cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Samolepící brýle: jak videní jednoho cloveka pomáhá ostatním lépe videt

I kdyz je v USA obvyklé, refrakcní chyba, jako je krátkozrakost, je velmi lécebný stav; s jednoduchou návstevou optometrista, muzete obdrzet pár brýlí nebo kontaktních cocek, které mohou napravit spatné videní. Pro lidi v rozvojových zemích to není tak snadné; s pouze jedním optometristem pro kazdých 600 000 lidí v prumeru, vetsina lidí s refrakcní chybou jdou neléceny. Ale jeden profesor prisel s resením: samolepící brýle.
Profesor Silver doufá, ze do roku 2020 napraví vizi 1 miliardy nejchudsích lidí se samocinne nastavitelnými brýlemi.
Obrazový kredit: CVDW

Jednoho odpoledne v breznu 1985 si profesor Joshua Silver, atomový fyzik a profesor fyziky na britské univerzite v Oxfordu a zakladatelka a reditelka Centra pro vize v rozvíjejícím se svete (CVDW), mel caj s prítelem.

"Muzete vytvorit nastavitelný zaostrovací objektiv?" zeptal se jeho prítel. "Moje první odpoved byla" ne ", rekl profesor Silver Zdravotní novinky dnes. "Pak jsem rekl," ach ano, "a já jsem toho odpoledne udelal a mám to jeste."

S nekterými vylepseními vyvinul Prof. Silver objektiv, který mohl pouzít s cílem napravit svou krátkozrakost nebo krátkozrakost s vysokou presností.

"Tento objektiv trvalo 10 minut a já jsem s ním mohl získat velmi jasnou vizi bez praktického lékare," rekl nám. "Jinými slovy jsem nasel cestu, která by vedla k oprave videní za velmi nízkou cenu a bez potreby jakékoliv pomoci od profesionála. To byl opravdu výchozí bod."

Dvacet let pozdeji byl první model samolepicích brýlí spolecnosti Prof. Silver - s názvem Adspecs - distribuován více nez 60 000 osobám ve 20 rozvojových zemích.

Prof. Silver se také spojil se spolecností Dow Corning - predním svetovým dodavatelem technologie na bázi kremíku - k zahájení projektu Child Vision, jehoz cílem je distribuovat novejsí model samocinne nastavitelných brýlí urcených speciálne pro mladé lidi ve veku 12-18 let starsí v rozvojových zemích s refrakcní chybou.

Prof. Silver není první osobou, která prisla s myslenkou samocinne nastavitelného brýlí; to bylo nejprve navrzeno zpet v roce 1879. "Je to proste to, ze nikdo to vzal, pokud jsem to vzal," rekl MNT.

"Mel jsem výhodu nad nekterými lidmi, kterí na tom pracovali," dodal, "coz je, ze jsem fyzik a také jsem ucil na úrovni vysokoskoláka a pokrocilé úrovni pro studenty a univerzitní lékare, Predpokládal jsem, ze mám dobrý postoj, abych technologii pokrocila. "

Jak fungují brýle?

Chyba refrakce nastává, kdyz tvar oka zabranuje tomu, aby svetlo proniklo do oka pred správným zaostrením.

Myopie je jednou z nejbeznejsích forem refrakcní chyby, která narusuje schopnost osoby jasne videt objekty, které jsou daleko. Mohlo by dojít, pokud je ocní bulva prílis dlouhá nebo je v rohovce prílis mnoho zakrivení - pruhledná vrstva pokrývající prední cást oka. Takové abnormality vedou k rozmazanému videní pri pohledu na vzdálené objekty.

Jak Adspecs, tak i novejsí model samocinne nastavitelných brýlí pracují na stejném principu pro opravu refrakcní chyby; Jsou tvoreny technologií cocek s cockovou tekutinou, která uzivateli umoznuje prizpusobit výkon objektivu az do dosazení optimálního zraku.

Kazdá cocka je vyrobena ze dvou pruzných membrán, které se pohybují bud dovnitr nebo ven, v závislosti na mnozství tekutiny - roztoku silikonu - které obsahují.

Objektivy jsou pripojeny k malé injekcní stríkacce, která sedí na kazdé raménko sklenic a uzivatel muze nastavit kolecko na stríkacce pro cerpání tekutiny do nebo ven z kazdé cocky. Pri cerpání kapaliny se síla objektivu zvysuje - koriguje hyperopii nebo dalekohled - pri cerpání kapaliny se snizuje výkon objektivu a koriguje se krátkozrakost.

Jednoduse receno, zmena fyzického tvaru cocky cerpáním silikonové kapaliny dovnitr nebo ven mení její refrakcní výkon - rozsah, v jakém objektiv ohýbá svetlo pri pruchodu ocí - umoznuje uzivateli opravit svou vlastní refrakcní chybu.

Prof. Silver dále vysvetluje, jak brýle pusobí ve videu níze:

Kdyz nositel dokoncí úpravu brýlí, mohou být stríkacky odstraneny, takze je jasnejsí videní a vypadá jako standardní brýle.

