Mohou nase hormony ovlivnit, zda hlasujeme?

Drívejsí výzkum souvisí s vysokým obsahem kortizolu - známého jako "stresový hormon" - se zvýseným rizikem srdecního záchvatu a ztrátou pameti. Ale nyní nová studie nasla prekvapivou souvislost s hormonem; mohlo by to ovlivnit nase hlasování.

Studijní tým, vcetne vedcu z University of Nebraska v Omaha (UNO), University of Nebraska-Lincoln (UNL) a Rice University v Texasu, nedávno zverejnil své poznatky v casopise Fyziologie a chování.

Podle vysetrovatelu existují stále vetsí dukazy, ze biologická predispozice muze ovlivnit hlasovací chování jednotlivce. V roce 2012, Zdravotní novinky dnes ze studie naznacují, ze lidé s vetsí pravdepodobností hlasují pro politické kandidáty s hlubsími hlasy.

V této studii se tým rozhodl zjistit, zda hladiny kortizolu ovlivnují, zda osoba bude volit v obecných nebo vnitrostátních volbách. Kortizol je glukokortikoidní hormon, který je produkován nadledvinami v horní cásti kazdé ledviny v reakci na stres.

"Je uz dlouho známo, ze hladiny kortizolu jsou spojeny s vasí ochotou spolecensky pusobit - to je neco, co je ve výzkumné literature dost dobre zavedeno," ríká Kevin Smith z katedry politologie na UNL. "Velkým prínosem je, ze nikdo opravdu nevidel politiku a volební chování dríve."

Vysoké odpolední hladiny kortizolu spojené s nizsí úcastí na hlasování

K dosazení svých nálezu badatelé shromázdili vzorky slin 105 úcastníku, kterí se oznacili jako nezájem v politice, vysoce konzervativní nebo vysoce liberální.

Sliva byla shromázdena od úcastníku pred a behem odpoledních aktivit, které zvysovaly nebo snizovaly stres. Tým pak meril hladiny kortizolu ve vzorcích pred analýzou vlastních hlásených hlasovacích chování úcastníku pres sest národních voleb.

Tým zjistil, ze aktivity, které vyvolávají vysoké stresy, zvysují produkci kortizolu. Pozoruhodneji vsak zjistili, ze úcastníci, kterí meli nízké odpolední hladiny kortizolu pred tím, nez se zúcastnili aktivit, meli vetsí pravdepodobnost, ze budou volit v národních volbách, zatímco ti, kterí mají vysokou odpolední hladinu kortizolu, mají nizsí pravdepodobnost hlasování.

"Úcast na jiné aktivite orientované na skupinu, konkrétne na nábozenské úcasti, nebyla tak silne spojena s hladinami kortizolu," ríká autor vedoucí studie Jeff French, Varner profesor psychologie a biologie v UNO a reditel svého programu neurovedy.

"Zapojení do volných politických aktivit, jako je dobrovolnictví pro kampan, financní politické príspevky nebo korespondence s volenými úredníky, nebylo predpovezeno úrovnemi stresových hormonu," dodává.

Vedci tvrdí, ze úcast v národních volbách v USA je nízká - mezi 40-60% - a ze jejich zjistení mohou vysvetlit proc.

"Politika a politická úcast jsou ve své podstate stresující cinností," ríká francouzstina. "Logicky by následovalo, ze ti jedinci s nízkými prahovými hodnotami pro stres by se mohli vyhnout tomu, aby se zapojili do této cinnosti, a nase studie potvrdila tuto hypotézu."

Poznamenává, ze minulý výzkum souvisel s vysokými odpoledními hladinami kortizolu se sociálním stazením, závaznou depresivní poruchou, úzkostnou separací a vylepsenou pametí pro strasné podnety, coz muze vysvetlit nálezy týmu.

"Vysoký odpolední kortizol odrází radu sociálních, kognitivních a emocních procesu a muze také ovlivnit tak komplexní rys, jako je hlasovací chování," dodává:

"Verím, ze klícovým úkolem tohoto výzkumu je, ze zatímco vedci spolecenských ved strávili desetiletí a snazili se predvídat hlasovací chování zalozené na demografických informacích, je treba se toho hodne naucit i z pohledu na biologické rozdíly.

Mnohé faktory ovlivnují rozhodnutí úcastnit se nejdulezitejsí politické cinnosti v nasí demokracii a nase studie demonstruje, ze fyziologie stresu je dulezitým biologickým faktorem tohoto rozhodnutí. Nás experiment pomáhá lépe vysvetlit, proc se nekterí lidé zabývají volební politikou a jiní ne. "

Zdravotní novinky dnes nedávno hlásená studie naznacující stres muze snízit kvalitu spermií a spermatu, coz muze mít dusledky pro muzskou plodnost.

Káva v moderování muze mít prospesné srdce mírne

Nový výzkum ze Spojených státu naznacuje, ze pití kávy v moderním rezimu, tedy ctyri evropské poháry (ekvivalent dvou amerických porcí 8 uncí) denne, muze mírne chránit pred srdecním selháním, coz je v rozporu se smernicemi American Heart Association, které v soucasné dobe varují pred pravidelnou kávou spotreba.

(Health)

Vegetariáni mají méne rakovin, ale vyssí riziko kolorektálního karcinomu, studie

Britstí vedci zjistili, ze vegetariáni meli nizsí celkovou míru rakoviny nez maso jedlíci, ale na rozdíl od návrhu z jiných studií zjistili vyssí míru kolorektálního karcinomu mezi vegetariány nez mezi masovými jedlíkmi. Studie byla práce výzkumníku, kterí pracují na Evropském výzkumném výzkumu v oblasti rakoviny a výzivy v Oxfordu (EPIC-Oxford) a výsledky byly zverejneny v on-line vydání casopisu American Journal of Clinical Nutrition 11. brezna.

(Health)