Samovrazedná doporucení vedou k pádu v sebevrazdách po celé Anglii a Walesu

Podle nového výzkumu, který publikoval Lancet, doslo k výraznému snízení míry sebevrazd u zdravotnických orgánu v Anglii a Walesu, které prijaly novou radu sebevrazedných doporucení. Doporucení byla provedena Národní duverné setrení (NCI) na sebevrazdu a vrazdu lidí s dusevním onemocnením v 90. letech, coz je projekt, který se snazí sledovat sebevrazdu a zvysovat kvalitu zdravotní péce ve Velké Británii.
Studie, vedená profesorem Nav Kapurem, Národní duverné setrení o sebevrazde a vrazde lidí s dusevním onemocnením a Centra prevence sebevrazd, Univerzita v Manchesteru ve Velké Británii, analyzovala úcinnost nových doporucení porovnáním míry sebevrazdy pred a po jejím zavedení .
Nekterá doporucení zahrnují:

• 24hodinový krizový tým.
• 7-denní sledování pacientu vyloucených z ústavní péce.
• Podpora Spolecenství pro pacienty.
• Informování agentur trestního soudnictví.
• Multidisciplinární prehled a poskytování informací rodine pacienta.
• Politika pro pacienty, kterí nedodrzují lécbu.
• Zajistete lécbu pro osoby s mentálním postizením a závislostí.
• Odstranení bodu ligatur z oddelení.
• Skolení v rízení "sebevrazedného rizika" pro pracovníky front-line.

Prumerný pocet doporucení na jednu sluzbu byl v roce 1998 0,3 v porovnání s 7,2 v roce 2006; cím vyssí je pocet doporucení, tím nizsí jsou míra sebevrazd. Zavedení 24hodinové krizové péce bylo spojeno s nejvetsím snízením míry sebevrazdy, pricemz predtím bylo 11,4 sebevrazedných prípadu na 10 000 kontaktu pacientu, oproti 9,3 poté.
Provádení multidisciplinárního prezkumu melo za následek pokles o 11,6 pred az na 10,5 poté, co místní politiky u pacientu s duální diagnózou zpusobily pokles od 10,6 do 9,6 poté.

Orgány, které prijaly mezi 7-9 doporuceními, mely míru sebevrazd mnohem nizsí nez ti, kterí prijali méne nez 6, s 9.1 sebevrazdami na 10 000 kontaktu pacientu, oproti 11,0.
Oblasti, které zaznamenaly nejvýraznejsí pokles sazby sebevrazd poté, co doporucení (az o 10% nizsí) byly v nejvíce znevýhodnených oblastech.
Autori komentují:

"Nase zjistení naznacují, ze aspekty poskytování sluzeb dusevního zdraví mohou ovlivnit míru sebevrazdy v klinických populacích. Zkoumání vztahu mezi novými iniciativami a sebevrazdou by mohlo pomoci informovat o budoucích snahách o prevenci sebevrazd ao zlepsení bezpecnosti pacientu, kterí dostávají péci o dusevní zdraví."

Dodávají:

"Domníváme se, ze nase zjistení mají dusledky pro mezinárodní sluzby v oblasti dusevního zdraví, zejména v USA, Evrope a Austrálii, které mají také vetsí duraz na komunitu ve srovnání s ústavní lécbou."

Dr. Yeates Conwell a Carole Farley-Toombs z Rochester Medical Center, Rochester, NY, USA, ríkají:

"Nemuzeme povazovat za samozrejmé, ze i nejvíce zdánlive zrejmá intervence zamerená na snízení sebevrazdy je nezbytne úcinná bez dukazu nebo dokonce ze snízení sebevrazdy je spolecným verejným zájmem, který oprávnuje pridelit znacné zdroje na jeho prevenci. z techto úrovní. Máme jeste vetsí dukaz, potrebujeme mnohem více dukazu. "

Napsal Joseph Nordqvist