Fúze normálních bunek muze vyvolat genetické zmeny vedoucí k rakovine

Jako druhá nejcastejsí prícina smrti v USA, rakovina se dotýká prakticky kazdého. Existuje mnoho faktoru, které se podílejí na vzniku rakoviny, a genetické zmeny jsou klícovým pachatelem. Nyní nová studie osvetluje, jak muze fúze jedné normální bunky s jinou spoustet genomové události, které zvyknou na normální bunky rakovinné a umoznují vytvorení nádoru.
Spojení jedné normální bunky s jinou muze vyvolat genetické zmeny, které vedou k rakovinovým bunkám, ríkají výzkumní pracovníci.

Podle Americké rakovinové spolecnosti v USA v roce 2015 bude diagnostikováno zhruba 1,6 milionu nových prípadu rakoviny a z této nemoci zemre více nez 589 000 osob.

Za úcelem dalsího zkoumání prícin tohoto vsudyprítomného stavu provedli badatelé z University of Michigan a Mayo Clinic studii, která byla publikována v Americký zurnál patologie.

Poznamenávají, ze expozice karcinogenum a infekcním agens muze vyvolat spontánní genetické mutace, které vznikají pri rozdelení bunek. Nekterí výzkumníci se vsak domnívají, ze spojení mezi karcinogenními a genetickými zmenami je prílis nejistá, aby plne zohlednily vývoj spolecných nádorových onemocnení.

Vedci vsak mají podezrení, ze bunecná fúze - proces, pri kterém se jedna nebo více bunek skládá za vytvorení nové bunky s více jádry - je potenciální prícinou nekterých typu rakoviny, coz je duvod, proc se zdá, ze mnohonárodnostní genetické zmeny podporují vývoj rakoviny.

Existuje vsak nedostatek jasných dukazu, ze normální bunecná fúze sama o sobe muze zpusobit rakovinu - az dosud to je. Ve své poslední studii výzkumníci ukazují, ze chybí spojení mezi bunecnou fúzí a mnoha genetickými zmenami, které transformují normální bunky do rakovinných bunek.

Navíc byl tým schopen ukázat, jak se tyto fúzované bunky pri injekci do zivých zvírat tvorí nádory.

"Bunecná fúze zpusobuje chromozomální nestabilitu"

K provedení své studie vedci pouzívali krysí IEC-6 strevní epiteliální bunky. Vysvetlují, ze tyto bunky udrzují "stabilní diploidní genomovou strukturu" (jedna s dvema sadami chromozomu), replikují se normálne a postrádají bunecné rysy rakovinných bunek. Tyto bunky také netvorí nádory, pokud jsou pozorovány po nekolik generací.

Tým oznacil bunky IEC-6 bud cervenými nebo zelenými barvivy a pak je vystavil 50% polyethylenglykolu, aby se usnadnila bunecná fúze. Vedci by pak mohli urcit, zda bunky splynuly tím, ze by uvnitr jedné bunky zaznamenaly prítomnost cervených i zelených barviv.

Zatímco nekondenzované bunky obsahovaly pouze jednu barvu, vedci také poznamenali, ze fúzované bunky byly vetsí nez jejich nekondenzované protejsky.

Výsledky odhalují, ze fúzované bunky se mohou replikovat - 19% fúzovaných bunek IEC-6 generovalo klony - a pri replikaci se chromozómy ze dvou oddelených bunek spojily dohromady.

Navíc výzkumníci zjistili, ze 41% klonu melo abnormální pocet chromozomu, 56% bylo témer diploidních a 4% tetraploidních. Naproti tomu 86% nekondenzovaných bunek bylo diploidních.

Dr. Jeffrey L. Platt z University of Michigan-Ann Arbor ríká, ze jejich výsledky "naznacují, ze bunecná fúze vytvárí chromozomální nestabilitu", která se týká zmen vzhledu a poctu chromozomu. Vzhledem k tomu, ze tyto abnormality jsou typicky pozorovány u rakoviny, tým hledal poskození DNA ve fúzovaných klonech a zjistil, ze takové poskození je ve významne vetsím poctu klonu nez fúzované klony.

Ríká se, ze jejich nálezy naznacují, ze po bunecných pojivech muze chromozomální nestabilita vést k poskození DNA, a proto k genetickým zmenám, které podporují rakovinu.

V komentári k jejich nálezum doktor William B. Coleman, doktor z University of North Carolina Comprehensive Cancer Center v Chapel Hill, ríká:

"Frekvence deju bunecné fúze in vivo není známa, prestoze se predpokládá, ze bunecná fúze se vyskytuje za urcitých okolností, jako je poskození bunek, zánet a virové infekce. I kdyz fúze normálních bunek in vitro a in vivo muze být vzácnou událostí, studie ukazuje, ze bunecná fúze mezi normálními bunkami muze mít patologické následky. "

Dodává, ze jejich výsledky "poskytují dukazy pro dalsí molekulární mechanismus, který vede k neoplastické transformaci - genomové katastrofe".

Fúzované bunky tvorí mysi u nádoru

Zajímavé je, ze tým také zjistil, ze kdyz transplantovali bunky IEC-6 do imunodeficientních mysí, behem 12 týdnu generovaly nádory u 61% hostitelu. Naproti tomu z bunek, které nebyly taveny, se nevytvorily zádné nádory.

"Veríme, ze jedna událost bunecné fúze muze jak iniciovat maligní onemocnení, tak vývoj paliv z nádoru, který následuje," ríká hlavní autor Xiaofeng Zhou z University of Michigan-Ann Arbor.

Dr. Coleman také dodává, ze vetsina prípadu spontánní rakoviny cloveka pochází z bunek, které pri replikaci podstoupily náhodné poskození DNA nebo náhodné chyby.

Vyzývá k dalsímu výzkumu, aby zjistil, zda fúze bunek mezi normálními lidskými bunecnými typy muze zpusobit genomovou katastrofu a neoplastickou transformaci.

Minulý týden, Zdravotní novinky dnes o dvou studiích, které naznacují, ze imunoterapie je vysoce úcinná proti rakovine.

Darování orgánu: vetsina je ochotna dát, tak proc je nedostatek dárce?

V roce 1954 chirurgové provedli první úspesný transplantaci ledvin - mezi identickými dvojcaty - v Bostonove nemocnici Brigham a Women's Hospital v Massachusetts. Od té doby se transplantace stala prijatou lékarskou praxí pro selhání orgánu v konecné fázi, která zachránila nebo prodlouzila zivoty stovek tisíc lidí.

(Health)

Psychologický stres a náchylnost k traumatu zjistené s obrazem mozku

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je závazný typ úzkostné poruchy, ke které muze dojít po individuální traumatické události. V soucasné dobe vsak lékari nejsou schopni predpovedet, kdo tyto poruchy rozvíjí. Nyní se nová studie snazí identifikovat jedince, kterí jsou vystaveni traumatické události citlivejsím na dlouhodobé poruchy.

(Health)