Mohlo by se posunout práce poskodit fungování mozku?

Staré prísloví uvádí, ze tvrdá práce nikdy nikomu neublízí, ale vedci mozná v nekterých prípadech práve vyvrátili tento názor. Nová studie naznacuje, ze práce ve smenách spíse nez v pevných hodinách by mohla vést ke zhorsení fungování mozku.
Pracovní smeny namísto tradicních kancelárských hodin zjistilo, ze casem narusuje pamet a myslenkové zpracování.

Vedci, kterí zkoumali dopad práce na smeny, zjistili, ze dlouhodobá práce na smeny - po dobu deseti nebo více let - mela silný negativní dopad na mozkové zdraví, a ackoli by tyto úcinky mohly být zruseny, roky. Jejich práce byla zverejnena online v roce 2006 Pracovní a environmentální medicína.

Podobne jako u chronického jetového zpozdení je známo, ze práce na smeny narusují prirozený casový systém tela, nazývaný jako cirkadiánní rytmy.

Cirkadiánní rytmy ovlivnují telesnou teplotu, spánek a bdelost a ruzné hormonální zmeny, které pomáhají telu fungovat na plný potenciál podle toho, v jakém case v cyklu (obvykle délka dne) myslí mozku.

Porucha cirkadiánních rytmu byla spojena s radou zdravotních problému, vcetne rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob, potízí s reprodukcí a vredu. To bylo také spojeno s akutními úcinky na bezpecnost a produktivitu pri práci. Nicméne dosud bylo málo pochopeno, jak by to mohlo mít dopad na fungování mozku.

Pozorování vlivu práce na smeny

V rámci studie analyzoval tým výzkumníku vzorek pres 3 000 osob, který byl prevzat ze seznamu pacientu ze trí lékaru z ruzných oblastí v jizní Francii.

Kognitivní schopnosti pacientu byly sledovány v letech 1996, 2001 a 2006 pomocí testu urcených k vyhodnocení dlouhodobé a krátkodobé pameti, rychlosti zpracování a celkové kognitivní schopnosti. Celkem bylo vyhodnoceno 1 197 úcastníku ve vsech trech bodech.

Úcastníci byli v dobe prvních testu ve veku 32, 42, 52 nebo 62 let. Pracovali nebo byli v duchodu, pricemz 1 484 lidí hlásilo pracovní smeny po dobu nejméne 50 dní v roce. Priblizne 1 z 5 zamestnancu (18,5%) a tech, kterí odesli do duchodu (17,9%) uvedli, ze pracují se zmenami, které se strídaly mezi ranními, odpoledními a nocními smenami.

Výzkumníci zpocátku zkoumali, zda nejaké mnozství práce na smeny - oznacované jako "nestandardní pracovní doba" - bylo spojeno s poklesem poznávacích schopností. Zjistili, ze úcastníci, kterí byli v soucasné dobe nebo kterí dríve pracovali ve smenách, zaznamenali v testy, které hodnotili pamet, rychlost zpracování a celkovou výkonnost mozku, méne nez ti, kterí pracují s beznými pracovními hodinami.

Úcastníci, kterí pracovali s rotujícím smerovým posunem na 10 nebo více let, zjistili, ze mají mnohem nizsí celkové kognitivní a pametové skóre nez ti, kterí takto nikdy nepracovali. Bylo zjisteno, ze nizsí skóre odpovídá poklesu kognitivních funkcí ve veku 6,5 roku.

Byly provedeny také analýzy, zda bylo zastavování práce na smenu spojeno se zlepsením kognitivních schopností po poruse. Výsledky naznacily, ze bylo mozné obnovit, i kdyz bylo zjisteno, ze trvá nejméne 5 let.

Potenciální bezpecnostní dusledky

"Kognitivní porucha pozorovaná v této studii muze mít závazné bezpecnostní dusledky nejen pro dotycné osoby, ale i pro spolecnost jako celek," písí výzkumní pracovníci, "vzhledem k rostoucímu poctu pracovních míst ve vysoce nebezpecných situacích, které se provádejí v noci . "

Ackoli jejich studie je pozorovací, a proto nelze vyvodit zádné závery o prícine, vedci verí, ze zpusob, jakým smená práce muze narusit cirkadiánní rytmy, muze vyvolat psychologické stresory, které poskozují fungování mozku.

Autori studie rovnez poznamenávají, ze jiný výzkum jiz dríve naznacil, ze pracovníci na smeny by mohli mít vyssí riziko nedostatku vitaminu D v dusledku snízení jejich denního svetla. V minulosti byl nedostatek vitaminu D spojen také s narusením kognitivních funkcí.

"Mela by se uvazovat o opatreních, která zmírnují dopad dlouhodobé expozice smenové práci na kognitivní schopnosti, vcetne prechodu na beznou denní práci," navrhují výzkumníci.

Pocátkem roku, Zdravotní novinky dnes hlásili studii, která zkoumala, jak by narusení cirkadiánních rytmu mohlo prispet ke vzniku zánetlivého onemocnení strev a dalsích podobných stavu.

Gene spojený s posttraumatickou stresovou poruchou, kterou nasli vedci z Bostonu

Studie publikovaná online v publikaci Molekulární psychiatrie uvádí, ze výzkumníci objevili nový gen, který je spojen s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). Zjistení naznacují, ze receptory alfa (RORA) související s retinoidy se podílejí na ochrane mozkových bunek pred poskozujícími úcinky stresu a ze mohou také hrát roli ve vývoji PTSD.

(Health)

Má multi-kmenové protilátky znamenat konec kazdorocních ockování proti chripce?

Kazdorocní ockování proti chripce trvá pouze v sezóne, protoze spoustí imunitní protilátky, které se specificky zamerují na cást viru chripky, která se kazdorocne mení. Ale co kdyby bylo mozné zamerit na cást, která se tak casto nezmenila, a tato cást byla stejná v ruzných kmenech, takze jedna protilátka by mohla být zamerena na mnoho kmenu chripky: jít na sírku na rozdíl od specificnosti?

(Health)