Co je deprese a co s ní muzu delat?

Obsah

1. Diagnóza
2. Príznaky a symptomy
3. Príciny
4. Lécba
5. Typy

Smutek, cítení dolu, ztráta zájmu nebo potesení z kazdodenních cinností - to jsou príznaky, které jsou pro nás vsechny známé. Pokud ovsem pretrvávají a podstatne ovlivnují nás zivot, muze to být deprese.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je 7,6 procenta lidí starsích 12 let deprese v jakémkoli období dvou týdnu. To je podstatné a ukazuje rozsah problému.

Podle Svetové zdravotnické organizace (WHO) je deprese nejcastejsím onemocnením na svete a hlavní prícinou zdravotního postizení. Podle odhadu je celosvetove postizeno 350 milionu lidí.

Rychlá fakta o depresi:

• Zdá se, ze deprese je castejsí u zen nez u muzu.
• Symptomy zahrnují nedostatek radosti a snízený zájem o veci, které prinásejí cloveku stestí.
• Zivotní události, jako napríklad úmrtí, zpusobují zmeny nálady, které lze obvykle odlisit od rysu deprese.
• Príciny deprese nejsou plne pochopeny, ale pravdepodobne budou slozitou kombinací genetických, biologických, environmentálních a psychosociálních faktoru.

Testy

Deprese je porucha nálady charakterizovaná trvale nízkou náladou a pocity smutku a ztráty zájmu. Je to pretrvávající problém, ne pruchodný, trvající v prumeru 6 az 8 mesícu.

Diagnostika zacíná konzultací odborníka na dusevní zdraví.

Diagnóza deprese zacíná konzultací s lékarem nebo specialistou v oblasti dusevního zdraví. Je dulezité hledat pomoc zdravotnického odborníka k vyloucení ruzných prícin deprese, zajistení presné diferenciální diagnostiky a zajistení bezpecné a úcinné lécby.

Pokud jde o vetsinu návstev u lékare, muze být provedena fyzická prohlídka, aby se zkontrolovala fyzická prícina a soubezné podmínky. Dotazy budou také kladeny - "delat historii" - aby zjistili príznaky, jejich casový prubeh a tak dále.

Nekteré dotazníky pomáhají lékarum posoudit závaznost deprese. Napríklad hodnocení stupnice deprese Hamilton má 21 otázek, z nichz vyplývají skóre, které popisují závaznost onemocnení. Hamiltonova stupnice je jedním z nejrozsírenejsích hodnotových nástroju na svete pro depresi kliniku.

Co netrízí jako deprese?

Deprese se lisí od kolísání nálady, které lidé zazívají jako soucást normálního zivota. Docasná emocní reakce na výzvy kazdodenního zivota nepredstavují depresi.

Stejne tak ani pocit smutek, který vyplývá ze smrti nekoho blízkého, není sám o sobe depresí, pokud to nepretrzí. Deprese vsak muze souviset s úmrtím - kdyz deprese následuje ztrátu, psychologové ji nazývají "komplikovanou smrtí".

Príznaky a symptomy

Symptomy zahrnují snízený zájem o príjemné aktivity a nizsí nálada.

Symptomy deprese mohou zahrnovat:

• depresivní nálada
• snízil zájem nebo potesení z jiz dríve uzívaných aktivit, ztráty sexuální touhy
• neúmyslná ztráta hmotnosti (bez diety) nebo nízká chut k jídlu
• nespavost (potíze se spánkem) nebo hypersomie (nadmerné spaní)
• psychomotorická agitace, napríklad neklid, pohybování nahoru a dolu
• zpozdené psychomotorické dovednosti, napríklad zpomalení pohybu a reci
• únava nebo ztráta energie
• pocity bezcennosti nebo viny
• zhorsená schopnost myslet, soustredit se nebo cinit rozhodnutí
• opakované myslenky na smrt nebo sebevrazdu nebo pokus o sebevrazdu

Life hacks: Lécba poporodní depresePokud jste nedávno meli díte a máte pocit nízké, muze to být poporodní deprese. Zjistit vícePrectete si ted

Príciny

Príciny deprese nejsou plne pochopeny a nesmí být omezeny na jediný zdroj. Deprese je pravdepodobne zpusobena slozitou kombinací faktoru, které zahrnují:

Deprese má siroké spektrum prícin a potenciální lécby.

• genetika
• biologické zmeny v úrovni neurotransmiteru
• zivotního prostredí
• psychologické a sociální (psychosociální)

Nekterí lidé mají vyssí riziko deprese nez ostatní; Mezi rizikové faktory patrí:

• Zivotní události: Mezi ne patrí úmrtí, rozvod, pracovní problémy, vztahy s práteli a rodinou, financní problémy, zdravotní problémy nebo akutní stres.
• Osobnost: Ti, kterí mají méne úspesné strategie zvládnutí nebo predchozí zivotní trauma, jsou vnímavejsí.
• Genetické faktory: Mít první príbuzné s depresí zvysuje riziko.
• Trauma v detství.
• Nekteré léky na predpis: Mezi ne patrí kortikosteroidy, nekteré betablokátory, interferon a dalsí léky na predpis.
• Zneuzívání rekreacních drog: Zneuzívání alkoholu, amfetaminu a jiných drog je silne spojeno s depresí.
• Zranení v minulosti.
• Po jedné epizode závazné deprese: To zvysuje riziko následné deprese.
• Syndromy chronické bolesti: Tyto a dalsí chronické stavy, jako je diabetes, chronická obstrukcní plicní nemoc a kardiovaskulární onemocnení zpusobují, ze deprese je pravdepodobnejsí.

