Francouzský pocet spermií ukazuje stálý pokles

Nová studie ukazuje stálý pokles poctu a kvality spermií ve Francii od roku 1989 do roku 2005, coz odrází dukazy, které naznacují, ze se jedná o globální fenomén. Výzkumní pracovníci vyzývají zdravotnické úrady, aby posílily svou cinnost v oblasti endokrinních disruptoru, které byly uvádeny jako mozná prícina z hlediska zivotního prostredí.
Zprávy o svých zjisteních v príspevku zverejneném online v casopise Reprodukce cloveka dne 4. prosince vedci vedí, ze pokud je to známo, jedná se o první studii, která se zameruje na "závazné a obecné snízení koncentrace a morfologie spermií v celé zemi v podstatném období" a naléhá na to, aby:
"To predstavuje vázné varování verejného zdraví."
Navrhují dalsí studie, které by mely hledat mozné príciny z hlediska zivotního prostredí.

32,2% pokles koncentrace spermií

Pro jejich výzkum spoluautorem Joëlle Le Moal, epidemiologa pro oblast zivotního prostredí ve spolecnosti Institut de Veille Sanitaire, Saint Maurice a kolegové, vyuzila data analýzy spermatu od více nez 26 600 muzu, kterí navstevovali 126 center patrících do francouzské databáze technologie asistované reprodukce (ART) Fivnat.
Prestoze údaje o spermatu pocházejí z center ART, muzi sami nemeli lécbu: jejich partnery byli osetreni vetsinou za zablokované nebo chybející falesné trubice.
Vedci to nasli v prubehu 17 let az do roku 2005 doslo k významnému a nepretrzitému poklesu koncentrace spermatu o 32,2%, a to ustáleným tempem 1,9% rocne.
U muzu v prumerném veku 35 let se koncentrace spermatu (nebo pocet spermií, mnozství spermií v objemu spermatu) snízila z prumeru 73,6 milionu na ml v roce 1989 na 49,9 milionu na ml v roce 2005.
Ve stejném období doslo také k významnému poklesu normálne vytvorených spermií o 33,4%. Autori poznamenávají, ze zatímco doslo ke zmenám ve zpusobu merení tvaru spermatu (morfologie), nestací k vysvetlení vsech techto císel. Presto si nemohou být jisti, ze je to reprezentativní pro obycejnou populaci.
Vedci zjistili, ze doslo k mírnému zvýsení pohyblivosti spermií (jak dobre se pohybují). Podíl pohyblivých spermií se zvýsil z 49,5% v roce 1989 na 53,6% v roce 2005.

Pod prahem, který ovlivnuje cas na otevírání

Le Moal rekne tisku v prohlásení, ze ackoli hladina poctu spermií v roce 2005 je stále v rozmezí, kterou definuje Svetová zdravotnická organizace jako "úrodná", je to "jen prumer" a ve studii byli lidé, kterí spadali pod WHO hodnoty ".
A poukazuje na to:
"Hodnoty roku 2005 jsou nizsí nez prahová hodnota 55 milionu na ml, pod kterou se ocekává, ze koncentrace spermií ovlivní dobu potrebnou k oteplování."

Císla by mohly být jeste horsí pro obecnou populaci

Prestoze výzkumníci vzali v úvahu tolik promenných, které by mohly ovlivnit výsledky, které mohly najít, nebyly k dispozici vsechny mozné faktory.

Napríklad, zatímco se jim podarilo prizpusobit vek, rocní období a centrum, kde byl podán vzorek spermií, plus technika hnojení, nemohli se prizpusobit sociálne-ekonomickým faktorum, jako je zivotní styl, váha a kourení, které muze ovlivnit pocet a kvalitu spermií.
Ve své diskusi o tom vsak autori naznacují, ze i kdyz je ART k dispozici vsem ve Francii, jsou to lidé s víceletým vzdeláním, kterí ho uzívají, a je méne pravdepodobné, ze kourí a mají nadváhu. Takze argumentují:
"... skutecné hodnoty parametru spermií v obecné populaci by mohly být mírne nizsí nez ty, které prezentujeme, a poklesy by mohly být mozná silnejsí."

Potreba zkoumat mozné príciny prostredí, jako jsou endokrinní disruptory

Autori vyzývají k dalsímu výzkumu, aby se zabývali moznými prícinami tohoto poklesu plodnosti muzu.
Nekteré studie naznacují radu mozných environmentálních faktoru, jako jsou endokrinní nebo hormonální disruptory, které mohou zmenit zpusob exprese genu a chování bunek.
"Zhorsování kvality lidských gamét (samcí spermie a samicí vejce) lze povazovat za kritické biomarkery úcinku na environmentální stres, vcetne endokrinních disruptoru," vysvetluje Le Moal.
Ríká, ze gamety jsou prvními bunkami, ze kterých jsou lidé vyrábeni, a existují náznaky, ze rané expozice (pred a brzy po narození, a mozná jeste pred koncepcí) mohou mít vliv na pozdejsí dospelé zdraví. Uvádí príklad hypotézy syndromu testikulární dysgenózy, která je v soucasné dobe zkoumána, coz naznacuje, ze prenatální expozice endokrinních disruptoru vede k abnormalitám muzských reprodukcních orgánu.

Dalsím duvodem znepokojení, jak ríká Le Moal, je skutecnost, ze intergeneracní úcinky na cloveka a zvírata se mohou vyskytnout po fázi plodu, napríklad prostrednictvím "epigenetických" zmen, které mení, jak se chovají geny:
"Pokud se takováto expozice a následky vyskytnou v následujících generacích, jsou shromázdené výsledky verohodné, takze pozorované trendy by mohly být výsledkem nekolika generacních zmen," ríká.
Autori tvrdí, ze bychom meli být znepokojeni zdravím budoucích generací.
Le Moal ríká, ze doufají, ze jejich "varování verejného zdraví" povzbudí zdravotnické úrady, aby "posílily své kroky v oblasti endokrinních disruptoru, doufejme na evropské úrovni, a aby podporovaly výzkum i monitorovací systémy".
Ríká, ze ve Francii existují plány na zavedení národního monitorovacího systému s pravomocem, který nyní vede národní registr ART (Biomedicine Agency). Doufá, ze ostatní zeme budou následovat svuj príklad a uzavrou:
"Mezinárodní monitorovací systémy by mohly být dobrým nápadem pochopit, co se deje na reprodukcních výsledcích lidí po celém svete, a hodnotit akce v oblasti verejného zdraví v budoucnu."
V cervnu roku 2012 vydala Endokrinní spolecnost v USA prohlásení o zásadách týkajících se endokrinních disruptoru a ochrany verejného zdraví, jejichz cílem je posílit schopnost soucasných screeningových programu identifikovat chemikálie narusující endokrinní systém.
Napsal Catharine Paddock PhD