Svetová délka zivota se zvýsila o 5 let, ríká WHO

Od roku 2000 doslo k dramatickému nárustu celkové globální délky zivota, ríká Svetová zdravotnická organizace v nové zpráve. Celkový nárust o 5 let na neco málo pres 71 let je nejrychlejsí od sedesátých let minulého století a zvrátil pokles zaznamenaný v devadesátých letech. Nicméne hlavní nerovnosti v tom, jak dlouho muze díte narozené dnes ocekávat, ze zije, stále existuje uvnitr i mezi národy, ríká agentura OSN pro zdraví.
Zpráva WHO ukazuje, ze zatímco nejvetsí nárust délky zivota v posledních patnácti letech je v Africe, region zahrnuje také 22 zemí s nejnizsími ocekávanou délkou zivota.

Zpráva Svetové zdravotnické organizace (WHO), která sleduje pokrok smerem k cílum udrzitelného rozvoje prijatým Valným shromázdením Organizace spojených národu v zárí roku 2015, ukazuje, ze nejvetsí nárust strední délky zivota v období 2000-2015 byl v africkém regionu, kde se zvýsil z 9,4 na 60 let.

Svetová zdravotnická organizace (WHO) prisuzuje významný skok v délce zivota v Africe k redukci detských úmrtí, pokroku v kontrole malárie a vetsímu prístupu k antiretrovirovým prípravkum k potírání infekce HIV.

Zpráva ukazuje, ze prumerná délka zivota dítete narozeného v roce 2015 pravdepodobne ciní 71,4 let - nebo 73,8 let, pokud je to dívka a 69,1 let, pokud je to chlapec. Nicméne, tam, kde se toto díte narodí, muze mít tyto údaje velký rozdíl.

Nejdelsí ocekávanou délkou zivota je v Japonsku, kde se ocekává, ze deti narozené v roce 2015 budou zít 83,7 let, následované Svýcarskem (83,4 let), Singapurem (83,1 let), Austrálií (82,8 let) a Spanelskem (82,8 let).

Vsech 29 zemí, kde díte muze ocekávat, ze bude zít v prumeru 80 let nebo více, jsou zeme s vysokými príjmy, zatímco 22 zemí s prumernou délkou zivota pod 60 let je v zemích s nízkými príjmy v subsaharské Africe.

V Americe zpráva uvádí prumernou délku zivota ve Spojených státech 79,3 roku, za Kanadou (82,2 let), Chile (80,5 let) a Costa Rica (79,6 roku).

Císla také vyzdvihují rozdíly mezi pohlavími. S prumernou délkou zivota 86,8 let mohou zeny v Japonsku ocekávat, ze budou zít nejdéle, zatímco Svýcarsko má nejdelsí prumerné prezití u muzu na 81,3 let.

Naproti tomu Sierra Leone má nejnizsí délku zivota pro obe pohlaví a mnohem mensí mez: 50,8 let pro zeny a 49,3 roku pro muze.

Pres desetinu zivota ve spatném zdravotním stavu

Zpráva WHO také ukazuje zdravou ocekávanou délku zivota - míru poctu let dobrého zdraví, které muze díte narozené v roce 2015 ocekávat.

Stále vzrustá zájem o toto císlo, protoze více národu má stárnoucí populaci a zvysuje se zátez chronických nemocí, stejne jako jejich prínos k predcasným úmrtím.

Celosvetove je prumerná délka zivota 63,1 let (64,6 let u zen a 61,5 let u muzu), coz naznacuje, ze priblizne 8 let - nebo více nez desetina - prumerné délky zivota bude zít ve spatném zdravotním stavu nebo invalidite.

Svetová zdravotnická organizace rovnez poznamenává, ze stále existuje mnoho mezery, které je treba uzavrít, aby bylo mozné sledovat pokrok smerem k SDG. Napríklad priblizne polovina úmrtí v celosvetovém merítku není registrována, ackoli nekolik zemí dosáhlo znacného pokroku v této oblasti - mezi ne patrí Brazílie, Cína, Iránská islámská republika, Jizní Afrika a Turecko.

Zpráva také kvantifikuje príciny smrti a spatného zdravotního stavu, které predstavují významné výzvy pri plnení cílu SDG. Napríklad kazdý rok:

• 5,9 milionu detí zemre pred dosazením veku 5 let
• 303 000 zen zemre kvuli komplikacím tehotenství a porodu
• 2 miliony lidí je nove infikováno HIV, a 9,6 milionu nových prípadu tuberkulózy a 214 milionu prípadu malárie
• 1,7 miliardy lidí s zanedbanými tropickými nemocemi potrebuje lécbu
• Více nez 10 milionu lidí zemrela pred vekem 70 let kvuli kardiovaskulárním chorobám a rakovine
• 1,25 milionu lidí zemre z dopravních zranení
• 800 000 lidí spáchá sebevrazdu
• 475 000 lidí je zavrazdeno (80 procent z nich jsou muzi)
• 4.3 milionu lidí zemre ze znecistení ovzdusí z paliv na varení
• 3 miliony lidí zemre ze znecistení venkovního ovzdusí

Zpráva také kvantifikuje prínos rizikových faktoru, jako je kourení (1,1 miliardy kuráku na celém svete), zastínený rust (156 milionu postizených detí) a kontaminovaná voda (1,8 miliardy lidí nemá cistou pitnou vodu).

Dr. Margaret Chan, generální reditelka WHO, ríká, ze prístup ke základní zdravotní péci pro vsechny, kterí ji potrebují, je klícem k uzavrení velkých mezer. Zpráva uvádí, ze mnoho zemí je stále daleko od univerzálního zdravotního pojistení a znacný pocet rodin "celí katastrofickým výdajum na zdravotní péci", coz v mnoha prípadech predstavuje více nez 25% výdaju domácností.

"Svet ucinil velké kroky pri snizování zbytecných utrpení a predcasných úmrtí, které vznikají z preventivních a lécitelných onemocnení.

Ale zisky byly nerovnomerné. Podporujícím zemím, které smerují k univerzálním zdravotním pokrytím zalozené na silné primární péci, je nejlepsí, co muzeme udelat, abychom se ujistili, ze nikdo nezustane. "

Dr. Margaret Chanová

Zjistete, proc WHO naznacuje, ze spolecnost musí premýslet o stárnutí.

Chudoba spojená s vývojem urcitých druhu rakoviny

Existují urcité faktory spojené s vývojem specifických nádoru. Kourení je spojeno s vyssím rizikem rakoviny plic, napríklad pri pouzití opalovacích luzek zvysuje riziko rakoviny kuze. Nyní nová studie naznacuje, ze socioekonomický stav muze mít vliv na typy rakoviny. Výzkumný tým vedený Dr.

(Health)

"Neviditelné mysi" mohou umoznit zobrazení celého organismu

Nová studie zverejnená v casopise Cell popisuje pokus japonských vedcu o realizaci "konecného snu o systémové biologii" - zcela transparentních tkání a organismu, které lze zaznamenat pri extrémne presném, jednobunecném rozlisení. Vedci aplikovali metodu CUBIC na mozky, srdce, plíce, ledviny a játra dospívajících a dospelých mysí.

(Health)