Je Alzheimerova prevence pred poskozením dokoncena?

Co kdyby byl zpusob, jak chytit Alzheimerovu chorobu dríve, nez k ní dojde? Existuje zpusob, jak zastavit tento terminál a nejbeznejsí forma demence? Vedci se rozhodli zjistit, zda muze existovat známý príznak Alzheimerova vývoje, který je zjistitelný predtím, nez se jiz stalo trvalé poskození.
Moderní medicína dosud nedosáhla úplného zvratu poskození zpusobeného Alzheimerovou chorobou, ackoli nekteré lécebné postupy zpomalují prubeh onemocnení. Bylo receno, ze Alzheimerova choroba postihuje zeny dvakrát casteji nez muzi, avsak kognitivní pokles obou pohlaví je obvykle podobný.
Kdyz Erin K. Johns, doktorka na psychologickém oddelení Concordia University a spolupracovník Centra pro výzkum v oblasti lidského rozvoje (CRDH), zacala studovat dospelé trpící MCI (mírná kognitivní porucha), chtela zjistit, zda existuje neco, co by bylo mozné udelat, aby bylo mozné poznat Alzheimerovu chorobu predtím, nez to tvrde zasáhne.
Dospelí, kterí mají MCI, zacínají projevovat známky poskození pameti a problémy, které fungují v bezných kazdodenních zivotních úkolech, jako je plánování plánu.
Podle odborníku, dospelí, kterí vykazují známky kognitivních poruch, mají zvýsené riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Johns poznamenal:

"Chteli jsme pomáhat poskytnout spolehlivejsí nástroje k identifikaci lidí, u nichz je zvýsené riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, aby mohli být zamereni na preventivní strategie, které by zastavily poskození mozku pri postupu"

Nový proces, který byl publikován v Vestníku Mezinárodní neuropsychologické spolecnosti a financovaný sítí Quebec pro výzkum stárnutí a kanadskými institucemi výzkumu zdraví, tvrdí, ze Johns a její tým zjistili, ze ti, kterí mají zhorsenou schopnost rozhodovat, trpí neschopností plnit mnoho dalsích úkolu, z nichz nejvetsí je schopnost kontrolu jejich inhibice.
Ovládání inhibice je rozhodující pro zivot v normálním zivote; muze to mít vliv na jednoduchá rozhodnutí, jako je odmítání nutkání jíst neco nezdravého nebo udrzet ústa zavrené o neco, co vám prítel rekl. Pacienti s MCI mají potíze s testy zahrnujícími jejich schopnost organizovat a naplánovat jednoduché situace.
Bylo zjisteno, ze vsichni dospelí analyzovaní Johnsem mají jednu nebo více zhorsených rozhodovacích funkcí. Krome toho témer 50% dospelých, kterí jsou studovány, vykazovalo méne nez ocekávané skóre na výkonných funkcních testech.
Tyto výsledky jsou v porovnání s výsledky predchozích studií, které uvádejí, ze pouze 15% pacientu s MCI trpí jinými poruchami kognitivních funkcí.
Johns pokracoval:

"Problém je v tom, ze pacienti a jejich rodiny mají potíze s hlásením problému výkonných výkonu svým lékarum, protoze nemusí mít dobré znalosti o tom, jak tyto problémy vypadají ve svém kazdodenním zivote. Proto je neuropsychologické testování dulezité."

Dospela k záveru: "Pokud nám chybí deficity, postrádáme prílezitost zasáhnout pacientku a rodinu, abychom jim pomohli vedet, co ocekávat a jak se vyrovnat."
Predchozí studie naznacily, ze mírná Alzheimerova choroba muze být ve skutecnosti mírná kognitivní porucha; není neobvyklé, ze pacienti mají být znovu diagnostikováni jako pacienti s MIC, nikoli Alzheimerovou chorobou.
Napsal Christine Kearney