Jíst více ryb behem tehotenství Výhody Vývoj dítete

Americtí a britstí vedci ukázali, ze deti, jejichz matky jedli ryby nekolikrát týdne behem tehotenství, mely vetsí pravdepodobnost, ze budou mít vyssí skóre v testování psychické a sociální schopnosti.
Studie je zverejnena v roce 2006 Lancet.
Vedci pravidelne odesílali dotazníky 11.875 tehotným zenám v Bristolu v Anglii, kterí byli soucástí Longitudinální studie pro rodice a deti (ALSPAC) a jejíz deti mely být narozeny v období od dubna 1991 do prosince 1992.
Matkám byly polozeny otázky o jejich strave behem tehotenství ao jejich mentálním a spolecenském vývoji detí az do veku 8 let.
Výzkumní pracovníci poznamenali, ze "deti matek, kterí jedli malé mnozství morských zivocichu, mely vetsí pravdepodobnost nezádoucích neurodevelopmentních výsledku nez deti matek, kterí jedli více morských zivocichu".
Pomocí analýzy multivariabilní logistické regrese výzkumníci porovnali vývojové, behaviorální a kognitivní skóre detí s konzumací morských zivocichu v tehotenství. Spotreba morských potravin matek byla rozdelena do trí kategorií: konzumované morské plody, nekteré konzumované morské plody (az 340 g týdne) a spotreba morských produktu presahující 340 g týdne.
Analýza vzala v úvahu a vyloucila dalsích 28 faktoru nebo zmatek, které by mohly mít dopad, jako jsou sociální znevýhodnení a stravovací návyky.
Výsledky ukázaly, ze tam, kde matky konzumovaly méne nez 340 g týdne, to bylo spojeno se znacne zvýsenou pravdepodobností, ze jejich deti budou ve veku 8 let ve spodní cásti 25 procent verbálního inteligence (IQ) a mají "suboptimum performance "na vývojových a sociálních chováních. To bylo ve srovnání s detmi, jejichz matky jedli více nez 340 g morských plodu týdne.
Studie vedla Dr. Joseph Hibbeln z amerického Národního institutu zneuzívání alkoholu a alkoholismu. On ríkal, ze "pro vývoj dítete, na úrovni 340 gramu týdne behem tehotenství, príznivé úcinky zivin v rybách daleko prevazují nad rizikem."
340 g týdne (asi 12 uncí, coz odpovídá trem porcí) je nejdulezitejsím morským plodem, protoze tem tehotným zenám je potreba jíst v USA kvuli rizikum spojeným s toxickými látkami, jako je rtut. Toto je doporucení správy potravin a léciv (FDA) a správy ochrany zivotního prostredí (EPA).
EPA a FDA si uvedomují studii a ríkají, ze v této fázi nemají v úmyslu zmenit své rady.
Vedci uvedli, ze mají problémy s nalezením velké skupiny amerických zen, které jedli ryby nekolikrát týdne, coz je duvod, proc pouzívali anglickou kohortu.
Zatímco studie nezohlednila duvod, proc konzumace ryb v materství muze prináset výhody vývoji dítete, vedci spekulovali, ze to muze být kvuli vysokým hladinám omega-3 mastných kyselin v morských potravinách. Tyto mastné kyseliny s dlouhým retezcem jsou povazovány za nezbytné pro neurologický vývoj v tehotenství a v raném detství.
Omega-3 mastné kyseliny jsou také prítomny v jiných potravinách, jako jsou konopné semena, chia semena, lnená semena, vlasské orechy, kiwi a vejce od kurat, jejichz výziva zahrnuje zeleninu a hmyz.
"Spotreba materských plodu v tehotenství a výsledky neurodevelopmentu v detství (studie ALSPAC): pozorovací kohortní studie."
Joseph R Hibbeln, John M Davis, Colin Steer, Pauline Emmett, Imogen Rogers, Cathy Williams a Jean Golding.
Lancet 2007; 369:578-585
DOI: 10.1016 / S0140-6736 (07) 60277-3
Kliknete zde pro plné znení clánku.
Dalsí informace o strave v prubehu tehotenství (Food Standards Agency, UK) naleznete zde.
Napsal / a: Catharine Paddock
Spisovatel: Lékarské zprávy dnes

Objevování klícových proteinu malárie muze poskytnout nové cíle pro léky

Nová studie vysvetluje, jak parazity malárie prezívají v krevním recisti identifikací klícového proteinu, nazývaného protein kinasa, který muze být cílený a muze zastavit onemocnení. Výzkumníci identifikovali urcitou protein kinázu jako nezbytnou cestu k prezití parazita v krevním recisti.

(Health)

Ne vsechny poburující zlociny jsou spojeny s dusevním onemocnením

22. cervence 2011 Anders Breivik zabil 77 lidí v rade útoku v Norsku. Nejprve odpálil automobilovou bombu mimo kancelár predsedy vlády, která zabila 8 lidí a pak zastrelila na Utøya ostrove 69 lidí. Profesor Simon Wessely, britský psychiatr z Ústavu psychiatrie v londýnském králi, zkoumá Breivikuv prípad v tomto týdnu vydání The Lancet a uzavírá rozsírenou mylnou predstavu, ze zlociny jsou spojené s dusevními nemocemi.

(Health)