Lécba

Deprese je lécitelná dusevní nemoc. K lécbe deprese patrí tri slozky:

• Podpera, podpora, od diskuse o praktických reseních a prispívání k stresu, na vzdelávání rodinných príslusníku.
• Psychoterapie, známé také jako terapie mluvení, jako je kognitivní behaviorální terapie (CBT).
• Lécba léku, konkrétne antidepresiva.

Psychoterapie

Psychologické nebo mluvící terapie pro depresi zahrnují kognitivne-behaviorální terapii (CBT), interpersonální psychoterapii a resení problému.U mírných prípadu deprese jsou psychoterapie první mozností lécby; v mírných a tezkých prípadech mohou být uzívány spolecne s jinou lécbou.

CBT a interpersonální terapie jsou dva hlavní typy psychoterapie uzívané pri depresi. CBT muze být dodáván v jednotlivých zasedáních s terapeutem, tvárí v tvár, ve skupinách nebo telefonicky. Nekteré nedávné studie naznacují, ze CBT muze být úcinne dodáván prostrednictvím pocítace

Interpersonální terapie pomáhá pacientum identifikovat emocionální problémy, které ovlivnují vztahy a komunikaci, a jak tyto ovlivnují náladu a mohou být zmeneny.

Antidepresivní léky

Antidepresiva jsou léky dostupné na lékarský predpis. Léky se dostávají do uzívání pro stredne tezkou az tezkou depresi, ale nedoporucují se jim deti a budou jim predepsány pouze s opatrností u dospívajících.

Pro lécbu depresí je k dispozici rada lékových forem:

• selektivní inhibitory zpetného vychytávání serotoninu (SSRI)
• inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)
• tricyklické antidepresiva
• atypické antidepresiva
• selektivní inhibitory zpetného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI)

Kazdá trída antidepresiv pusobí na jiný neurotransmiter. Léky by mely pokracovat podle pokynu lékare, dokonce i poté, co se symptomy zlepsily, aby se zabránilo relapsu.

Výstraha od Úradu pro kontrolu potravin a léciv (FDA) uvádí, ze "antidepresivní léky mohou behem nekolika prvních mesícu lécby zvýsit sebevrazedné myslenky nebo u nekterých detí, dospívajících a mladých dospelých."

Jakékoli obavy by mely být vzdy vzneseny u lékare - vcetne úmyslu prestat uzívat antidepresiva.

Cvicení a dalsí terapie

Aerobní cvicení muze pomoci proti mírné depresi, protoze zvysuje hladiny endorfinu a stimuluje neurotransmiter norepinefrinu, který souvisí s náladou.

Stimulacní terapie mozku - vcetne elektrokonvulzivní terapie - se také pouzívají pri depresi. Opakovaná transcraniální magnetická stimulace posle magnetické impulzy do mozku a muze být úcinná pri závazné depresivní poruse.

Elektrokonvulzivní terapie

Závazné prípady deprese, které neodpovídaly lécbe léky, mohou mít prospech z elektrokonvulzivní terapie (ECT); to je zvláste úcinné pro psychotickou depresi.

Typy

Unipolární a bipolární deprese

Pokud je prevládajícím znakem depresivní nálada, nazývá se to unipolární depresí. Nicméne, jestlize je charakterizován jak manickými, tak depresivními epizodami oddelenými obdobími normální nálady, oznacuje se to jako bipolární porucha (dríve nazývaná manická deprese).

Unipolární deprese muze zahrnovat úzkost a jiné príznaky - ale zádné manické epizody. Výzkumy vsak ukazují, ze u priblizne 40% prípadu jsou osoby s bipolární poruchou depresivní, coz obtízne odlisuje obe podmínky.

Hlavní depresivní porucha s psychotickými rysy

Tento stav je charakterizován depresí doprovázenou psychózou. Psychóza muze zahrnovat bludy - falesné presvedcení a odloucení od reality nebo halucinace - zjistování vecí, které neexistují.

Poporodní deprese

Zeny casto zazívají "detské blues" s novorozencem, ale poporodní deprese - také známá jako postnatální deprese - je mnohem závaznejsí.

Hlavní depresivní porucha se sezónním vzorem

Predtím nazývaná sezónní afektivní porucha (SAD) je tento stav spojen se snízeným denním svetlem zimy - deprese se vyskytuje behem této sezóny, ale zvedá se po zbytek roku a v reakci na svetelnou terapii.

Krajiny s dlouhými nebo silnými zimami se podle vseho touto podmínkou více dotýkají.