Stvorení, které mení zivot

Cetné studie prokázaly úcinnost samolepicích brýlí Prof. Silver.

Publikoval v BMJ v roce 2011 jedna studie testovala Adspecs u témer 650 skolních detí s krátkozrakostí ve veku 12-18 let ve venkovské Cíne, zatímco dalsí studie z roku 2011 publikovala v casopise Oftalmologie testovala brýle ve více nez 550 cínských teenageru s krátkozrakostí ve veku 12-17 let.

V obou studiích bylo zjisteno, ze pri pouzití brýlí doslo k výraznému zlepsení videní pro priblizne 95% úcastníku. Navíc nasli technologii jednoduchou k pouzití.

Více nez 100 milionu dospívajících ve veku 12-18 let má v rozvojovém svete krátkozrakost a odhaduje se, ze priblizne 60% z nich nemá prístup k lécbe svého stavu. To muze nejen negativne ovlivnit jejich celkovou kvalitu zivota, ale muze mít vázný dopad na jejich vzdelání, sociální úcast a zamestnanost.

Jak ukázal jeho výzkum a prostrednictvím svých vlastních zkuseností, vytvárení prof. Silver má schopnosti, které mení zivot. On rekl MNT:

"Vzpomínám si na první pár, který dodám pánovi v Africe, jehoz jménem je Henry. Uz nemohl pracovat, protoze nedokázal videt zblízka, dal jsem mu brýle prizpusobené jeho videní a on zacal pracovat znovu. Úcinne zmenil svuj zivot, protoze to znamenalo, ze by mohl vydelávat na zivobytí. "

Snízení výrobních nákladu

Jedna z hlavních prekázek zavádení jakékoliv formy technologií do rozvojových zemí je nákladná a to je neco, co prof. Silver musel zvázit od zacátku.

V roce 1996 se profesor Silver obrátil s tehdejsím reditelem Svetového programu pro prevenci slepoty ve Svetové zdravotnické organizaci (WHO) Dr. Bjorn Thylefors. Prestoze se nad tím stalo nadsením, jedno ustanovení bylo, ze brýle musely být dostupné pro rozvojové zeme, a to kolem 1 dolar za pár.


V soucasné dobe náklady na výrobu a dodávku jednoho brýlí dítetem v rozvojovém svete ciní kolem 15 dolaru.

Ackoli tento cíl dosud nebyl dosazen, dosáhl se pokrok. První návrh spolecnosti Adspecs stálo kolem 18-19 dolaru a Prof. Silver osobne dotoval kazdou ze 60 000 páru rozdelených kolem 5 dolaru - neco, co si neuvedomil az poté.

Výrobní náklady postupne klesají, rekl profesor Silver MNT v soucasné dobe má prítele, který pracuje pro nejvetsího svetového výrobce brýlí, který se pustil do projektu s cílem dále snízit náklady.

"Vzal jsem mu výzvu, abych je udelal asi za 3 dolary a docela se tam nedostal, ale cena stále klesá," rekl.

Výrobní náklady na samotnou technologii jsou vsak minimální vzhledem k tomu, kolik by to stálo za odpovídající prístup specialistovi péce o oci v rozvojových zemích.

"Celá vec o této technologii spocívá v tom, ze nemusíte platit za optika," vysvetluje profesor Silver, "takze náklady na získání páru u uzivatele jsou více nez holé náklady, o kterých mluvíte, ale je mnohem levnejsí nez tradicní zpusob výroby brýlí. "

V soucasné dobe náklady na výrobu a dodávku jednoho brýlí dítetem v rozvojovém svete ciní kolem 15 dolaru.

Projekt Child Vision

Na zadní strane studií, která prokázala úcinnost Adspecs pro nápravu refrakcní chyby u dospívajících, byl Prof. Silver osloven Dow Corningem, který nabídl prostredky a materiály ve výsi 3 miliony dolaru, aby vytvoril novou vylepsenou verzi brýlí speciálne pro mladé lidi - jako brýle "Child Vision".

Tyto brýle fungují stejne jako Adspecs, ale jsou vhodnejsí pro dospívající, pokud jde o to, jak se hodí a vypadají; novejsí model je k dispozici v ruzných barvách.

První fáze projektu zacala v roce 2013, kdy CVDW a Dow Corning zamýslely distribuovat kolem 50 000 páru brýlí Child Vision detem v nouzi v rozvojovém svete.

K dnesnímu dni bylo distribuováno zhruba 4 000 páru, ale prof. Silver ríká, ze dosahují pokroku; výroba byla zvetsena a nyní mají schopnost cinit az 1 milion páru rocne.


"Cílem je získat 100 milionu detí, které potrebují brýle, aby se jejich vzdelání opravilo co nejrychleji," uvedl profesor Silver.

Brýle jsou dodávány prostrednictvím distribucního programu, který zahrnuje spolupráci se skolami v rozvojových zemích. Ucitelé ve skolách dostávají 1-2 hodiny skolení o tom, jak jsou brýle prizpusobeny, coz jim umoznuje ukázat detem, jak je pouzívat.

