cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Co je to schizoafektní porucha?

Obsah

  1. Symptomy
  2. Príciny
  3. Rizikové faktory
  4. Diagnóza
  5. Podtypy
  6. Lécba
Schizoafektní porucha je psychiatrický stav. Kombinuje príznaky schizofrenie a afektivní, nebo nálady, poruchy.

V závislosti na príznaku muze být schizoafektní porucha siroce definována jako schizofrenie s náladovou slozkou nebo poruchou nálady s psychózou.

Odborníci nesouhlasí s tím, zda by schizofektivní porucha mela být klasifikována jako typ schizofrenie nebo samostatný stav. Bylo popsáno jako "Intermediate mezi schizofrenií a bipolární poruchou a [to] nemusí být samostatnou diagnostickou entitou."

Schizoafektní porucha ovlivnuje emoce a poznání. Kognice zahrnuje poznání, myslení, souzení a resení problému.

Mohou existovat opakující se epizody vysoké nebo manické a nízké nebo depresivní nálady nebo kombinace techto dvou, které se strídají se znaky schizofrenie, jako jsou halucinace, bludy, dezorganizovaná rec nebo chování a nedostatek emocního výrazu a motivace.

Pacient muze "slyset veci" a mohou se setkat s bludy a paranoií. Rec a myslení mohou být neusporádané a mohou být obtízné fungovat spolecensky i v práci.

Podle Národní aliance pro dusevní choroby (NAMI), podmínka postihuje 0,3 procenta obyvatelstva ve Spojených státech.

Lécba muze pomoci, ale schizoafektní porucha je slozitá a je tezsí lécit nez samotná porucha nálady.

Symptomy


> Stejne jako schizofrenie muze schizoafektní porucha zahrnovat halucinace.

Symptomy schizoafektní poruchy se lisí od jedné osoby k druhé.

Psychotické príznaky zahrnují halucinace, paranoidní myslenky a dezorganizované myslení, stejne jako poruchy nálady, deprese nebo manické nálady.

Psychotické príznaky a poruchy nálady se mohou objevit ve stejnou dobu, nebo se mohou strídat. Obvykle existují cykly závaznosti príznaku.

Príznaky mohou mít za následek protisociální chování a pacient se muze izolovat.

Mezi specifické príznaky patrí:

  • Zneuzívání; pevných nebo falesných presvedcení
  • Rozrusené, zmatené a nejasné myslení
  • Nezvyklé myslenky a vnímání
  • Halucinace
  • Problémy s pametí
  • Paranoidní myslenky a myslenky
  • Období deprese
  • Manická nálada nebo necekané zvýsení energie s chováním, které jsou mimo charakter
  • Spatná kontrola temperování
  • Podrázdenost
  • Nesouvislý projev
  • Irrelevantní rec
  • Pozornostní problémy
  • Katatonické chování, pri kterém pacient sotva reaguje, nebo se zdá, ze není zrejmý duvod
  • Nedostatek osobní hygieny nebo fyzického vzhledu
  • Obtíznost pádu nebo spánek.

Nejcastejsími poruchami nálady doprovázejícími znaky schizofrenie jsou bipolární poruchy a deprese.

Príciny

Presné príciny schizoafektivní poruchy jsou nejasné, ale verí se, ze pocházejí z nerovnováhy neurotransmiteru serotoninu a dopaminu v mozku. Neurotransmitery jsou chemikálie, které pomáhají predávat elektronické signály v mozku a pomáhají rídit náladu.

Stejne jako u schizofrenie se zdá, ze schizoafektní porucha pochází z variací, které ovlivnují vývoj mozku v detství.

Genetika muze hrát urcitou roli. Mít blízké príbuzné se schizoafektní poruchou, schizofrenií nebo poruchou nálady zvysuje riziko vzniku poruchy.

Pokrocilý otcovský vek v dobe koncepce je beznou prícinou genetických mutací a je spojen s vyssím rizikem poruch spektra schizofrenie, vcetne schizoafektní poruchy.

Rizikové faktory

Dalsími rizikovými faktory, které mohou vyvolat príznaky nebo vznik onemocnení, jsou stres a uzívání psychotických léku, jako je LSD.

Podle NAMI muzi a zeny rozvinou stav ve stejné míre, ale muzi mají tendenci vykazovat príznaky v raném veku.

Diagnóza

Diagnostika je zalozena na zkusenostech, které hlásil pacient a abnormality chování, které v klinickém hodnocení hlásili clenové rodiny, prátelé a kolegové psychiatrum, psychiatrické sestre, sociálnímu pracovníkovi nebo klinickému psychologovi.


Schizoafektivní poradí zahrnuje období deprese.

K diagnóze schizoafektivní poruchy musí být splnena rada kritérií. Tato kritéria se zamerují na to, zda osoba má specifické znaky a symptomy a jak dlouho.

Podle diagnostického a statistického manuálu dusevních poruch (DSM) amerického psychologického sdruzení (APA) tato kritéria zahrnují:

  • Schizofrenie s príznaky nálady
  • Porucha nálady s príznaky schizofrenie
  • Jak porucha nálady, tak schizofrenie
  • Psychotická porucha bez schizofrenie, stejne jako porucha nálady.

