Nové objevy molekul poskytují stopy ke vzniku schizofrenie

Desítky let vedci pracují na objevení príciny schizofrenie. Nyní muze nový výzkum poskytnout dalsí stopy, protoze vedci odhalili molekulární proces, který muze prispet k rozvoji poruchy. To je podle studie publikované v casopise Molekulární psychiatrie.

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) schizofrenie postihuje priblizne 24 milionu lidí po celém svete.

V soucasnosti neexistuje jediný test schizofrenie. Stav je obvykle diagnostikován s hodnocením odborníka na dusevní zdraví.

Obvykle se lécí kombinací lécby a léku, jako jsou antipsychotika. Ale tým výzkumných pracovníku z Tel Avivské univerzity v Izraeli ríká, ze antipsychotika jsou casto neúcinná a zduraznují potrebu lepsí lécby.

Vysetrovatelé vsak tvrdí, ze jejich nový objev muze vést k vývoji nových diagnostických testu na poruchu, stejne jako k novému lécení.

Autofagie snízená u schizofreniku

Výzkumný tým zjistil, ze v mozku schizofrenik se snízí proces nazvaný autofagie. Autofagie je popsána jako mechanismus "údrzby bunek". Zabezpecuje odstranení dysfunkcních a zbytecných bunecných komponent.

Vysetrovatelé vsak vysvetlují, ze kdyz je proces autofagie zablokován, muze to zpusobit smrt bunek.

Zjistili, ze schizofrenní pacienti meli snízenou hladinu proteinu zvaného beclin-1 v hipokampu jejich mozku. Hipokamp je oblast mozku spojená s ucením a pametí.

Beclin-1 hraje dulezitou roli v autofagii, ríkají výzkumní pracovníci. Proto poznamenávají, ze toto zjistení naznacuje, ze autofagie je blokována v mozku schizofrenních pacientu.

Vedci tvrdí, ze vytvárení léku, které zvysují zátezové hladiny a zpusobuje autofagii, muze být mozným zpusobem v lécbe schizofrenie.

Profesorka Illana Gozesová z Tel Avivské univerzity a hlavní autor studie dodává:

"To je vse o rovnováze." Nedbalost v "beclin-1" muze vést ke snízení autofagie a zvýsené smrti bunek.

Pri pohledu na úrovne beclin-1 v krvi schizofrenních pacientu zjistili badatelé, ze jsou normální. Ríká se, ze to naznacuje, ze snízené hladiny proteinu jsou omezeny na hipokampu.

Potenciální krevní test diagnostiky schizofrenie

Krevní testy vsak ukázaly, ze schizofrenní pacienti meli zvýsené hladiny bílkovin nazývaných aktivním neuroprotektivním proteinem (ADNP).

Profesor Gozes objevil tento protein v roce 1999 a zjistil, ze je rozhodující pro funkci a formování mozku. Tým konstatuje, ze predchozí výzkum také ukázal, ze ADNP je deregulováno v mozku schizofreniku.

Predpokládají hypotézu, ze pri poklesu hladin záskrtu 1 a autofagie je zastavena, telo zvysuje hladiny ADNP, které pomáhají chránit mozek.

Z tohoto duvodu výzkumníci naznacují, ze ADNP muze být pouzit jako biomarker, coz znamená, ze k diagnostice schizofrenie muze být pouzit krevní test.

Dalsí biochemické testy na mozcích mysí ukázaly, ze ADNP spolupracuje s LC3 - proteinem, o kterém je známo, ze se podílí na regulaci autofagie. Vedci tvrdí, ze tato interakce muze hrát roli v tom, jak ADNP chrání mozek.

Doufám, ze jejich výzkum povede k dalsím objevum, které mohou pomoci lépe pochopit mechanismy a lécbu schizofrenie.

Prof. Gozes dodává:

"Objevili jsme novou cestu, která hraje roli v schizofrenii. Identifikací bílkovin, o kterých je známo, ze se podílejí na ceste, je mozné diagnostikovat a lécit novou a úcinnejsí metodou."

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes o studii, která podrobne popisuje, jak schizofrenie a uzívání antipsychotických léku ovlivnují mozek.

Dospívající hledají nový zpusob, jak se dostat na vysokou: Maminka a tatínka lékarská skrínka

S tvrdsími zákony, které omezují prístup k alkoholu, tabáku a nedovoleným drogám, je mezi dospívajícími rostoucí tendence napadnout kabinet lékaru svých rodicu ve snaze získat vysokou úroven. Krome toho dospívající muzi vykazují zvýsené riziko dokumentace dlouhodobého uzívání léku bez predpisu ve srovnání s dospívajícími zenami podle nové studie, která byla predlozena na 140. výrocním zasedání Americké asociace verejného zdraví v San Franciscu.

(Health)

Mít deti muze prodlouzit zivotnost

Nespavé noci a stres, které casto doprovázejí rodicovství, nemusí vypadat jako prísady pro delsí zivot, ale podle nové studie muze mít deti moznost pridat roky rodicovské délky zivota. Vedci tvrdí, ze mít deti muze prodlouzit zivotnost az o 2 roky. Výzkumný tým - vcetne Dr.

(Health)