Chelatacní terapie dosud nebyla prokázána

Témer pred deseti lety zahájily Národní instituty zdraví studii, zda pacientum se srdecním onemocnením lze lécit chelátotvornou terapií, kontroverzní metodou, kterou kazdorocne pouzívá 110 000 Americanu. Autori vsak dospeli k záveru, ze si stále nejsou jisti, zda funguje chelatace.
Podle výsledku, publikovaných v Vestník Americké lékarské asociace, chelace mírne snizuje riziko srdecních problému, vetsinou u lidí s diabetem. Výhoda byla vsak tak nízká, ze to mohlo být kvuli náhode.
Behem studie provedla chelátová terapie s lékem disodná EDTA pouzívanou u pacientu s predchozím srdecním záchvatem, coz mírne snízilo riziko nezádoucích kardiovaskulárních výsledku. Výsledky vsak nepodporují nepretrzité uzívání této lécby pri lécbe pacientu, kterí nemeli srdecní záchvat.

Co je chelatacní terapie?

Chelátová terapie je intravenózní zpusob lécby sestávající z chelatacních cinidel k lécbe toxicity tezkých kovu. Vzhledem k prospesným anekdotickým a zdokumentovaným zkusenostem se chelátová terapie nedávno stala lécbou onemocnení koronární a periferní arterie.
Základní informace z vysvetleného clánku:

"Ve trech malých klinických studiích byly hodnoceny úcinky chelatacních úcinku na náhradní výsledky, jako je vzdálenost mezi pacienty s klaudikací a casem k ischemii vyvolané cvicením u pacientu s koronárním onemocnením. Tyto studie nenalezly zádné dukazy úcinnosti lécby, ale byly podhodnocené hodnocení klinických príhod. "

Z tohoto duvodu lékarské organizace povazují výhodu chelatacní terapie za nedávno prokázanou vaskulární onemocnení a pouzití této terapie za prípadne skodlivé.
Pri prílis rychlém uzívání by mohlo vést k hypocalcemii - nízká hladina vápníku v krvi - nebo dokonce ke smrti. Chelátová terapie sestávající z disodná EDTA byla pouzívána témer 50 let jako lécba aterosklerózy - kalení tepen.

Uvedení chelatace do testu

Vedci provedli zkousku k hodnocení chelátové terapie (TACT), aby zjistili, zda chelátový rezim zalozený na EDTA snizuje kardiovaskulární príhody. Randomizovaná stezka získala 1 708 pacientu ve veku 50 let nebo starsích, kterí utrpeli srdecní záchvat nejméne sest týdnu predem.
Úcastníci byli náhodne zarazeni do jedné ze trí skupin:

• 40 infuzí 500 ml chelacního roztoku
• placebo a perorální rezim vitamín-minerální
• placebo

Behem studie prestalo 15% infuze kvuli nezádoucím úcinkum.
Vysetrovatelé zjistili, ze mezi 1 708 pacienty, 26,5% pacientu náhodne pridelených chelátum pozdeji trpelo srdecním problémem ve srovnání s 30% pacientu náhodne zarazených do placeba. Problémy se srdcem, které zazili, zahrnovaly:

• jakékoli dalsí infarkty
• úmrtí
• mrtvice
• hospitalizací pro bolesti na hrudi
• invazivních postupu pro oddelení tepen

Výstupy splnily mezní hodnotu statistické významnosti, ale pouze 0,001.
Pouze 65% úcastníku dostalo veskerou plánovanou chelátovou lécbu. Obecne platí, ze méne nez 3% pacientu upustí od studie, ale v tomto prípade se 17% pacientu zastavilo lécbou.
Kvuli temto zásadním chybejícím údajum se odborníci domnívají, ze nemohou dospet k presnému záveru.
Autori uzavírají:

"U stabilních pacientu s anamnézou infarktu myokardu uzívání intravenózního chelacního rezimu s disodnou EDTA v porovnání s placebem mírne snizovalo riziko vzniku nezádoucích kardiovaskulárních príhod, z nichz mnohé byly revaskularizacními postupy. dalsí výzkumy, ale nejsou dostatecné k podpore rutinního pouzívání chelatacní terapie pro lécbu pacientu s MI. "

Samostatná studie v roce 2009 ukázala, ze lék na chelacní terapii kyselina dimerkaptosukcinová (DMSA) byl zjisten jako bezpecný a prospesný pri lécbe autismu.
Napsal Kelly Fitzgerald