Mozgové skeny mohou pomoci predpovedet úspesnost lécby psychiatrických poruch

Brainové skenování, které se zamerují na biomarkery mozkové konektivity, mohou pomoci predpovedet, kterí pacienti s psychiatrickými poruchami pravdepodobne budou mít prospech z lécby.
Lidé se sociální úzkostnou poruchou mají také vyssí riziko deprese a zneuzívání návykových látek.

Tak uzavírají výzkumníci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), kterí analyzovali skenování mozku pacientu lécených kognitivní behaviorální terapií (CBT) pro lécbu sociální úzkostné poruchy.

CBT je mluvící terapie, která má pomoci lidem zmenit zpusob, jakým si myslí a chová se. I kdyz to muze být uzitecná lécba pro radu dusevních a telesných zdravotních problému, je nejcasteji uzívána k lécbe úzkosti a deprese.

Priblizne 15 milionu Americanu je postizeno sociální úzkostnou poruchou nebo spolecenskou fóbií - podmínkou, kdy strach z toho, ze se soudí a je v rozpacích, je tak silný, ze muze dostat do cesty k práci nebo ke skole a delá kazdodenní veci.

Podle Národních ústavu dusevního zdraví je sociální úzkostná porucha tretí nejcastejsí poruchou dusevního zdraví v USA.

Pacienti se sociální úzkostnou poruchou jsou také vystaveni vyssímu riziku jiných psychiatrických poruch, jako je deprese a zneuzívání návykových látek.

V soucasné dobe, dokonce i po týdnech lécby, jen asi polovina pacientu se sociální úzkostnou poruchou zjistí, ze jejich príznaky se zlepsují, takze druhá polovina musí zacít znovu s necím jiným. Nedostatek úcinných nástroju pro výber lécby znamená, ze pokus a omyl jsou jedinou cestou otevrenou pacientum, z nichz mnozí se vzdali, protoze jsou tak casove nárocné a drahé.

Susan Whitfield-Gabrieliová, vedecká pracovnice McGovern institutu pro výzkum mozku a první autor nové studie, ríká:

"Volba terapie je jako náhodná kola. Doufáme, ze pomocí zobrazení mozku pomuze poskytnout spolehlivejsí prediktory odpovedi na lécbu."

Ona a její kolegové sdelují své závery v casopise Molekulární psychiatrie.

Studie vyuzívá klidový stav na rozdíl od skenu zalozených na úkolech

Tým analyzoval vysetrení mozku u 38 pacientu se sociální úzkostnou poruchou a zjistil, ze mohou být pouzity k predpovedi - s 80% presností -, kterí pacienti by meli nejvetsí prospech z CBT. Pomocí skenu se zlepsila predpoved presnosti petinásobne ve srovnání s hodnocením kliniku sama o sobe.

Po prozkoumání mozku se pacienti úcastnili 12 týdnu skupinové CBT.

Dulezitým aspektem studie je typ vysetrení mozku, který pouzívali badatelé. Pouzívali skenování "odpocinkového stavu" na rozdíl od skenu "zalozených na úkolu". Stav pokojového vysetrení se provádí, kdyz je pacient v klidu, aniz by premýslel nebo nevenoval pozornost necemu konkrétnímu. Skenování na základe úkolu se provádí, kdyz se pacient zameruje na daný úkol.

V minulé práci nekterí autori zjistili, ze skenování zalozené na úkolech, kdy pacienti reagovali na rozcilené nebo neutrální tváre, kdyz podstoupili vysetrení mozku, by se také mohli pouzít k predpovedi výsledku CBT.

Skenování zalozené na úkonech vsak není ideální, protoze behaviorální rozdíly mezi pacienty mohou ovlivnit výkon. Krome toho mohou být pouzity pouze u pacientu, kterí mohou dodrzovat pokyny, coz vylucuje velmi mladé a nekteré velmi staré nebo velmi nemocné.

Pritazlivost zobrazování v klidovém stavu spocívá v tom, ze muze být provedena spolehlive a rychle - priblizne za 15 minut - aniz by pacient musel dodrzovat pokyny. Pacient práve lezí a nechává své mysli unáset. To umoznuje skenování v klidovém stavu, které je pro lékare ideální pro pouzití v klinických prostredích, které pomáhají vybrat nejlepsí lécbu pro své pacienty.

