Brainuv "homing signál" nás ukazuje správným smerem

Nová studie odhaluje, ze nase mozky mají mechanismus "homingového signálu", který se neustále aktualizuje, kdyz se pohybujeme v nasem prostredí. Takze nejenze muze ríct, s jakým smerem celíme - jako kompas -, ale také muze ríct, s jakým smerem bychom meli celit, abychom dosáhli naseho cíle.
Výzkumníci zjistili, ze entorinální oblast mozku je zodpovedná za nase "homingové signály".
Obrazový kredit: Hugo Spiers, UCL.

Studie vysvetluje, proc jsou nekterí lidé lepsími navigátory nez jiní - mají silnejsí signály. To je podle výzkumníku z University College London (UCL) ve Velké Británii.

Tým hlásí své závery v casopise Soucasná biologie.

Schopnost nalézt cestu domu nebo do hnízda je základním chováním lidí a jiných slozitých zvírat. A zásadním prvním krokem v navigaci na ceste je znát správný smer.

Jiz víme, jak mozkové bunky dokází zjistit, kterým smerem v soucasnosti celíme.

Tento objev byl oslavován, kdyz UCL profesor John O'Keefe získal v roce 2014 Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za objevování "vnitrního GPS" mozku.

Tato nová studie doplnuje tento objev tím, ze odhaluje, odkud pochází nase "smysl pro smer". Ukazuje, ze cást mozku, která signalizuje, kterým smerem celíme - nazývaná entorinální oblast - také signalizuje smer, kterým musíme cestovat.

Vedoucí studie Dr. Hugo Spiers, prednásející v odboru experimentální psychologie UCL, ríká, ze vedci jiz radu let mysleli, ze tento typ "homingového signálu" existuje, ale az dosud to bylo jen spekulace:

"Studie o londýnských kabinových ridickách ukázaly, ze první vec, kterou delají pri vypracovávání trasy, je vypocítat, do kterého smeru musí vstoupit. Nyní víme, ze pro tyto výpocty je zodpovedná entorinální kura a kvalita signálu z této zdá se, ze oblast urcuje, jak dobre budou navigacní dovednosti nekoho. "

Pevnost navigacního signálu ovlivnila navigacní výkonnost

Pro studium Dr. Spiers a jeho tým pozvali 16 zdravých dobrovolníku, aby projeli pocítacovou simulaci prostého ctvercového prostredí se ctyrmi stenami. Kazdá zed mela jinou krajinu a kazdý roh obsahoval jiný objekt.

Dobrovolníci se seznámili s okolím pomocí pocítacové simulace. Pak byli umísteni do urcitého rohu a pozádáni, aby navstívili objekt v jiném rohu, zatímco výzkumníci zaznamenali svou mozkovou aktivitu pomocí funkcního zobrazování magnetickou rezonancí (fMRI).

Dr. Spiers ríká, ze to byl jednoduchý test, kdy chteli zjistit, které oblasti mozku jsou aktivní, protoze dobrovolníci premýsleli o ruzných smerech.

Ale byli prekvapeni, poznamenává, jak "síla a konzistence mozkových signálu z entorinální oblasti výrazne ovlivnila výkon lidí v takovém základním úkolu."

"Potrebujeme nyní zkoumat vliv v slozitejsích navigacních úkolech, ale ocekávám, ze rozdíly v entorinální cinnosti budou mít vetsí dopad na slozitejsí úkoly," dodává.

Vedoucí autor Dr. Martin Chadwick, rovnez oddelení Experimentální psychologie UCL, tvrdí, ze studie podporuje myslenku, ze nás "interní kompas" se sám aktualizuje, kdyz se pohybujeme v nasem prostredí:

"Napríklad pokud odbocíte vlevo, pak vase entorinální oblast by mela zpracovat toto posunout smerem smerem a smerem k cíli odpovídajícím zpusobem. Pokud se ztratíte po prijetí prílis mnoho otácek, muze to být proto, ze vás mozek nedokázal udrzet krok a nedokázal se prizpusobit smerem a cílem. "

V dalsích testech se tým shledal, ze entorinální oblast odkazuje na to, co nazývají "geocentrické" informace - to znamená, ze vnitrní kompas pouzívá jako referencní bod vnejsí prostredí a nikoliv osu tela.

Entorinální oblast je jednou z prvních oblastí mozku postizených Alzheimerovou chorobou, takze studie muze vysvetlit, proc ztracení a zmatenost smeru je vcasným príznakem.

Tým doufá, ze vyvine pocítacovou simulaci, aby mohl být pouzit jako jednoduchá pomoc pri diagnostice a sledování onemocnení.

Studie byla financována spolecností Wellcome Trust.

Med zpomaluje sírení infekcí odolných proti antibiotikum

Vedci z University of Southamptom ve Velké Británii ukázali, ze med muze pomáhat zpomalit celosvetové sírení infekcí rezistentních vuci antibiotikum tím, ze se zabrání horizontálním prenosum genu (HGT) v bakteriích, které mohou prezít mimo telo, napríklad na casto dotcených povrsích, jako jsou kliky dverí a stolu.

(Health)

Co je to schizoafektní porucha?

Obsah Symptomy Príciny Rizikové faktory Diagnostika Podtypy Lécba Schizoafektní porucha je psychiatrický stav. Kombinuje príznaky schizofrenie a afektivní, nebo nálady, poruchy. V závislosti na príznaku muze být schizoafektní porucha siroce definována jako schizofrenie s náladovou slozkou nebo poruchou nálady s psychózou.

(Health)