cs.3b-international.com
Lidská výziva "ohrozena" zvýsením CO2 koncentrací
Ve studii o tom, zda rostoucí koncentrace oxidu uhlicitého predstavují hrozbu pro lidskou výzivu, výzkumníci zjistili, ze jestlize úrovne dosáhnou tech, které se ocekávají do roku 2050, plodiny produkující velkou cást stravovacího zinku a zeleza ve svete by mely snízit koncentrace techto zivin.
Vedci z Harvardské skoly verejného zdraví (HSPH) zverejnují své poznatky v casopise Príroda.
Poznamenávají, ze kolem 2 miliard lidí na celém svete má zinek a zelezné nedostatky, coz kazdorocne vede ke ztráte 63 milionu zivotních let z podvýzivy.
Pokud se tyto koncentrace zivin snízí, tým dodává, ze to bude "nejvýznamnejsí zdravotní hrozba" spojená se zmenou klimatu.
Zinek je zivotne dulezité ziviny pro lidské zdraví. To se nachází v bunkách v celém tele a pomáhá imunitnímu systému bojovat proti bakteriím a virum. Krome toho telo potrebuje zinek k tvorbe bílkovin a DNA.
Mezitím je zelezo rozhodující slozkou hemoglobinu, coz je protein, který prenásí kyslík z plic do tkání. Zelezo je také nezbytné pro rust, vývoj, bunecné fungování a syntézu urcitých hormonu a pojivové tkáne.
Snízená hladina zeleza a zinku byla zjistena u psenice a rýze
K provedení své studie pouzili výzkumníci data zahrnující 41 genotypu zrn a lustenin ze skupin rostlin, které pouzívají C3 a C4 uhlíková fixace ze sedmi ruzných míst pro zlepsení obohacování oxidu uhlicitého (FACE) v Japonsku, Austrálii a USA.
Vysoká hodnota CO2 úrovne zinku, zeleza a bílkovin v psenici a rýzi.
Tým ríká, ze experimenty vyuzívající technologii FACE se staly "zlatým standardem", nebot tato technika umoznila pestování rostlin v otevrených polích vystavených zvýseným hladinám oxidu uhlicitého (CO2), zatímco predchozí studie pouzívaly plodiny pestované ve sklenících za podmínek umelého rustu.
Po testování koncentrací jedlých cástí psenice, rýze, kukurice, ciroku, sóji a hrásku v zelezi a zinku výzkumníci zjistili, ze úroven CO2 na vsech sedmi místech se pohybovalo mezi 546-586 díly na milion.
Celkove jejich nález ukázal, ze doslo k významnému snízení koncentrací zinku, zeleza a bílkovin u psenice a rýze.
Tyto koncentrace v zrnech psenice pestovaných na místech FACE byly podrobneji snízeny o 9,3% pro zinek, 5,1% pro zelezo a 6,3% pro bílkoviny, ve srovnání s psenicí pestovanou u stredne silného CO2 úrovne.
Tým uvádí, ze zinek a zelezo byly také snízeny v lusteninách, zatímco bílkoviny nebyly.
"Lidstvo rychle mení zivotní podmínky"
Ale jak tyto poznatky ovlivnují lidi? Vedoucí autor Samuel Myers, vedecký pracovník na oddelení environmentálního zdraví spolecnosti HSPH, odhaduje, ze priblizne 2 az 3 miliardy lidí na nasí planete obdrzí z techto plodin více nez 70% svého zinku nebo zeleza.
Dodávají, ze tomu tak je zejména v rozvojovém svete, jelikoz nedostatky zinku a zeleza jsou jiz v této oblasti hlavním zdravotním problémem.
Plodiny, jako je kukurice a cirok, byly méne ovlivneny zvýsenou úrovní, kterou vedci ríkají, ze je v souladu s jejich fyziologií rostlin. Takové rostliny koncentrují CO2 uvnitr bunky pro fotosyntézu, tak teoretizují to delá rostliny méne citlivé na zmeny mimo bunky.
Tým byl prekvapen, ze zinek a zelezo se tak výrazne lisily u ruzných genotypu rýze, ale dodávají, ze by mohla existovat moznost slechtení snízené citlivosti ke zvysování CO2 do plodin v budoucnu.
Myers ríká:
"Lidstvo provádí globální experiment tím, ze rychle mení podmínky prostredí na jediné obytné planete, o níz víme. Jak se tento experiment odvíjí, bude nepochybne mnoho prekvapení.2 ohrozuje lidskou výzivu je jedno takové prekvapení. "
Dodává, ze vedle snahy snízit CO2 emisí, genotypu chovných rostlin se snízenou citlivostí a výzivové doplnení nejvíce postizených lidských populací by mohlo snízit zdravotní dopady techto zmen zivotního prostredí.
Nové vysvetlení bylo zjisteno u zenské neplodnosti související s vekem
Neplodnost postihuje miliony páru ve Spojených státech a vek je jedním z hlavních faktoru, které ovlivnují schopnost cloveka rozmnozovat se. Nový výzkum zkoumá genetický základ neplodnosti související s vekem u zen a nalézá potenciální nové vysvetlení. Nová studie nalezne nové vysvetlení pro zenskou vekovou neplodnost.
Nové objevy molekul poskytují stopy ke vzniku schizofrenie
Desítky let vedci pracují na objevení príciny schizofrenie. Nyní muze nový výzkum poskytnout dalsí stopy, protoze vedci odhalili molekulární proces, který muze prispet k rozvoji poruchy. To je podle studie zverejnené v casopise Molecular Psychiatry.
