Alzheimerovy choroby byly zjisteny pri PET vysetrení

Kontroly PET (pozitronové emisní tomografie) mohou pomoci detekovat plaky v mozku (amyloidní léze), které jsou spojeny s Alzheimerovou chorobou. Archiv neurologie.
Autori vysvetlují, jako podkladové informace, ze se vedci pokousejí pochopit AD více hluboko, stejne jako jiné formy demencí. Tímto zpusobem bylo prozkoumáno vyuzití PET skenu.
PET skenování vyuzívají zobrazování nukleární medicíny (zárení) a vytvárejí trojrozmerné barevné obrazy o tom, jak fungují veci uvnitr lidského tela. Prístroj detekuje dvojice gama paprsku, které jsou vyzarovány neprímo radionuklidem (pozitivním), který vydává pozitrony - umístené v tele na biologicky aktivní molekule. Pocítace rekonstruují snímky.
Pred provedením kontroly PET se radioaktivní látka vyrábí v zarízení (cyklotron); pak je oznacen prírodní chemikou, která je známá jako radiotracer, nebo jednoduse znackovac. Radiotraktor se pak vlozí do tela.
Ruzné týmy vedcu zkoumají, jak efektivní jsou ruzné typy stopovacích látek pri zjistování mozkových nálezu spojených s Alzheimerovou chorobou.
První studie - Dr. David A. Wolk a tým vytycili, jak dobrý 18-znacený flutemetamol (stopovací látka) muze být pro zobrazení mozku. Provedli PET vysetrení sedmi úcastníku. Byla jim podána dávka flutometamolu znaceného 18.
Vsichni úcastníci jiz absolvovali biopsii pro hydrocefalus s normálním tlakem, coz je progresivní stav, který se casto tezko odlisuje od Alzheimerovy choroby.
Zjistili, ze PET sken je dukazem amyloidních lézí, které odpovídají laboratorní analýze biopsie.
Druhá studie - Dr. Adam S. Fleisher a tým pouzívali znacku florbetapir F 18 pro PET vysetrení u 68 úcastníku s pravdepodobným AD, stejne jako 60 osob s mírnou kognitivní poruchou a dalsích 82 zdravých dobrovolníku (kontrol).
Byly zjisteny odchylky v mozkovém príjmu florbetapira F 18 mezi tremi skupinami a pri identifikaci amyloidového plaku. Autori dodali, ze rozdíly mohou být dostatecne siroké, aby pomohly rozlisovat mezi podmínkami a mezi neposkozenými a zhorsenými mozky.
Autori napsali:

"Vzhledem k moznému vzniku intervencí specifických pro onemocnení pro AD," uvádí Wolk a kol., Biomarkery, které poskytují molekulární specificnost, budou mít pravdepodobne vetsí význam v diferenciální diagnostice kognitivních poruch u starsích dospelých osob. " Fleisher a kol. Písí: "Amyloidní zobrazování nabízí velký príslib pro usnadnení hodnocení pacientu v klinickém prostredí."

Doprovodný redaktor

William J. Jagust napsal, ze detekce amyloidních lézí je "téma aktivního vysetrování."
Pridal:

"Vetsina klinických zobrazovacích metod se opírá o interpretaci, ne o kvantifikaci," uvádí. "Nicméne kvantifikace techto skenu má znacnou hodnotu, protoze poskytuje spolehlivé merení, které lze porovnat v laboratorích bud na kontinuální nebo dichotomické úrovni."

"Pouzití pozitronové emisní tomografie a Florbetapira F 18 k obrazu kortikálního amyloidu u pacientu s mírnou kognitivní poruchou nebo demencí kvuli Alzheimerove chorobe"
MUDr. Adam S. Fleisher; Kewei Chen, PhD; Xiaofen Liu, MS; Auttawut Roontiva, MS; Pradeep Thiyyagura, MS; Napatkamon Ayutyanont, PhD; Abhinay D. Joshi, MS; Christopher M. Clark, MD; Mark A. Mintun, MD; Michael J. Pontecorvo, PhD; P. Murali Doraiswamy, MBBS, FRCP; Keith A. Johnson, MD; MUDr. Daniel M. Skovronský, PhD; MUDr. Eric M. Reiman
Arch Neurol. Publikováno online 11. cervence 2011. doi: 10.1001 / archneurol.2011.150
Napsal Christian Nordqvist