Má multi-kmenové protilátky znamenat konec kazdorocních ockování proti chripce?

Kazdorocní ockování proti chripce trvá pouze v sezóne, protoze spoustí imunitní protilátky, které se specificky zamerují na cást viru chripky, která se kazdorocne mení. Ale co kdyby bylo mozné zamerit na cást, která se tak casto nezmenila, a tato cást byla stejná v ruzných kmenech, takze jedna protilátka by mohla být zamerena na mnoho kmenu chripky: jít na sírku na rozdíl od specificnosti? Zdá se, ze jeden tým vedoucích lékaru Institutu Howarda Hughesa (HHMI) nasel takovou protilátku nazvanou CH65. O svém objevu písou v vydání 8. srpna Sborník z Národní akademie ved.
Vedoucí studie Dr. Stephen C. Harrison, výzkumný pracovník HHMI a profesor biologické chemie a molekulární farmakologie a pediatrie, na Harvardské lékarské fakulte a detské nemocnici v Bostonu se tým inspiroval rozmanitostí lidského imunitního systému, Harrison vysvetlil tisku:
"Nasím cílem je pochopit, jak imunitní systém vybírá protilátky a vyuzívá tyto informace, aby se lépe pripravil na vakcínu, která vás vezme smerem, který uprednostnuje síri specifických vlastností."
Kdyz virus chripky vstoupí do naseho tela, nás imunitní systém reaguje tím, ze produkuje protilátky, které napadají antigeny, predevsím ty na vnejsím ochranném plásti viru. Vírus má radu ruzných antigenu a kazdý z nasich imunitních systému reaguje mírne odlisne a produkuje ruznorodý rozsah protilátek napríc lidskou populací, nikoli vsak u jednoho jedince.
Existuje nekolik kmenu viru chripky, které se casto mení, pricemz vetsina zmen je v genech, které kódují molekuly glykoproteinu na vnejsím povlaku. Práve tyto imunitní systémy vetsinou produkují protilátky pro: a zejména hemaglutininové a neuraminidasové povrchové proteiny. Kdyz se virus mutuje, tyto "kohouty" na vnejsím plásti zmení tvar, coz mu dodá nový vzhled, který lidský imunitní systém nerozpozná a nemuze napadnout, dokud nevytvoril novou sadu nástroju, napadlo a zacalo se mnozit, a jednotlivec sestupuje s chripkou.
Chripková vakcína funguje tím, ze nám v tomto procesu dává prednost. Kdyz vakcína vstoupí do naseho tela, má jiz (pokud návrhári vakcín "správne odhadli" kmeny, které budou v prístím chripkovém období správne cirkulovat) nové antigeny, tak nás imunitní systém zacne vyrábet novou sadu protilátek pred ocekávaným virem invaze.
Takze vyvíjení efektivní kazdorocní ockovací látky proti chripce závisí na konkrétním predpokladu, které antigeny, které budou v prístím období nosit nové pláste chripky. Harrison a kolegové popisují toto:
"Sezónní antigenní drift cirkulujícího chripkového viru vede k pozadavku na casté zmeny slození vakcíny, nebot expozice nebo ockování vyvolávají lidské protilátky s omezenou krízovou neutralizací kmenu s driftem."
Nicméne, co kdyz se podíváme na ruznorodou odpoved lidského imunitního systému na chripku, muzete najít protilátky, které napadaly cást viru, která se tak casto nemenila?
Mohli byste to udelat, pokud byste meli genomovou technologii, která vám umozní rychle skenovat molekuly v lidském imunitním systému. Toho se Harrison a kolegové podarilo získat s pomocí spolupracovníku na Duke University v Durhamu v Severní Karolíne.
"To, co nám to umoznuje, je získat snímek ruzných druhu protilátek, které jsou v osobe pripraveny jako odpoved na vakcínu," rekl Harrison.
A ke svému prekvapení a spíse necekane nasli protilátku, která rozpoznávala více kmenu viru chripky: lidskou monoklonální protilátku CH65.
Byli prekvapeni, protoze vedci predtím verili, ze by nebylo mozné, aby se protilátky zamerovaly na cást viru chripky, o které se zdá, ze CH65 dosahuje.
CH65 cílí na cást hemaglutininového povrchového proteinu, ze virus nemuze mutovat stejne snadno, aniz by snízil jeho schopnost infikovat lidské bunky. Cást je "kapsa receptoru", která rozpoznává receptory na lidských bunkách, s nimiz se virus váze, aby získal prístup, vstoupil do bunek a zacal únosovat své zdroje. Pokud by tato cást mela být mutována, pak by nedokázala rozpoznat lidské receptory a virus by selhal.
Harrison ríkal, ze mnoho vedcu predpokládalo, ze kvuli vetsí velikosti protilátek ve srovnání s jejich cílovými místy, pak kazdá, která se zamerila na oblast receptoru v pojivech, by se také zamerila na okolní, více promenlivé oblasti, takze pokud by mutovaly, pak se protilátky nevázely.
Ale zdá se, ze CH65 se váze tak tesne k kapse receptoru, ze si tuto schopnost zachová, i kdyz okolní oblasti se mení.