Zkousky v klidovém stavu poskytují predstavu o motivacním spojení - nebo co vedci nazývají "connectomics" - funkcní a strukturální mapu jeho spojení.

Funkcní pohled lze pozorovat pri funkcním zobrazování magnetické rezonance v klidovém stavu (fMRI). To ukazuje, které cásti mozku spolupracují behem odpocinku.

Klinictí lékari mohou videt strukturální pohled pomocí difuzne vázené magnetické rezonance (dMRI), která odhaluje fyzické spojení bílé hmoty mezi vzdálenými oblastmi mozku.

Tri typy analýz mozku-sken predpovídaly výsledky CBT

Na základe drívejsích výzkumu se tým nejprve uzíval fMRI v klidu, aby se podíval na spojení s amygdala - cástí mozku, která se zabývá strachem.

Byli zjisteni, ze pacienti s vyssí spojitostí s amygdala z nekterých jiných cástí mozku mají vyssí pravdepodobnost, ze po CBT budou mít nizsí symptomy úzkosti.

Druhá analýza stejných skenu - tentokrát zkoumající konektivitu v celém mozku - odhalila více markeru, které predpovídaly výsledky lécby.

Kdyz zkoumali skenování dMRI, vedci zjistili, ze silnejsí propojení mezi traktami, které spojují vizuální znamení s emocionálními reakcemi, bylo také predpovedí lepsích výsledku CBT.

Pacienti byli vysetrováni pred a po lécbe CBT pomocí nástroje pro hodnocení chování nazývaného Liebowitzova sociální anxieta (LSAS). Vyssí skóre LSAS naznacují závaznejsí sociální úzkost a obvykle skromne korelují s lepsími zlepseními po CBT.

Studie vsak ukazuje, ze kazdá analýza mozkového skenování mela predpovední hodnotu za LSAS a tri spolecne vedly k petinásobnému zlepsení prediktivní síly pouze na LSAS.

Tým nyní plánuje validovat prediktivní nástroj na stovkách, prípadne tisících pacientu. Taková rozsáhlá studie je mozná, protoze na rozdíl od skenu zalozených na úkolech muzete porovnávat skenování v klidovém stavu, i kdyz jsou provádeny v ruzných laboratorích nebo ruznými výzkumníky.

Greg Siegle, profesor psychiatrie na University of Pittsburgh School of Medicine, který nebyl zapojen do studie, komentuje jeho mozné dusledky:

"Vedet, kdo dát terapii predem, usetrí cas, peníze a prostredky na zdravotní péci. Tato schopnost by byla ohromující, abychom meli k dispozici systém zdravotní péce."

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásila celosvetove první studii MRI, která zjistila, ze deti mají bolesti jako dospelí. V casopise eLife, výzkumníci z Oxfordské univerzity ve Velké Británii ukazují, kolik z oblastí mozku v dospelém mozku, které jsou aktivní v reakci na bolest, jsou také aktivní v mozku detí.

Nízkotucné, nízké glykemické dávky a nízká hladina cukru v porovnání s jídlem

Dieta s nízkým obsahem tuku muze lidem s nejvetsím rizikem získat zpet svou váhu, protoze snizuje výdaje na odpocinek a celkovou energetickou spotrebu více nez jiné diety, jako je dieta s nízkým glykemickým indexem a velmi nízký obsah sacharidu. Tým vysetrovatelu z detské nemocnice v Bostonu zverejnil svuj predbezný výzkum v JAMA a studoval úcinky na výdaje na energii a slozky metabolického syndromu techto 3 bezných diet.

(Health)

Rucní mytí se studenou vodou, stejne jako horká voda pro zabíjení bakterií

Mnozí z nás se uz od raného veku ucí, ze umývání rukou teplou vodou a mýdlem je klícové pro udrzení zárodku v zálivu. Vládní predpisy Spojených státu rovnez trvají na významu teploty teplé vody pro zdraví a bezpecnost spotrebitelu v USA. Existuje vsak nejaký vedecký dukaz na podporu tohoto tvrzení?

(Health)