tyto dalsí orgány pro udrzení verejného zdraví. "Nase nové projekce jsou pravdepodobnostní a zjistíme, ze pravdepodobne bude mezi 9.

(Health)

Má smysl pro zivot lépe spát?

Od pití teplého mléka pred spaním az po spací prásky, internet je bohatý na pomucky pro spánek a rady pro ty, kterí se snazí dostat dobrý nocní spánek. Ale nový výzkum naznacuje zcela odlisný prístup: najít zivot v zivote. Nový výzkum zkoumá spojení mezi smyslovým smyslem v zivote a beznými poruchami spánku.

(Health)