Deprese v detství - skupinové programy úcinné pro prevenci

Systematický prehled ukazuje, ze psychologické programy urcené k prevenci deprese u detí a mládeze mohou být uzitecné; ochranné úcinky mohou trvat az jeden rok. Zpráva je zverejnena v aktuálním císle Knihovna Cochrane, publikace Cochrane Collaboration, mezinárodní organizace, která hodnotí lékarský výzkum.
Vedoucí autor Sally Merry, MD, detský psychiatr s oddelením psychologického lékarství na univerzite v Aucklandu na Novém Zélandu, vysvetluje:

"Nase výsledky byly povzbudivé, protoze deprese je tak bezná, je to jedna z nejhure nejhorsích onemocnení na svete," uvedl výzkumník v novém prehledu, ze v roce 2002 byla deprese druhou hlavní prícinou postizení ve vyspelých zemích a první hlavní prícinou nekolika vývojových problému národy. "

Tamar Mendelson, PhD., Odborný asistent na Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health, který se zameruje na metody prevence dusevních onemocnení, vysvetluje, ze potesení mladých jedincu v kazdodenním zivote muze být zniceno depresí.
Deprese muze také oslabit sociální vztahy a výkonnost ve skole, stejne jako zvysovat riziko uzívání návykových látek. Mendelson uvádí, ze pocátecní epizoda deprese významne zvysuje riziko dalsích epizod, címz se aktivuje to, co je casto opakujícím se stavem nemoci.
Mendelson vysvetluje:

"Prevence deprese a jiných dusevních onemocnení je z mnoha duvodu kritická. Jeden z nich je prílis málo klinických lékaru, aby lécil vsechny lidi trpící depresí a jinými dusevními chorobami."

Navíc Mendelson zduraznuje, ze i lécba zalozená na dukazech, která je úcinná pri prevenci deprese, nefunguje u vsech lidí. Nekolik individuálních utrpení s depresí nebo jinými dusevními chorobami nehledá pomoc, a to ani v prípade, ze je k dispozici péce v dusledku stigmatu.
Mendelson vysvetlil:

"Intervence pred zacátkem poruchy má preventivní strategie potenciál odvrátit chronický, epizodický prubeh dusevních onemocnení. Proto jsou preventivní snahy s detmi a dospívajícími obzvláste kritické."

Vedci shromázdili údaje o 53 studiích provádených v ruzných zemích. Celkem bylo zarazeno 14 406 úcastníku ve veku od 5 do 19 let. V dobe, kdy úcastníci zahájili preventivní programy, nikdo netrpel depresivní poruchou.
Vedci zjistili, ze ti, kterí se podíleli na preventivních programech, meli mnohem méne pravdepodobné, ze se v roce po skoncení programu vyvinou deprese nez mladí lidé, kterí se nezúcastnili. Toto zjistení bylo stejné, i kdyz programy byly zamereny na urcitou podskupinu detí, jako jsou univerzální nebo pouze chlapci.
Mendelson rekl:

"Strategie prevence zalozené na skupine mohou nabídnout prostredky k dosazení více osob nez vetsina prístupu k lécbe. Strategie prevence jsou casto méne stigmatizující, a proto jsou pro cloveka prijatelnejsí nez lécba dusevního zdraví."

Vetsina programu obsahovala nekteré prvky kognitivne-behaviorální terapie. Jiné programy daly prednost metodám snizování stresu, vlastní úcinnosti a technikám pro zvládnutí traumatu a udrzení optimismu.
Merry a Mendelson zduraznují, ze s depresí mezi mladými jednotlivci je prevládající, tyto objevy jsou nezbytné pro nekolik diváku, vcetne mladých jedincu a jejich rodicu, zdravotníku, kterí delají deti a rodiny, a personál skoly.
Krome toho se politici budou obávat zlepsení verejného zdraví a pravdepodobne by meli zájem o zvládnutí podstatných nákladu spojených s depresí. Výzkumníci vysvetlují v nekolika zemích, ze "vlády chtejí prijmout opatrení", aby snízily významné lidské a financní náklady spojené s depresí.
Napsal Grace Rattue