Deti z rodin s nízkým príjmem pouzívají mozky jinak

Deti, které pocházejí z nizsích socioekonomických rodin, mají tezsí cas ignorovat nevýznamné informace o zivotním prostredí nez deti, které pocházejí z rodin s vyssími príjmy, protoze se naucí, jak venují pozornost vecem jinak, podle nové studie publikované v Hranice v lidské neurovede.
Predchozí pokusy v posledních nekolika letech zacaly ukazovat, jak má nízký spolecensko-ekonomický stav vliv na mozkovou funkci a vývoj. Studie Amedeo D'Angiulli z Carletonské univerzity v kanadské Ottawe z roku 2008 a jeho tým vyuzil elektroencefalografii (EEG), aby analyzoval mozkové príznaky spojené se selektivní pozorností u detí s nízkými príjmy a vysokými príjmy.
Vedci zjistili, ze skupiny detí vykazují rozdíly v mozkových vlnách theta v celním laloku, coz je hlavní oblast, která se venuje pozornosti. To odhalilo, ze úcastníci pouzívali ruzné úkoly, které jim byly poskytnuty, a deti s nizsím socioekonomickým postavením pridelily dalsí zdroje, aby se soustredily na nedulezité informace.
D'Angiulli rekl:

"Socioekonomické prostredí vytvárí zpusob, jakým se nase neurokognitivní funkce rozvíjejí v detství a ovlivnují zpusob, jakým se ucíme zpracovávat informace, kdyz jsme dospelí, abychom mohli být dobre prizpusobení v urcitém konkrétním typu sociálního prostredí."

Behem svého nedávného soudu se D'Angiulli a jeho tým objevili u detí ve veku 12 az 14 let ze dvou skol s kontrastním socioekonomickým postavením. Jedna skola byla vetsinou navstevována detmi, kterí pocházeli z rodin s vysokými príjmy, zatímco jiní byli vetsinou navstevováni detmi z prostredí s nízkými príjmy.
Studie se uskutecnila behem bezných skolních hodin z mobilní laboratore uvnitr dodávky, která obsahovala veskeré potrebné vybavení k provedení zkousky. V prubehu dne vedci vzali vzorky slin od detí zapojených do studie, aby analyzovali zmeny jejich hladiny kortizolu, stresového hormonu. Úcastníci byli také pozádáni, aby v ruzných casech vyplnili 3 pruzkumy týkající se jejich motivacních a emocních stavu.
Behem odpoledne byly zaznamenány mozkové vlny detí, zatímco vedci hráli do obou usí ruzné zvuky a byli pozádáni, aby stiskli tlacítko co nejrychleji, kdyz uslyseli urcitý zvuk.
Ve zpráve se uvádí, ze mezi obema skupinami nebyly pozorovány zádné velké rozdíly v presnosti nebo reakcním case behem experimentu. Odborníci vsak nasli rozdíly ve vzorcích mozkových vln úcastníku. Deti s vyssím socioekonomickým stavem vykazovaly mnohem vetsí theta vlny, kdyz slysely zvuky, na které se venovaly pozornost, nez zvuky, které ignorovaly. Na druhé strane deti s nizsím socioekonomickým stavem vykazovaly opacný vzorec; Theta vlny byly vetsí v zvucích, které mely ignorovat, nez ty, které mely venovat pozornost.
Výzkumní pracovníci také zaznamenali velké rozdíly mezi levé a pravé hemisféry obou skupin. Deti s nizsím socioekonomickým stavem vykazovaly silnejsí theta vlny v pravém celním laloku pri reakci na navstevované zvuky.

Deti s nizsím socioekonomickým postavením vykazovaly vyssí hladiny korisolu nez deti s vyssím socioekonomickým postavením v prubehu skolního dne. Nicméne rozdíly v hladinách kortizolu, a to bud pred nebo po experimentu pozornosti, byly zanedbatelné, coz naznacuje, ze stres obou skupin behem úkolu byl relativne stejný.
Pruzkumy ukázaly, ze obe skupiny detí vykazovaly stejnou míru motivace a nudy v prubehu skolního dne a srovnatelné zvýsení úrovní nudy pred zahájením pozorovacího experimentu.
Tyto výsledky naznacují, ze deti s nizsím socioekonomickým postavením musí vykonávat vetsí kognitivní kontrolu, aby ignorovaly nedulezité informace nez deti s vyssím socioekonomickým postavením. Vedci tvrdí, ze to muze být proto, ze tyto deti mají tendenci zít v prostredí, které je více zastrasující nez deti s vyssím socioekonomickým postavením, které by mohly prípadne primet je, aby venovali pozornost irelevantním informacím a zvukum.
"Nyní studujeme, jak mohou být jiné domény, které mohou souviset s pozorností, jako je rozhodování, lisit u osob s odlisným socioekonomickým zázemím," uzavrel D'Angiulli.
Napsal Christine Kearney