Hodgkinuv lymfom v detství - radioterapie nezhorsuje výsledky

Výzkumníci zjistili, ze omezená radioterapie pro deti s pozitivním rizikovým Hodgkinovým lymfomem, které reagují na chemoterapii, byla spojena s vysokým výskytem dvouletého prezití bez príhody.
Studie, kterou provádí Monika L. Metzgerová, MD, detské výzkumné nemocnice St. Jude, Memphis, Tenn., Je publikována v císle 27. cervna JAMA. Výzkumníci vysvetlili:

"V soucasnosti více nez 90% detí s pozitivním rizikovým Hodgkinovým lymfomem dosáhne dlouhodobého prezití. Studie vsak prokazují nadmernou úmrtnost u pacientu sledovaných po 10 letech od diagnózy Hodgkinova lymfomu jako dusledek pozdních toxických úcinku terapie, vcetne vývoj sekundárních maligních novotvaru a komplikací nonneoplastických lécebných postupu.
Kombinovaná terapie kombinované terapie (kombinovaná chemoterapie a radioterapie podle predem stanoveného stratifikace rizik) byla proto prizpusobena k minimalizaci lécby pri zachování vynikajícího výsledku. Terapie prizpusobené odpovedi (prizpusobené podle pocátecní pocátecní odpovedi) mají za cíl identifikovat pacienty, u nichz by bylo bezpecné snízit dávku radiacní terapie, objem nebo obojí. "

Výzkumníci provedli multicentrické klinické hodnocení fáze II, aby zhodnotili potrebu radioterapie zalozené na casné reakci na chemoterapii. Tým vyhodnotil úcinnost 4 cyklu vinblastinu, adriamycinu (doxorubicin) methotrexátu a prednisonu (VAMP).

88 pacientu bylo zarazeno mezi lety 2000 a 2008 s pozitivním rizikovým Hodgkinovým lymfomem, které dosáhly kompletní odpovedi po 2 cyklech.
Dvouleté prezití bez príhody bylo primárním výsledkem studie. Tým zjistil, ze 47 úcastníku, kterí nedostali radioterapii, dosáhli po dvou cyklech úplné odpovedi. 41 Úcastníci, kterí nedospeli k úplné odpovedi, dostali 25,5 Gy-radioterapie v terénu.
Podle vedcu bylo 2leté prezití bez príhody o 80% povazováno za extrémne nízké a 90% + bylo povazováno za zádoucí.
Výzkumníci zjistili, ze dvojleté prezití bez príhod bylo 92,5% u úcastníku, kterí nedosáhli úplné odezvy a pozadovali radioterapii, oproti 89,4% u tech, kterí dosáhli úplné odpovedi a bez radioterapie.
Skupina dále zjistila, ze úcastníci, kterí nebyli vystaveni ozárení, meli odhadované petileté prezití bez príhod 89,4%, oproti 87,5% u úcastníku, kterí dostali ozarování.
Výzkumníci vysvetlili: "Lécba byla dobre snásena bez velkých komplikací, zpozdení nebo modifikace dávky zpusobené nezádoucími toxickými úcinky byly vzácné. Nejcastejsími nezádoucími úcinky byly neuropatická bolest (2% pacientu) a nevolnost a zvracení (3% pacientu) (neutropenie) [méne nez normální pocet neutrofilu (typ bílých krvinek) v krvi] byl pozorován u 60% pacientu (32% cyklu) a febrilní neutropenie 2% pacientu (0,9% cyklu). "
10% pacientu bylo 11krát hospitalizováno febrilní neutropenie nebo nonneutropenická infekce.
Dlouhodobé nezádoucí úcinky po radioterapii zahrnovaly:

• asymptomatická dysfunkce levé komory - 4 pacienti
• asymptomatická kompenzovaná hypotyreóza - 9 pacientu
• subklinická plicní dysfunkce - 12 pacientu

Podle výzkumníku nebyly pozorovány zádné dalsí zhoubné novotvary.
Tým rekl:

"Podle naseho názoru je to první studie, pri níz vybraná skupina detí s pozitivním rizikovým Hodgkinovým lymfomem prokázala vysokou míru prezití bez záchvatu 2 a 5 let bez vystavení úcinkum radioterapie, alkylacního cinidla, epipodofylotoxinu nebo bleomycinu chemoterapii a relativne nízké kumulativní dávce antracyklinu.
Touha vyhnout se pozdejsím komplikacím lécby - zejména tech, které jsou výsledkem vysokých dávek ozárení - motivovala vetsinu modifikací lécby detského Hodgkinova lymfomu. "

Dospeli k záveru, ze pro overení techto výsledku by byla dulezitá vetsí kohorta.
V související zpráve Kimberly F. Whelan, M.D., M.S.P.H. a Frederick D. Goldman, M.D., University of Alabama v Birminghamu dospívají k záveru:

"Tato zjistení zduraznují pokracující závazek snízit komplikace v lécbe detských malignit a pridat k rostoucímu mnozství dukazu popisujících uzitecnost terapie vcasné reakce.
Rezimy zalozené na odezve byly pouzity u pacientu zarazených do studií s vysoce rizikovým a nízkorizikovým Hodgkinovým lymfomem. S nástupem minimálního zbytkového testování onemocnení mají tyto rezimy podobnou roli v lécbe detské leukémie. Duraz na minimalizaci terapie, pokud je to mozné, je obzvláste dulezitý pri lécbe detských malignit, u nichz jsou dusledky pozdních komplikací dobre zdokumentovány. Jakýkoli pokus o snízení terapie s cílem minimalizovat pozdní úcinky musí být vyvázen s rizikem relapsu, protoze primární prícinou úmrtí prvních deset let po diagnóze zustává opakující se onemocnení. "

Napsal Grace Rattue