"Nepotrebujete moc skolení." Poznamenal profesor Silver. "Pokud trénujete ucitele nekolik hodin, jak je aplikovat, mohou potom trénovat deti ve tríde, takze je to velmi intuitivní vec."

Prof. Silver zduraznil, ze brýle byly pred dodávkou pro pouzití dukladne testovány.

"Nemeli byste rozdelovat zádné samolepící brýle, dokud nebyla testována alespon na úroven naseho publikovaného výzkumu, coz znamená, ze budete mít k dispozici klinické hodnocení nejméne 500 lidí a podíváte se, jak dobre funguje konkrétní prístroj, " rekl nám.

"Ty, které jsme vytvorili, víme, ze fungují, a nás postup a nás doporucený postup je, aby bylo vsechno klinicky testováno, nez je skutecne dorucíte."

Jaký je tedy dlouhodobý cíl projektu Child Vision? "Cílem je dostat 100 milionu detí, které potrebují brýle, aby jejich vzdelání bylo co nejrychleji a co nejrychleji opravováno," uvedl profesor Silver. "Ale je to otázka, kolik financních prostredku je pro ni k dispozici."

"Zarízení funguje a postup funguje, takze je to, kolik toho muzete udelat, a zjistí, ze financování resí to, co je velmi velký mezinárodní rozvojový problém," dodal.

CVDW a Dow Corning zalozili charitu, aby získali financní prostredky, aby mohli projekt Child Vision vpred. Dárcovství v hodnote 10 GBP (15 dolaru) zaplatí za dvojice samocinne nastavitelných brýlí pro jedno díte v rozvojovém svete.

Budoucnost samolepicích brýlí

Ve vyspelých zemích, jako jsou Spojené státy a Spojené království, není prístup k optometristovi obvykle problémem. To vyvolává otázku: v techto zemích by pracovalo samocinne nastavitelné brýle? A optici by byli ochotni prodat takový výrobek?

Podle prof. Silver je odpoved na obe tyto otázky "ano".

"Optometri mají velmi dulezitou roli, jejich úlohou není tolik, aby vám poskytly brýle, je to sledovat vase zdraví ocí," rekl nám. "Je velmi dulezité mít prístup k optometristum a to je zarízení, které lze prodávat prostrednictvím optometristu ve vyspelém svete, ale kdyz se zjistí, ze nejsou prílis drahé, doufají, ze optometristy je budou prodávat za nízkou cenu."

Cílem prof. Silver je nakonec poskytnout brýle 1 miliardu dospelých a detí v rozvojovém svete, kterí mají do roku 2020 refrakcní chybu - ambiciózní cíl, ale ten, o kterém verí, je dosazitelný.

"Dosáhl se spousty pokroku, nyní mám k dispozici výrobek prístí generace a vysokou módu ve vývoji a výrobní kapacite, abychom mohli zhruba milionu rocne.Musí se jeste zvetsit, ale jde správným smerem. "

Zdá se, ze tvorba prof. Silver je uvítána s otevrenou nárucí. V roce 2013 predstavila Oxfordská univerzita svou práci jako soucást své výstavy "Velké lékarské objevy a osmnáctiletá inovace z Oxfordu".

A co víc, brýle "Child Vision" byly zvoleny za nejlepsí návrh roku v roce 2013 návstevníky britského Design Museum.

Ale samozrejme jsou to uzivatelé samotných brýlí, kterí pravdepodobne budou mít nejvetsí úctu a ocenení pro návrh prof. Silver. Co muze být jednoduchý pár specifik pro nekteré lidi, je zcela zmena zivota pro ty ve vyspelém svete.

Tinitus spojený s nespavostí

Tinitus spojený s nespavostí

Výzkumníci v nemocnici Henryho Forda v Detroitu nalezli významnou souvislost mezi závazností vnímaných symptomu tinnitu a nespavostí. Podle výzkumníku presahuje 36 milionu lidí pocit tinnitusu - chronické zvonení, bzucení, sycení nebo kliknutí v hlave a usích. Studie, která byla predlozena na Kombinovaném otolaryngologickém jarním setkání v San Diegu, zjistila, ze nespavost muze zhorsit funkcní a emocionální mýtné príznaku tinitusu a ze pacienti trpící nespavostí hlásili vetsí emocionální strach.

(Health)

Jste chocaholic? Vase geny mohou být na vine

Jste chocaholic? Vase geny mohou být na vine

Burgery, hranolky, cokoláda - víme, ze tyto potraviny jsou spatné pro nase zdraví. Tak proc nekterí z nás nejsou schopni snízit z nasí stravy? Nová studie naznacuje, ze nase geny mohou být zodpovedné. Výzkumníci identifikovali radu genetických variant, které ovlivnují výber potravin. Vedci ze Spanelska identifikovali urcité genové varianty, které ovlivnují osobní preference cloveka, jako napríklad chut na cokoládu a potraviny s vysokým obsahem tuku.

(Health)