Prístup "koktejlu" by mohl vést k vseobecné ockování proti malárii

Mícháním klícového povrchového proteinu z rady ruzných kmenu parazita malárie výzkumníci ríkají, ze zlepsili úcinnost potenciální vakcíny proti sírení mozku proti komárum.

Vakcína zamerená na povrchový protein AMA1 byla úcinná v predchozích lidských testech, tvrdí výzkumníci, proti jedinému kmeni prvoku Plasmodium falciparum - parazita malárie - vzhledem k tomu, ze jejich "koktejlový" prístup s pouzitím bílkovin ruzných kmenu muze vést k univerzálnímu pokrytí mikrobem.

Studie vedla Sheetij Dutta z Walter Reed Army Institute of Research v Silver Spring, MD.

AMA1 povrchový protein je potrebný parazitem malárie k napadení krevních bunek, a tak zpusobit onemocnení; jeho pouzití ve vakcíne pripravuje nás imunitní systém proti mikrobovi.

Drívejsí návrhy vakcín zalozených na AMA1 byly prílis specifické, ríká tým Dr. Dutty, ale pomocí nekolika ruzných kmenu se rozsírí ochranné krytí potenciální imunizace.

Studie zjistila, ze pomocí:

• Tri ruzné kmeny parazitu byly lepsí nez pouzití jednoho nebo dvou
• Ctyri kmeny daly aditivní úcinky, které byly vetsí nez soucet cástí.

Sirokopásmový efekt

"Quadvax", smes proteinu AMA1 odvozených ze ctyr ruzných kmenu parazitu, produkovala imunologickou odpoved v laboratori, která zahrnovala více protilátek, nez je reprezentována souctem odezvy na kazdý pouzitý jednotlivý kmen.

Protilátky vyvolané vakcínou inhibovaly cetné parazity, krome tech, které predstavují ctyri kmeny pouzitého povrchového proteinu.

Celkove 26 ruzných parazitních kmenu bylo inhibováno Quadvaxem indukovanými protilátkami a vedci naznacují, ze kombinace "muze být dostatecná k prekonání globální diverzity AMA1".

Vedci dospeli k záveru, ze "byli prekvapeni a poteseni, ze najdou nejen vetsí skálu kmenových specifických protilátek, ale také zvýsené protilátky proti konzervovaným epitopum."

Epitopy jsou exponované cásti parazitních antigenu rozpoznávaných nasím imunitním systémem a konzervativní jsou odvozeny z méne variabilních oblastí genomu parazitu. Vzhledem k tomu, ze takové epitopy jsou shodné v ruzných kmenech, vedci ríkají, ze výsledné protilátky jsou spíse aktivní nez namáhavé.

Vedci dodávají:

"Mozná jeste více vzrusující, kdyz byly smísené, kombinace techto protilátek byly synergické pri jejich siroké inhibici mnoha kmenu parazitu."

Nove objevené konzervované epitopy popsané výzkumnými pracovníky mohou být zamereny na "dalsí zlepsení vakcíny". Dále vyzývají, aby:

"Nejdulezitejsí je, ze nase data silne podporují pokracující úsilí o vývoj ockovací látky proti malárii v krvi."

Výzkum prispívá k vyhlídkám na vakcínu proti malárii

Boj s nalezením úcinné vakcíny proti malárii zahrnoval pozdní fázi lidských studií provozovaných farmaceutickým gigantem GlaxoSmithKline, který v ríjnu 2013 zaznamenal ochranný úcinek u detí az 18 mesícu po ockování.

Vakcína RTS, S spolecnosti léku je o krok blíze k tomu, aby byla schválena pro pouzití v letech 2014-2015, po snízení poctu prípadu klinické malárie ve studii o 46% u malých detí ve veku 5-17 mesícu a o 27% u detí ve veku 6 let -12 týdnu.

Mezitím výzkum zverejnený v srpnu 2013, který není v tak pokrocilé fázi, navrhl vakcínu, která by mohla vést k 100% ochrane.

Zprávy z listopadu 2013 od CDC (Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA) ukázaly, ze prípady malárie v USA dosáhly nejvyssí hodnoty za 40 let.

The Plasmodium parazit zije ve streve zeny Anopheles komár a prochází k lidem skrz její skus. Toto video ukazuje komárí lov krevních cév:

Aspirin, NSAID spojené s redukovaným rizikem kolorektálního karcinomu

Riziko tretího nejcastejsího onkologického onemocnení v USA by mohlo být snízeno dlouhodobým uzíváním nízkodávkových nesteroidních protizánetlivých léku aspirinu a nesteroidních protizánetlivých látek, uvádí nová studie zverejnená v Annals of Internal Medicine. Lidé, kterí uzívali 75 az 150 mg aspirinu nepretrzite po dobu 5 let nebo déle, zaznamenali 27% snízení rizika kolorektálního karcinomu.

(Health)

Jak detekují imunitní bunky infekce?

Vedci z McGillovy univerzity objevili, jak imunitní bunky dokází identifikovat cizí antigeny. Otázka "jak mohou imunitní bunky detekovat infekce?" byl vysetrován týmem pomocí pocítacových simulací. Profesor fyziky McGill Paul François uvedl, ze imunitní bunky, které "oddelují cizí proteiny, jsou jako hledat jehlu v sena - kde jehla muze vypadat velmi podobne jako sláma a kde nekteré slámy mohou vypadat velmi podobne jako jehla.

(Health)