Samovrazedné riziko mezi tehotnými zenami a novými matkami - odborníci na zdravotní péci by meli být vedomi

Studie publikovaná online v roce 2008 Vseobecná nemocnicní psychiatrie ukazuje, ze zeny s rizikem sebevrazdy mohou být snadneji identifikovány zvýsením screeningu ocekávaných a nových matek v prípade závazné deprese a konfliktu s duvernými partnery.
Vedci tvrdí, ze i kdyz jen malé procento zen, které spáchají sebevrazdu, jsou tehotné nebo nové matky, protoze tato skupina zen bezne casto vyuzívá systém zdravotní péce, mohly by poskytovatelum poskytnout významné prílezitosti k intervenci, pokud budou lépe pochopeny rizikové faktory.
Vedoucí výzkumný pracovník Dr. Katherine J. Gold, odborná asistentka rodinné medicíny na U-M Medical School uvádí:

"Máme nyní úplnejsí obrázek o tom, kdo jsou tyto zeny a co vedlo k temto tragickým událostem. Tyto smrti se proplouvají rodinami a komunitami a zpusobují spousty smutku a nicení."

Výzkumní pracovníci z University of Michigan vyhodnotili údaje o sebevrazde z jedinecného Národního systému oznamování úmrtí, který byl zaveden v roce 2003, který spojuje více zdroju informací a poskytuje vysetrovatelum detaily, jako jsou demografické údaje, dusevní zdraví, stav tehotenství, vysílající okolnosti.
Zjistení ukázala, ze více nez polovina zen, které spáchaly sebevrazdu, mela známou diagnózu dusevního zdraví, z cehoz nejvetsí byla porucha nálady, která postihla 95% zen a témer polovina z nich byla známa jako depresivní nálada pred jejich sebevrazdou.
Starsí vedecká pracovnice Dr. Christie Palladino, porodnice a gynekologa na Institutu pro vzdelávání Discovery Institute v Georgia Health Sciences vysvetluje:

"Drívejsí výzkum ukázal, ze depresivní poruchy postihují 14-23 procent zen v tehotenství a po porodu a úzkostné poruchy postihují 10 az 12 procent.Jsme si vedomi, ze závazná deprese je dlouhodobým faktorem sebevrazdy, ale tyto údaje nám ríkají, ze tehotné zeny a zeny po porodu meli mnohem vyssí míru konfliktu s duvernými partnery nez jejich protejsky. "

Výzkumní pracovníci také poznamenali, ze postnatální zeny se zdály mít vyssí tendenci být identifikovány s depresivní náladou behem dvou týdnu pred jejich sebevrazdou ve srovnání s jinými zenami.
Významne také objevily mnohé paralely bez podstatných odchylek, pokud jde o stav tehotenství, napríklad 56% vsech obetí sebevrazd melo známou diagnózu dusevního zdraví, 32% se jiz dríve pokusilo o sebevrazdu a 28% melo známý alkohol nebo látku zneuzívání v dobe smrti.
Zlaté komentáre: "Deprese a uzívání drog jsou rizikovými faktory pro vsechny, vcetne tehotných zen a zen po porodu."

Zjistení ukázala, ze ackoli sebevrazdy u tehotných, nových postnatálních a netehotných zen sdílely velmi podobnou úroven vzdelání a rodinného stavu, hispánské zeny mely mnohem vyssí tendenci spáchat sebevrazdu behem tehotenství (10%) nebo behem prvního roku po tehotenství (9%) nez zeny, které nebyly tehotné (4%).
Vedci si jsou vedomi toho, ze jejich studie obsahuje urcité omezené údaje, jelikoz jejich vzorek 2 083 sebevrazd mezi zenami ve veku 15-54 let zahrnoval pouze údaje ze 17 státu, kde byly k dispozici údaje, a samozrejme nebylo mozné obejít obetem za úcelem získání plné vysetrení jejich stavu dusevního zdraví nebo kontrola nehlásených prípadu domácího násilí a dalsích srázejících faktoru.
Podle Gold:

"Jako spolecnost se obvykle vyhýbáme tomu, abychom mluvili o sebevrazde, ale je dulezité se pokusit pochopit a mluvit o rizikových faktorech, pokud se budeme zabývat sebevrazdou z hlediska verejného zdraví."

Napsal Petra Rattue