Jak muze PTSD vyvolat Alzheimerovu chorobu? Studium vrhá svetlo

Stále více a více dukazu naznacuje, ze rozvoj posttraumatické stresové poruchy v raném zivote muze zvýsit riziko vzniku demence ve stárí. Nový výzkum shrnuje molekulární vazbu mezi temito dvema podmínkami, která pripravuje cestu pro nové terapie.
Nová studie naznacuje, ze posttraumatické stresové onemocnení v mladém veku muze vést k Alzheimerove chorobe ve stárí s pouzitím nove objevené molekulární dráhy.

Rostoucí pocet epidemiologických studií naznacuje, ze lidé, u kterých se v detství vyvinou neuropsychiatrický stav, jako je napríklad posttraumatické stresové onemocnení (PTSD), pravdepodobne rozvinou Alzheimerovu nemoc pozdeji v zivote.

Velké studie veteránu ve Spojených státech napríklad ukázaly, ze vojáci, kterí meli v mládí PTSD, meli dvakrát vetsí pravdepodobnost vývoje Alzheimerovy nemoci ve veku 65 let.

Ovsem dosud nebyly mechanismy za tímto odkazem objasneny. Výzkumníci z University Medical Center Goettingen v Nemecku se vsak blízili k porozumení tomuto mechanismu, protoze odhalili molekulární vazbu mezi obema podmínkami.

Výsledky nové studie byly zverejneny v roce 2006 Vestníku EMBO.

Testování genu Formin 2 u mysí

"Nase hypotéza byla, ze ruzné rizikové faktory nakonec zpusobí aberantní aktivaci mnoha genu, které prispívají k Alzheimerove nemoci," vysvetluje Dr. Farahnaz Sananbenesi, který spolecne vede výzkum s profesorem André Fischerem.

Tým se zameril na screenování genu u zvírecích modelu, které mají v raném zivote symptomy podobné PTSD, ale které pocitují zhorsení pameti v dobe, kdy jsou vystaveny dalsím rizikovým faktorum Alzheimerovy choroby, jako je depozice amyloidu.

Prostrednictvím tohoto screeningu vedci identifikovali gen Formin 2 (Fmn2), o nemz se verí, ze se podílí na organizaci cytoskeletu aktinu v mozku, a mutace v tomto genu jsou spojeny s mentálním postizením.

Jednoduché pozorování strachu u ostatních mení mozekJe nutné zazít trauma z první ruky, aby ji ovlivnila? Nový výzkum naznacuje, ze proste být kolem nekoho, kdo má stresující zkusenost, muze mít vliv na osobu.Prectete si ted

Cytoskeleton je "kostra bunky", struktura, která bunce dává tvar a pomáhá udrzovat její vnitrní organizaci.

Tým geneticky modifikoval mysi tak, aby byly jejich geny Fmn2 umlceny. Odhalili mutantní mysi, stejne jako kontrolní skupinu, aby se obávali kondicionování od 3 mesícu. Navíc vystavili mysi testum pameti.

U mladých mysích modelu ukázal tým, ze ztráta Fmn2 vede k fenotypum podobným PTSD, stejne jako k "urychlenému poklesu pameti spojené s vekem".

U mysí, které byly vystaveny amyloidní patologii, výzkumníci nalezli postupné, ale dramatické zvýsení vývoje deregulovaných genu ve stárí. To naznacuje proto, ze PTSD muze vést k Alzheimerove chorobe prostrednictvím aberantní genové exprese.

Vedci také zkoumali vzorky humánního mozku post mortem pacientu s Alzheimerovou chorobou a nasli snízenou expresi Fmn2.

"Nase data poskytují prehled o molekulárních mechanismech, kterými neuropsychiatrické nemoci v mladém veku vedou ke zvýsenému riziku demence, kdyz dospelí veku," uzavírají autori.

Kdyz byli dotazováni na silné stránky a omezení jejich studia, vedci rekli Zdravotní novinky dnes ze:

"Protoze kombinujeme práci v lidských neuronech, v krvi a v mozkové tkáni postmortem, poskytujeme dukazy o tom, ze nase data jsou skutecne relevantní pro lidské nemoci. Mechanistická práce byla samozrejme provedena u mysí a je treba venovat velkou pozornost tomu, interpretace dat ze zvírecích modelu v souvislosti s lidskými nemocemi. "

Nadeje na nové terapie

Dále vedci zkoumali úcinek lécivého prípravku Vorinostat - který je schváleným inhibitorem HDAC, o kterém je známo, ze zlepsuje pamet - u mysí. HDAC znamená histon-deacetylázy, coz je typ enzymu.

Po lécbe mysí Vorinostatem nebo placebem po dobu 4 týdnu vedci zjistili, ze lék zabranuje kognitivnímu poklesu u starsích mysí s mutanty - konkrétne u mysí ve veku 8 mesícu, které byly odstraneny z genu Fmn2.

Vedci také zaznamenávají pokyny pro budoucí výzkum, coz naznacuje, ze jejich experimentální model by mel být pouzit k pokracování v testování dalsích genu a faktoru prostredí, které prispívají k PTSD nebo jiným neuropsychiatrickým stavum.

Vedci by napríklad chteli otestovat svou hypotézu na dalsí stavy, které byly spojeny s Alzheimerovou chorobou, jako je napríklad závazná deprese.

"Nase studie nyní poskytuje první pohled na tyto mechanismy a nabízí - prostrednictvím pouzití inhibitoru HDAC - lécebné moznosti, které by mely pomáhat lidem s PTSD a AD [Alzheimerovou chorobou]," uvedli vedci MNT.

Ve skutecnosti je tým tezce pracovat pri hledání techto nových mozností. Oni ríkali: "Zahájili jsme klinickou pilotní studii zamerenou na testování genové exprese prostrednictvím inhibitoru HDAC Vorinostat (ten, který byl pouzit také v nasí soucasné studii), by pomohl pacientum s AD."