Abychom nasli CH65, Harrison a kolegové zacali s bunkami od dárce, který dostal vakcínu proti chripce v roce 2007. Pomocí nových genomických nástroju vygenerovali sadu protilátek z bunek dárce k testování proti nekolika kmenum chripky. Jedním z nich byl CH65.
S pomocí spolupracovníku z Úradu pro kontrolu potravin a léciv (US Food and Drug Administration, USA) byl tým Harrison schopen testovat protilátky proti 36 kmenum chripky, které se objevily mezi lety 1988 a 2007. CH65 rozpoznal a úspesne zachytil hemaglutinin z 30 z nich.
Kdyz srovnávali CH65 s jinými protilátkami od stejného dárce, tým dokázal zjistit, jak se vyvinul imunitní systém dárce, aby se v prubehu casu vytvoril rada protilátek se sirokou imunitou v dusledku vícenásobných viru.
Harrison rekl:
"I kdyz je neobvyklé, ze najdeme takové siroce úcinné protilátky proti viru chripky, mohou být ve skutecnosti castejsí nez si uvedomujeme."
"To nám ríká, ze lidský imunitní systém muze jemne naladit reakci na chripku a skutecne produkovat, i kdyz s nízkým kmitoctem, protilátky, které neutralizují celou radu kmenu," dodal.
Ale je zde zrejmá otázka, na kterou by se mnozí mohli ptát: jestli proste pujdeme dopredu a vyrobíme vakcínu zalozenou na CH65, nebude to jen vytváret urcitý druh "evolucního tlaku", který zpusobí, ze virus chripky zacne mutovat svuj receptor vázací kapsa? A pak bychom se vrátili na druhou a museli bychom novou vakcínu kazdý rok.
To je duvod, proc Harrison a jeho kolegové dávají prednost tomu, aby se tento objev dostal do trochu jiného smeru, alespon prozatím.
To, co chtejí nyní udelat, je pouzití CH65 k prozkoumání toho, jak imunitní systém jednotlivce zvolí, které protilátky produkují pri konfrontaci s virem, protoze neresí vsechny antigeny, s nimiz se setká. Také, pokud nekteré lidské imunitní systémy mohou produkovat CH65, pak existuje zpusob, jak vyzvat vsechny ostatní, aby udelali totéz?
Takze namísto toho, aby sel rovnou po ceste ockováním, Harrison a jeho kolegové chtejí udelat krok zpet a, jak vysvetlil Harrison, zkuste "pochopit, jak imunitní systém vybírá protilátky a pouzívá tyto informace, aby se lépe pripravil vakcínu, ty ve smeru, který uprednostnuje síri pres specificitu ".
"Rozvoj vakcíny proti chripce je v soucasné dobe úspesným podnikem," pokracoval Harrison. "Ockujeme vakcínou nebo cástí viru a doufáme, ze imunitní reakce se bude vyvíjet v uzitecném smeru."
"Ale v prípade viru, jako je chripka, která se rychle mení, chceme mít odpoved, která opravdu dobrá práce zabrání jak kmen viru ve vakcíne, tak mnoho príbuzných kmenu. Tyto výsledky ukazují na to, jaké strategie bychom mohli vyuzít dosáhnout tohoto cíle, "dodal.
Harrison nyní pracuje s dalsím vysetrovatelem HMMI Dr. Nikolausem Grigorieffem, profesorem biochemie na Brandeisove univerzite v Walthamu, Massachusetts, aby zjistil více o strukture protilátek a jak se to mení v prubehu ockování. Doufáme, ze v prubehu casu vytvoríme snímky protilátkových struktur, a tak doufejme, ze najdeme vzor, ??který odhalí, jak imunní vybírá, které struktury musí jít.
Harrison rekl, ze dalsí vysetrovatelé mohou uzívat CH65 klinickou cestou. Nekterí mluví o "terapeutických protilátkách", které mohou být podávány tezce nemocným pacientum s chripkou nebo pacientum s oslabeným imunitním systémem, aby jim pomohli bojovat proti viru. Rekl, ze CH65 je "velmi zajímavou molekulou, kterou je treba zvázit".
Napsal Catharine Paddock PhD

Závazná prujmová infekce u detí spojených s antibiotiky

Nová studie provedená Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA zjistila, ze vetsinu prípadu tezké - a potenciálne smrtelné - prujmové nemoci u detí zpusobené infekcí Clostridium difficile se vyskytla mimo nemocnici u tech, kterí nedávno uzívali predepsané antibiotika.

(Health)

Smartphony, které merí zárení, spatný dech, který má být odhalen

Prední japonská spolecnost zabývající se mobilními telefony plánuje odhalit smartphone, který má ruzné "bundy", kazdý se senzory a softwarem, který umoznuje vlastníkovi merit úrovne radiace v jejich okolí, nebo jim ríká, zda mají spatný dech nebo kolik telesného tuku nebo svalové hmoty, které mají. Spolecnost NTT DOCOMO 21. zárí oznámila, ze tyto inovace bude vystavovat mimo jiné i mobilní nápady na spolecné výstave pokrocilých technologií (CEATEC) JAPAN 2011, nejvetsí japonské obchodní show v oblasti mobilního prumyslu, která se bude konat od 4. do 8. ríjna v Tokiu.

(Health)