Nové zjistení onemocnení ledvin mohou vést k testování vcasné diagnostiky

Nové poznatky od vedcu na univerzite v Manchesteru ve Velké Británii mohou poskytnout základ pro raný test onemocnení ledvin.
Zhorsená funkce ledvin je castejsí u muzu nez u zen a u cernosských lidí nez u bílých lidí - strukturální rozdíly v ledvinových filtrech mezi temito skupinami mohou prispet k tomu.

Vedci zkoumali, proc nekteré skupiny jsou náchylnejsí k onemocnení ledvin nez jiné. Napríklad zhorsená funkce ledvin je castejsí u muzu nez u zen a u cernosských lidí nez u bílých lidí.

Pomocí hmotnostní spektrometrie vedci srovnávali vzorky tkáne z ledvinových filtru mysí z ruzných genetických pozadí a pohlaví, z nichz nekteré byly známy jako rizikové selhání ledvin nez jiné. Tyto filtry kontrolují to, co prechází do moci a na co se telo drzí, a kazdá ledvina má kolem milionu filtru odpovedných za zpracování az 180 litru tekutiny denne.

Zamerili se na strukturu kolem bunek v ledvinné tkáni, vedci pozorovali významné rozdíly v slození a typu bílkovin mezi mysí z ruzných genetických pozadí.

Elektronový mikroskop umoznil týmu podrobneji se podívat na strukturu filtru. Zatímco normální filtry mají slození bílkovin mezi dvema specifickými typy bunek, vedci zjistili, ze lesení u mysí, které jsou náchylné k onemocnení ledvin, bylo deformované, s rozstepením a vyklenutím.

Dr. Rachel Lennon z Wellcome Trust Center for Cell-Matrix Research popisuje zjistení:

"Nejvíce prekvapivé bylo, ze mysi ve skutecnosti nemely zádné príznaky onemocnení ledvin a ze jsou stále v plném zdravotním stavu, prestoze mají ve svých filtrech jinou strukturu a jejich ledviny fungují normálne."

Dále se Dr. Lennon a jeho kolegové pokusí zkontrolovat, zda se tento rozdíl v strukture vyvíjí v prubehu casu nebo zda se s ním narodí skupiny, které jsou náchylnejsí k onemocnení ledvin.

Tým také chtel prozkoumat, zda existuje mechanismus, který rídí rozdíl v strukture, která by mohla být potenciálne vypnuta predtím, nez se objeví príznaky onemocnení ledvin.

Tým se pokusí replikovat nálezy u lidí

Dr. Lennon se domnívá, ze je pravdepodobné, ze udelají stejná zjistení pri vysetrování strukturálních zmen filtru ledvin u lidských pacientu.

"V soucasné dobe vidíme tyto zmeny v strukture pri pohledu na biopsie od ledvin pacientu v klinice, ale nevedeli jsme, co to znamená," vysvetluje.

Konecným cílem tohoto výzkumu je pomoci vypracovat test, který identifikuje náchylnost k onemocnení ledvin pred jakýmkoli poskozením.

"Snazíme se také zjistit, zda bychom mohli manipulovat s procesem, který vede ke strukturální zmene, abychom vyvinuli nové, efektivnejsí lécby," dodává Dr. Lennon.

Nedávno, Zdravotní novinky dnes hlásené na studii publikované v Americký zurnál onemocnení ledvin ze více nez polovina Americanu ve stredním veku je v urcitém okamziku svého zivota vystavena riziku vzniku chronických onemocnení ledvin.

U dospelých ve veku 30-49 let bylo zjisteno, ze predstavují zvlástní riziko, s 54% pravdepodobností vývoje chronické choroby ledvin ve srovnání s 52% pravdepodobností u dospelých ve veku 50-64 let a 42% pravdepodobností u osob ve veku 65 let a starsích.

Výzkumníci této studie také odhadují, ze procento dospelých s chronickým onemocnením ledvin ve veku 30 let a starsích je v soucasné dobe 13,2%, ale do roku 2020 to bude 14,4% a do roku 2030 16,7%.

Vojenská sebevrazda se zvysuje

Podle studie publikované v casopise American Journal of Public Health mezi lety 2005 a 2007 se zvýsila míra sebevrazd u osob, které slouzí ve vojenských sluzbách USA, zejména u osob v pravidelné armáde a národní garde. Studie, která zahrnovala celou americkou vojenskou populaci (2 064 183 osob za rok 2005 a 1 981 810 za rok 2007), zjistila, ze mezi lety 2005-2007 se zvýsila míra sebevrazdy u vsech sluzeb.

(Health)

Neklidné nohy spojené se zvýseným rizikem mrtvice a srdecního onemocnení

Nová americká studie zjistila, ze lidé s syndromem neklidných nohou (RLS) mají dvojnásobné riziko mrtvice a srdecních onemocnení ve srovnání s osobami bez RLS. Studie je práce dr. Johna Winkelmana z Harvardské lékarské skoly v Bostonu, Massachusetts a jeho kolegu a je publikována v casopise Janaury 1. 2008 casopisu Neurologie.

(Health)