Elektrické impulzy v mozku kódují protokoly pro chování

Neurovedci jsou uz dávno zmateni tím, ze nase mozky kódují myslenky, vcetne pameti a povedomí, na úrovni bunek. Závery ukázaly, ze skupiny neuronu symbolizují kazdý zretelný segment informací, nicméne není známo, jak vypadají tyto skupiny neuronu nebo jak se vyvíjejí.
Nyní vedci z BU (Bostonská univerzita) a MIT vysvetlili, jak neurální skupiny vytvárejí myslenky a pomáhají adaptabilite rozhodování a schopnosti menit, jak se cítíme v urcitých vecech.
Experti, vedeni Earlem Millerem, profesorem neurologie Picourge v MIT, nalezli neuronové klastry, které zakódují presná pravidla chování tím, ze se vzájemne houpají soucasne a navzájem.
Nedávný proces, který byl publikován v casopise Neuron, naznacil, ze muze být rytmická tvorba vedomého myslení.
Miller poznamenal:

"Kdyz mluvíme, myslenky se vznásejí z nasich hlav a jsou to vsechny, které se tvorí a pak se premenují na neco jiného. Je to tajemství, jak to delá mozku, to je základní problém, o kterém mluvíme - myslenky samotné. "

Vedci nalezli dve neurální skupiny v mozku opic, kterí byli vyskoleni k tomu, aby ukázali reakci na objekty v dusledku bud orientace, nebo barvy, coz je povinnost, která vyzaduje kognitivní flexibilitu - schopnost prejít sem a tam mezi dvema ruznými sériemi pravidel chování.
Tim Buschman, MIT postdoc a jeden z vedoucích autoru studie, rekl: "Úcinne to, co delají, se soustreduje na nekteré cásti informací na svete a ignoruje ostatní. Které chování delají závisí na kontextu. "
Kdyz opice zmenily úkoly, odborníci analyzovali mozkové vlny v ruzných cástech prefrontální kury, oblasti, kde se vyskytuje vetsina myslenek a plánování. Tyto vlny jsou vyvolány rytmickými zmenami elektrických aktivit neuronu.
Kdyz zvírata reagovali na objekty zalozené na odcizení, vedci zjistili, ze odlisné neurony se houpaly sem a tam pri vysokých frekvencích, které vedly k tvorbe beta vln. Kdyz opice reagovaly na barvu, odlisná skupina neuronu oscilovala ve frekvenci beta. Bylo zjisteno, ze nekteré neurony patrí do více nez jedné skupiny, avsak kazdá má svuj vlastní specifický vzorec.
Odborníci poznamenávají, ze v neuronech nalezli kmity v nízkofrekvencním alfa rozsahu, jenz se skládá z pravidlového souboru, a to pouze tehdy, kdyz bylo v platnosti barvové pravidlo. Myslí si, ze alfa vlny, které byly dríve spojeny s potlacením mozkové aktivity, pomáhají umlcet neurony, které vyvolávají orientaci.
Miller rekl: "Co to naznacuje, ze orientace byla dominantní a barva byla slabsí. Mozek hodil tento výbuch alfa do orientacního souboru, aby ho zavrel, aby zvíre mohlo vyuzít slabsí soubor."
Vedci se nyní pokousejí odhalit, jak neurální soubory organizují svou cinnost, zatímco se mozky mení mezi urcitými pravidly a myslenkami. "Je to jedna z nejvetsích tajemství poznání, co rídí vase myslenky," rekl Miller.
Rekl: "Nejzákladnejsím charakterem vedomí je jeho omezená kapacita. Muzete myslet pouze na nekolik myslenek soucasne." Drívejsí studie zjistily, ze kdyz zvíre premýslí dve myslenky najednou, dva samostatné soubory oscilují ve frekvencích beta, nikoli v synchronizaci.
Miller uzavírá:

"To okamzite naznacuje, proc je omezená schopnost vedomí: Jen tolik kulicek muze být drzeno ve vzduchu soucasne, jen omezené mnozství informací se muze vejít do jednoho oscilacního cyklu."

Napsal Christine Kearney