Incest neúmyslne odhalen analýzou DNA vyvolává právní a sociální otázky
Analýza DNA detí pro diagnostiku vývojových postizení a vrozených anomálií muze neúmyslne odhalit, ze nekteré byly koncipovány prostrednictvím incestu, vyvolávání etických, sociálních a právních otázek, s nimiz se musí zabývat instituce a vedci, uvedli americkí výzkumníci ve zpráve zverejnené v Lancet tento týden.
Zpráva zduraznuje potrebu resit problém, který pravdepodobne poroste, jelikoz technologie analýzy DNA se stává prístupnejsím a dostupnejsím diagnostickým nástrojem: co by meli delat lékari, pokud mají podezrení, ze díte, které se lécí, se narodilo prostrednictvím incestu?
Tento scénár je plný etických, právních a sociálních dusledku pro vsechny zainteresované strany a autori této zprávy, kterí se sami potýkají s temito problémy, pozadují nové pokyny, které lékarum pomohou rozhodnout, jak jednat.
Zdá se, ze postizení pocházející z chybejících nebo duplicitních genu se vyskytují casteji u detí narozených v dusledku incestu.
Deti, které se nenarodí pri incestu, mají obvykle genom (tj. Mapu celé DNA) s vysokým stupnem "heterozygosity", coz odrází skutecnost, ze dostali polovinu svých genu od matky, která byla biologicky nesouvisející s otcem, od koho obdrzeli druhou polovinu.
Vzhledem k vývoji v genomové technologii a vzhledem k tomu, ze tato technologie je nyní cenove dostupná, lékari nyní stále více dokázou skenovat genomy jednotlivých detí, aby hledali chybející nebo duplicitní sekvence kódu DNA nazývané polymorfismy s jedním nukleotidem (SNP nebo "snips"). , které by mohly vysvetlit zdravotní postizení. Testy, které pouzívají, se nazývají agregáty zalozené na protokolu SNP.
U detí, které se narodily z incestu, vykazují jejich genomy "neprítomnost heterozygosity", coz odrází skutecnost, ze jejich DNA obsahuje velké cásti, kde jsou príspevky matky a otce shodné, protoze sami sdílely velkou cást svého genetického kódu. Cím více kusu DNA dítete, které ukazují príspevek matky a otce, jsou totozné, tím pravdepodobneji jsou to príbuzní prvního stupne, jako napríklad otec a dcera, matka a syn, nebo bratr a sestra.
Starsí autor Dr. Arthur Beaudet, predseda molekulární genetiky a genetiky cloveka na Baylor College of Medicine v Houstonu, Texas, a kolegové napsali, ze ve své praxi identifikovali nekolik detí oznacovaných jako vývojové postizení a vrozené anomálie, u kterých se ukázaly velké bloky jejich DNA "neprítomnost heterozygotnosti na více chromozomech" a v nekterých prípadech to predstavovalo zhruba ctvrtinu genomu, coz naznacuje, ze deti byly potomstvím prvotrídních príbuzných.
"O techto otázkách jsme diskutovali s právními a etickými odborníky v detské nemocnici v Baylor a Texasu a zvazujeme, jak s nimi nejlépe zvládnout," rekl Beaudet ve svém prohlásení.
Ve vetsine státu USA zákon vyzaduje, aby lékari hlásili podezrení na zneuzívání detí, a pokud mají podezrení, ze tehotenství je dusledkem zneuzívání, musí to hlásit na sluzby ochrany detí a prípadne i na policii.
Beaudet vsak rekl, ze odpovednost lékare je méne jasná, kdyz matka je dospelý. Napríklad to muze záviset na tom, kolik je stará a jaká byla rodinná situace, kdyz se jí stalo.
Odhalení toho, ze díte mohlo být koncipováno prostrednictvím incestu, vyvolává také otresné sociální problémy.
Matka muze poprít, ze k incestu doslo; muze být vydesená a cítit, ze ona a její díte by nebyly nebezpecné, kdyby to vyslo.
Beaudet a kolegové naznacují, ze to je otázka, která vyzaduje nové pokyny pro praxi ohledne souhlasu, zverejnování výsledku a podávání zpráv.
Vyzvali instituce zdravotní péce a profesní spolecnosti, jako je Americká akademie lékarské genetiky, Americká spolecnost pro genetiku cloveka a Evropská spolecnost genetiky cloveka, bud zalozit nebo poverit stávající výbory k resení etických, právních a sociálních dusledku identifikace potenciálních incestních vztahu v dusledku tohoto druhu analýzy.
"Identifikace incestuálních rodicovských vztahu pomocí DNA mikroskopu zalozených na SNP."
CP Schaaf, DA Scott, J Wiszniewska, AL Beaudet
Lancet, Vol. 377 c. 9765 s. 555-556, zverejnené online 12. února 2011.
DOI: 10.1016 / S0140-6736 (11) 60201-8
Dalsí zdroj: Baylor College of Medicine (10. února 2011).
Napsal: Catharine Paddock, PhD
Molekulární prepínac zamerený na komáry malárie
Polovina svetového obyvatelstva je ohrozena malárií - asi 3,3 miliardy lidí - podle Svetového zdravotnického organizace (WHO). Ackoli preventivní a kontrolní opatrení vedla ke snízení úmrtnosti, WHO odhaduje, ze v roce 2010 zemrelo na tuto chorobu 660 000 lidí. Malárie je zvláste rozsírená v nejchudsích zemích Afriky.
Protein malárie vykazuje potenciál jako lécba rakoviny
Tehotné zeny jsou obzvláste zranitelné parazitem malárie, protoze produkují protein, který se snadno váze na molekulu cukru v placente. Stejná molekula cukru se také vyskytuje ve vetsine prípadu rakoviny. Nyní vedci prokázali, ze je mozné prilozit protirakovinové léky na proteiny malárie a pouzít je k jejich dodávání presne na nádory zamerené na cukr.