Méne cvicení, více TV hodin spojených s vyssím rizikem deprese u zen

Vedci, kterí analyzovali data z dlouhodobé studie zen v USA, zjistili, ze nízká úroven cvicení a sledování spousty televizí byly spojeny s vyssím rizikem deprese ve srovnání s vysokou úrovní cvicení a malého sledování televize. Zpráva o jejich zjisteních se objevila nedávno v Americký zurnál epidemiologie.
Vedoucí autor Michel Lucas z Harvardské skoly verejného zdraví a kolegové vyuzili údaje od zen, které se úcastnily Studie zdravotní sestry, které vyplnovaly dotazníky kazdé dva roky od roku 1992 do roku 2000. V roce 1996 zvolili 49 821 osob bez deprese.
Dotazníkové údaje obsahovaly informace o fyzické aktivite (napríklad cyklistika, chuze, beh, plavání), z nichz výzkumníci mohli sestavit údaj o celkovém poctu minut fyzické aktivity za den.
V roce 1992 byli úcastníci také dotazováni na jejich televizní zvyky a z techto odpovedí badatelé vypocítali, kolik hodin týdne úcastníci strávili sledováním televize.
Výzkumníci byli schopni posoudit, které zeny vyvinuly klinickou depresi behem sledování (od roku 1996 do roku 2006) ze svých vlastních zpráv o tom, zda byli diagnostikováni takovým lékarem nebo zda uzívali antidepresiva.
Výsledky ukázaly, ze:

• Behem sledování bylo zaznamenáno 6 505 prípadu deprese.


• Vyssí fyzická aktivita byla spojena s nizsím rizikem deprese: i po vyloucení známých potenciálních zmatek, jako je hmotnost, kourení a urcité nemoci.


• Ve srovnání s temi, kterí vykonávali v prumeru méne nez 10 minut denne, zeny, které v prumeru uzívaly 90 minut denne nebo více, mely o 20% nizsí riziko deprese (relativní riziko bylo více nez 0,80, interval spolehlivosti 95% CI byl v rozmezí od 0,70 do 0,92; Ptrend
• Na rozdíl od toho se riziko deprese zvýsilo s více hodinami sledování televize.


• Ve srovnání se zenami, které sledovaly 1 hodinu nebo méne (relativní riziko bylo 1,13;


• Fyzické cvicení a sledování televize prispely nezávisle na riziku deprese.

Vedci poukázali na to, ze jedním z omezení jejich studie je moznost, ze nekteré zeny jiz byly na pocátku studie v roce 1996 jiz depresivní a byly diagnostikovány pozdeji behem sledování a mohlo by to být prícinou méne výkonu.

Predchozí studie ukázaly jasnou souvislost mezi vyssími úrovnemi pravidelného cvicení a nizsím rizikem deprese. Ale az do této studie bylo méne jasné, zda pravidelná fyzická aktivita a sledování televize souvisí s rizikem klinické deprese.
Napsal Catharine Paddock PhD