Studie "Cannibal disease" oznacuje gen zodpovedný za rezistenci CJD

Vedci, kterí studují neurologické onemocnení spojené s kanibalismem, objevili prirozené genetické rozdíly, které produkují rezistenci na nemoci mozku, jako je Creutzfeldt-Jakobova choroba a bovinní spongiformní encefalopatie, také známý jako "choroba sílených krav".
Creutzfeldt-Jakobova choroba je vzácné neurodegenerativní onemocnení a jedna prícina demence.

Jejich objev by mohl být prvním krokem k pochopení toho, jak by bylo mozné predcházet a lécit neurodegenerativní onemocnení, jako je Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) a dalsí demenci.

Studie, publikovaná v Príroda, byla provedena výzkumnými pracovníky z primární jednotky britské lékarské výzkumné rady (MRC) na University College London (UCL) ve Velké Británii.

Priony jsou infekcní proteiny, které mohou zpusobit letální neurodegenerativní onemocnení. Krome prícin nemocí, jako je CJD a choroba sílených krav (BSE), jsou priony také vzácnou prícinou demence.

Tyto proteiny poskozují mozek zmenou tvaru a formováním deformovaných retezcu. Tento proces byl také zjisten u Parkinsonovy nemoci a bezných forem demence, jako je Alzheimerova choroba.

Jedna z primárních onemocnení, která byla zkoumána v Prionove jednotce MRC, je kuru, coz je vzácné onemocnení, které se obvykle nacházelo ve vzdálené oblasti Papua-Nová Guinea, mezi komunitou, která konzumovala mozky svých mrtvých jako soucást pohrebního rituálu.

V pozdních padesátých letech minulého století, na vrcholu epidemie kuru, bylo az do 2% populace zabito kazdým rokem. Hrbitovní slavnosti predsudku se zastavily v roce 1960, avsak v následujících letech byly hláseny prípady onemocnení, coz naznacuje, ze kuru má dlouhou inkubacní dobu. Nyní se verí, ze prumerná inkubacní doba pro kuru je 10-13 let.

Odborníci se domnívají, ze ti, kterí prezili expozici kuru, mohou mít genetickou rezistenci k nemoci a ze identifikace jakýchkoli genetických zmen, které se mohou objevit, by mohla poskytnout prehled o tom, jak by bylo mozné predcházet nebo lécit podobná onemocnení, jako je CJD.

"Výrazný príklad darwinistické evoluce u lidí"

Pracovali spolecne s kolegy z Institutu Papua-Nová Guinea, výzkumníci objevili specifický gen - gén pro prionové proteiny - nesený nekterou z tech, kterí prezili kuru, o kterých verili, ze mohou poskytnout ochranu pred onemocnením.

Pro vysetrování, tým choval mysi se stejnou genetickou zmenou jako u survuors kuru. Dosáhli toho zmenou jedné z aminokyselin, ze které se skládá prionový protein. Výzkumníci pak vystavili mysi kuru a CJD k testování rezistence.

Tým objevil, ze mysi jsou zcela odolné nejen vuci kuru, ale i vsem formám CJD, vcetne formy zpusobené lidskou infekcí BSE.

"Z lidské genetické práce, kterou jednotka provedla v Papue-Nové Guineji, ocekávali mysi, ze projeví urcitou odolnost vuci nemocem," ríká vedoucí studie Dr. Emmanuel Asante. "Byli jsme vsak prekvapeni, ze mysi byly zcela chráneny pred vsemi lidskými prírodními kmeny. Výsledek by nebyl jasnejsí ani dramatickyjsí."

Vedci verí, ze pokud dokázou zjistit, jak tato zmena struktury prionových bílkovin zabranuje zmene tvaru a tvorbe poskozujících retezcu, mohou být schopni objevit zpusob, jak zabránit CJD a jiným demence zpusobeným temito retezci deformovaných bílkovin.

"Jedná se o pozoruhodný príklad darviniánské evoluce u lidí - epidemie prionové nemoci, která vybírá jedinou genetickou zmenu, která poskytuje úplnou ochranu proti neustále smrtelné demencii," ríká profesor John Collinge, vedoucí výzkumného programu kuru.

"V MRC jednotce nyní probíhá hodne práce, abychom porozumeli molekulárnímu základu tohoto úcinku, který ocekáváme, ze poskytne klícové poznatky o tom, jak se v mozku vyvinou semena jiných deformovaných bílkovin a zpusobí spolecné formy demencí, a tím nás vedou k nové lécbe v nadcházejících letech. "

Minulý rok, Zdravotní novinky dnes hlásil studii, která naznacuje, ze by mohl existovat zpusob, jak vyuzít schopnost mozku opravit sebe sama a zachovat funkci mozku v mozku-plýtvání prionovými nemocemi.

Drívejsí lécba HIV doporuceno WHO

Nové doporucení WHO týkající se HIV vyzadují drívejsí lécbu, která by posunula epidemii HIV na nevratný pokles. Svetová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, ze drívejsí antiretrovirová lécba (ART) pomáhá pacientum zít déle a zdraveji a významne snizuje riziko prenosu HIV.

(Health)

Mírná konzumace je prijatelná u nekterých zneuzívajících alkoholu

Stále více poradcu pro závislost souhlasí s tím, ze je prijatelné, aby pacienti s návykovou látkou meli prílezitostný nápoj jako "prechodný cíl" nebo "cílový cíl lécby", podle nedávného studie zverejnené Americkou psychologickou asociací v casopise Psychologie návykových chování.

(Health)