Brain-tréninkové hry "nezvysují poznání"

V uplynulém desetiletí doslo k nárustu popularity mozkových výcvikových her, které vyzadují zlepsení rady dusevních dovedností. Nicméne nedávná studie, která merila aktivitu mozku, rozhodování a kognitivní schopnosti, zjistila, ze hraní komercních mozkových her neposkytuje zádné výhody nad hraní online her.
Výzkumní pracovníci ukázali, ze ani mozkové cvicební hry ani videohry nenabízejí zdravému dospelému významný kognitivní prínos.

Ve zpráve o výzkumu, který je publikován v roce 2006 Journal of Neuroscience, vedci z University of Pennsylvania ve Philadelphii dospeli k záveru, ze komercní mozkové hry se zdají mít zádný vliv na kognitivní funkci a rozhodování za úkoly obsazené ve hre.

Studie byla vedena Josephem Kablem, profesorem psychologie ve skole Arts & Sciences a profesorem výzkumu rakoviny Caryn Lerman a prodekanem pro strategické iniciativy v Perelman School of Medicine.

Vedci hledali zpusoby, jak pomoci lidem zlepsit jejich schopnost prijímat rozhodnutí, která nevedou k nezdravým návykum, jako je kourení a prejídání.

Kvuli tvrzení komercních mozkových tréninkových her si tým premýsleli, jestli jejich hraní muze zlepsit rozhodování.

"Kognitivní výcvik si zaslouzí prísný test"

Výzkumníci poznamenávají, ze lidé se silnejsími kognitivními schopnostmi mají tendenci být méne impulsní pri rozhodování, která zahrnuje výber mezi okamzitou, malou odmenou a odlozenou, vetsí odmenou.

Drívejsí práce vedená prof. Lermanem prokázala, ze zapojení oblastí mozku, které jsou dulezité pro sebeovládání nebo výkonné funkce, muze mít za následek odklon od tech, které prinásejí okamzitou odmenu, napríklad kourení.

Brain-tréninkové hry, jako je ten, který byl pouzit ve studii, zahrnují úkoly, které pravdepodobne zaujmou stejné struktury mozku - totiz dorzolaterální prefrontální oblast mozku - jako ty, které jsou aktivní v techto typech výkonných funkcí.

Výzkumníci vsak vysvetlují, ze predchozí studie komercních mozkových výcvikových her - o kterých se ríká "kognitivní tréninkové hry" - prinásejí smísené závery o tom, zda zlepsení, které hráci dosahují pri procvicování her, se "presouvají za vycvicené úkoly".

Proto se rozhodli provést prvotrídní randomizovanou kontrolovanou studii, která porovnává úcinky mozkové aktivity a rozhodování o hraní komercní kognitivní výcvikové hry s hrami standardních online videohier.

Profesor Kable ríká, ze si mysleli, ze "kognitivní výcvik si zaslouzí skutecný, prísný, plnohodnotný test."

Ze zkusebního testu se hodnotí dva typy rozhodování

Pro zkousku prijali 128 zdravých mladých dospelých (71 muzu a 57 zen) a náhodne je rozdelili do dvou skupin stejné velikosti. Jedna skupina hrála on-line výkonnou funkcionalitu za 30 minut denne za 5 dní kazdý týden po dobu 10 týdnu.

Úcastníci druhé skupiny, které výzkumníci pouzívali jako kontrolní skupinu, sledovali stejný casový plán hry, s výjimkou toho, ze místo hry na mozku se hrály online videohry.

Oba pred a po tréninku byli vsichni úcastníci hodnoceni, kdyz dokoncili soubor validovaných rozhodovacích úkolu. Podstoupili také funkcní MRI vysetrení mozku, kdyz dokoncili úkoly.

Vedci zhodnotili dva typy rozhodování: "zpozdení diskontování", v nemz úcastníci volí mezi malými odmenami nyní i vetsími odmenami v budoucnu a "rizikovou citlivostí", ve které jsou volby mezi velkými, rizikovými odmenami a mensími, urcitými odmeny.

Krome techto specifických úkolu pri rozhodování úcastníci dokoncili i soubor obecných testu kognitivní schopnosti pred a po tréninku.

Zlepsení omezené na praktické úkoly

Kdyz srovnávali výsledky pred a po výsledcích obou skupin, vedci zjistili, ze "neexistují zádné dukazy", které by podporily myslenku, ze hrající hry pro brain-training prinásejí lepsí výsledky nez hraní videohier "s ohledem na zmeny rozhodovacího chování nebo reakce na mozku . "

Zjistili vsak, ze úcastníci kognitivní mozkové výcvikové skupiny zlepsili své výkony ve specifických úlohách hry.

Kdyz analyzovali výsledky obecných testu kognitivních schopností, tým zjistil, ze obe skupiny vykazovaly zlepsení v prubehu 10 týdnu tréninku, ale ve stejném rozsahu.

"Krome toho," poznamenal autor, "stupen zlepsení byl srovnatelný se stupnem pozorování u jedincu, kterí byli prehodnoceni bez jakéhokoli výcviku."

Dospeli k záveru, ze ani hry zamerené na brain-training, ani videohry pravdepodobne nepovedou k lepsímu rozhodování, které se uplatní mimo problémy, které jsou specifické pro hry.

Nicméne dalsí práce v laboratori prof. Lermana naznacuje, ze muze být nejaký prínos v kombinaci kognitivního tréninku s neinvazivní stimulací mozku, aby se zlepsila sebeovládání pri rozhodování o kourení.

Tým jiz zahájil klinické testy, aby overil, zda tato kombinace má vliv na pozornost a kontrolu impulzu u lidí s poruchou hyperaktivity s deficitem pozornosti a na rozhodnutí týkající se nezdravého stravování.

"Jelikoz v soucasné dobe dostupné chování a lécebné postupy pro toto obvyklé chování jsou pro vetsinu lidí neúcinné, existuje zásadní potreba vyvinout inovativní prístupy ke zmene chování. Zmena mozku ke zmene chování je prístup, který pouzíváme."

Prof. Caryn Lerman

Zjistete, jak mohou být lidé s autismem lepsí v racionálním rozhodování.

Starsí matky mohou celit zvýsenému riziku mrtvice, infarktu

Mít díte v pozdejsím veku bylo spojeno se zvýseným rizikem komplikací jak pro matku, tak pro díte. Nyní nová studie naznacuje, ze muze dojít k dalsím pozdejsím pozdejsím tehotenstvím: mít díte ve veku 40 let nebo starsí muze v pozdejsím zivote zvýsit riziko srdecního záchvatu, mrtvice a kardiovaskulární smrti. Výzkumníci tvrdí, ze zeny, které mají pozdejsí tehotenství, by si mely být vedomy kardiovaskulárních rizik.

(Health)

Liposarkom: Symptomy, diagnóza a lécba

Obsah Co je to liposarkom? Symptomy zpusobují diagnózu Lécba Perspektiva Liposarkom je typ rakoviny, která zacíná v telních tukových bunkách. Jedná se o typ sarkomu mekkých tkání. Liposarkom muze rust kdekoli, ale nejcasteji se rozvíjí v brise nebo koncetinách. Liposarkom by se nemelo zamenovat s lipomem, coz je nerakovinový rust tukových bunek.

(Health)