Jiné kritéria APA zahrnují bludy, halucinace a nesouvislý nebo neorganizovaný projev, ve kterém muze clovek skákat z jednoho tématu na druhé v polovine vety. Nesprávná rec muze být známkou formální poruchy myslení.

Neorganizované chování muze být videno v nevhodném oblecení nebo castém placení.

"Negativní príznaky" mohou zahrnovat pokles nebo nedostatek emocní expresivity, reci a motivace a neschopnost odvodit potesení z událostí, které se obvykle povazují za príjemné, jako je jídlo, cvicení, sociální interakce nebo sexuální aktivity.

Pred diagnózou musí lékar vyloucit jiné obecné zdravotní stavy s podobnými príznaky, Cushingovým syndromem, onemocnením spojeným s HIV, epilepsií temporálního laloku, neurosyfilisou, stítnou zlázou nebo parathormonem, zneuzíváním alkoholu, zneuzíváním drog a metabolickým syndromem.

Krevní testy mohou mimo jiné vyloucit problémy s stítnou zlázou, chronické onemocnení a metabolické poruchy.Elektroencefalografie (EEG) muze vyloucit epilepsii a CT vysetrení, aby se zjistilo poskození mozku.

Pokud jsou bludy pacienta povazovány za bizarní nebo pokud jsou halucinace tvoreny alespon dvema hlasy, které se vzájemne mluví, nebo jen jeden hlas, který se úcastní bezícího komentáre o akcích pacienta, pak tento symptom sám splnuje kritéria pro diagnózu.

Podtypy

Existují nejméne dva podtypy zalozené na aspektu nálady poruchy:

  • Bipolární typ: Pacient zazívá manickou nebo smísenou epizodu
  • Depresivní typ: Vyskytují se pouze závazné depresivní epizody bez manických nebo smísených epizod.

Rozlisování mezi schizoafektní poruchou, schizofrenií a poruchou nálady muze být obtízné. U schizoafektivní poruchy jsou symptomy nálady výraznejsí a obecne trvají mnohem déle nez u schizofrenie.

Lécba

Lécba muze být obtízná, protoze pacienti si mozná neuvedomují, ze potrebují pomoc. Obvykle se jedná o kombinaci léku, jako jsou antipsychotika, antidepresiva nebo stabilizátory nálady a psychologické intervence, jako je poradenství.

Lécba bude záviset na závaznosti príznaku, které se týkají podtypu.

Mezi léky patrí:

  • Antipsychotika nebo neuroleptika mohou zmírnit psychotické príznaky, jako jsou halucinace, paranoia a bludy. Príklady zahrnují klozapin (Clozaril), risperidon (Risperdal) a olanzapin (Zyprexa).
  • Stabilizátory nálady prispívají k vyhlazení vysokých a minimálních bipolárních poruch u pacientu s bipolární schizoafektní poruchou. Príklady zahrnují lithium (Eskalith, Lithobid) a divalproex (Depakote).
  • Antidepresiva mohou snízit beznadej, nedostatek koncentrace, nespavost a smutek u pacientu s významnou depresí. Príklady zahrnují citalopram (Celexa) a fluoxetin (Prozac).

Poradenství muze pomoci pacientum pochopit jejich stav.

Poradenství a psychoterapie mohou pomoci pacientovi porozumet jejich stavu a cítit se pozitivne o budoucnosti. Sezení se obvykle zamerují na plány v reálném zivote, na vztahy a na resení problému. Terapeut muze také zavést nové chování pro nastavení domova a pracoviste.

Skupinové nebo rodinné terapie nabízejí moznost diskutovat o problémech s jinými lidmi. Behem období psychózy mohou tato zasedání pomoci jako kontrola reality. Skupinová práce muze také pacientum uklidnit, ze nejsou sami.

Výzkum naznacil, ze prognóza schizoafektní poruchy muze být o neco lepsí nez u schizofrenie, i kdyz to nebylo potvrzeno.

Komplikace schizoafektní poruchy zahrnují vyssí riziko vzniku schizofrenie, závazné deprese nebo bipolární poruchy.

Horká cokoláda chutná lépe v oranzovém poháru

Horká cokoláda chutná lépe v oranzovém poháru

Nová studie zjistila, ze barva vendingového sálku slouzícího k horké cokoláde muze zmenit svou chut a vuni, s oranzovými nebo krémovými barvami, které zvysují chut a vuni více nez bílé nebo cervené. Betina Piqueras-Fiszmanová z Polytechnické univerzity ve Valencii ve Spanelsku a její kolega Charles Spence z Oxfordské univerzity ve Velké Británii naznacují, ze jejich nálezy dodávají telu dukazu o tom, ze potraviny a nápoje mohou cítit a ochutnávat jinak podle na talír nebo pohár, ve kterém je servírována.

(Health)

Vyssí výskyt rakoviny mezi 9/11 pracovníky na záchranu a obnovu

Vyssí výskyt rakoviny mezi 9/11 pracovníky na záchranu a obnovu

Existuje vyssí výskyt rakoviny prostaty a stítné zlázy, stejne jako mnohocetného myelomu, mezi pracovníky záchranných a rehabilitacních zarízení, kterí po teroristickém útoku Svetového obchodního centra vdechovali výpary a prach, uvedli výzkumníci z New York City Department of Health and Mental Hygiene v JAMA Vestník Americké lékarské asociace).

(Health)