Psychologický stres a náchylnost k traumatu zjistené s obrazem mozku

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je závazný typ úzkostné poruchy, ke které muze dojít po individuální traumatické události. V soucasné dobe vsak lékari nejsou schopni predpovedet, kdo tyto poruchy rozvíjí. Nyní se nová studie snazí identifikovat jedince, kterí jsou vystaveni traumatické události citlivejsím na dlouhodobé poruchy.
Studie je publikována v casopisech Pripojení k mozku a Neuroimage a pocátecní nálezy ze studie byly prezentovány na konferenci o technologiích zpracování neurálních informací.
Studie provedl profesor Talma Hendler z Fakulty psychologických ved Tel Avivových univerzit (TAU), Lékarská fakulta Sacklera a nová Sagolova skola neurovedy spolu s profesorem Nathanem Intratorem z TAU Blavatnik School of Computer Science a Sagol School Neuroscience.

Výzkumníci pouzili funkcní zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI) a elektroencefalografii (EEG), aby prozkoumali oblasti v mozku, které rídí, jak jednotlivec reaguje na traumatický stres. Tým potom dekóduje funkci mozku, která indikuje psychopatologii pred nebo po traumatu.
Podle výzkumníku je tento nový prístup k vysetrení vnímavého mozku silný a poskytuje nepretrzité sledování prizpusobené kazdému cloveku.
Tento prubezný výzkum se uskutecnil ve funkcním centru mozku ve spolupráci s Wohl Institute for Advanced Imaging v Tel Aviv Sourasky Medical Center.
Poskytovatelé zdravotní péce jsou s vetsí pravdepodobností schopni lécit PTSD, pokud je porucha diagnostikována dríve a presneji. Závery z této studie by mohly být pouzity k monitorování osob, které jsou náchylnejsí k rozvoji techto poruch, jako jsou vojáci v bojových jednotkách.
Pochopení toho, jak mozek kóduje a upravuje emoce, je zivotne dulezité pro diagnostiku a lécbu dusevních poruch. Napríklad zkoumání urcitých kombinací cinností v emocionálních a kognitivních oblastech mozku muze lépe ukázat, jak zranitelný je jedinec k traumatickým poruchám, spíse nez zkoumat tyto oblasti mozku zvlást.
Za úcelem zkoumání interakcí mezi oblastmi mozku výzkumníci soucasne pouzívali EEG a fMRI u úcastníku studie. Tým pak zaznamenal spojení mezi emocionálními a kognitivními oblastmi mozku, zatímco úcastníci byli vystaveni nepretrzitým stimulacím urceným k vyvolání stresu, smutku a hruzy.
Tým pak pouzil pokrocilé výpocetní algoritmy, aby identifikoval mozkovou aktivitu spojenou s hláseným emocním zázitkem. Podle výzkumníku toto oznacení mozku poskytne cíle pro lécebné postupy prizpusobené mozkové aktivite jednotlivcu.

Vedci doufají, ze tyto experimenty zlepsí schopnost císt emocionální stavy v mozku. Navíc tým doufá, ze v budoucnu budou moci císt výsledky získané samotným EEG.
Cílem profesora Intrator je vyvinout prenosný stroj pro sledování mozku, který "umozní detekci nebo kvantifikaci emocního stavu lidí trpících traumatem, coz umozní minimální invazivní sledování nebo diagnostiku".
Profesor Intrator v soucasnosti pracuje na pouzívání této technologie pro diagnostiku dalsích psychických poruch, jako je porucha pozornosti, deprese a schizofrenie. Napríklad v ADD by se tato technika mohla pouzít k monitorování koncentrace pacientu a poskytnout zpetnou vazbu, která by mohla pomoci pri kontrole potreb pacientu, jako je dávkování nebo Ritalin.
Napsal Grace Rattue

Lepený azbest jiz není povazován za bezpecný, reknete odborníky

Zvýsení poctu prírodních katastrof znamená, ze nemuzeme povazovat propojený azbest za bezpecný, uvedli odborníci na rakovinu v Perthu v klinické onkologické spolecnosti Australské výrocní vedecké schuzky. Zvýsení výskytu povodní, zemetresení, cyklónu a pozáru zpusobilo, ze Australané predstavují podstatne vyssí riziko onemocnení souvisejících s azbestem, jak uvádí podklady k prehledu managementu azbestu. Jedná se konkrétne o materiály z roku 1945 az 1980, které byly zniceny prírodní katastrofou, uvolnováním skodlivých vláken do zivotního prostredí.

(Health)

Dlouhodobý inzulín není spojen s vyssím rizikem srdecního záchvatu, mrtvice, rakoviny

Dlouhodobé uzívání inzulínu neumoznuje lidem s diabetem nebo pre-diabetem vyssí riziko srdecního záchvatu, mozkové príhody nebo rakoviny, podle velké mezinárodní studie, která se zúcastnila více nez 12 500 osob ve 40 zemích po dobu 6 let. Jeden ze dvou hlavních resitelu studie, dr. Hertzel Gerstein, z McMaster University v Kanade, uvedl zjistení v pondelí na 72. vedeckých zasedáních American Diabetes Association ve Philadelphii v USA.

(Health)