Akademici spojeni s "prehnaným" rizikem prasecí chripky

Nový výzkum publikovaný v BMJ navrhl, ze akademici s vazbami na farmaceutický prumysl budou s vetsí pravdepodobností poskytovat zvýsené hodnocení rizik pandemie prasecí chripky v roce 2009/10 pri rozhovorech s médii ve srovnání s akademickými pracovníky, kterí nejsou spojeni s farmaceutickým prumyslem.

Prasecí chripka je vysoce nákazlivé respiracní onemocnení u prasat. Podtyp chripky H1N1 je typ, o kterém bylo známo, ze infikuje lidi, s výskytem ohnisek na celém svete v prubehu let 2009 a 2010.

Dríve v tomto roce, Zdravotní novinky dnes hlásil výzkum vedený Svetovou zdravotnickou organizací (WHO), v nemz se uvádí, ze pandemie prasecí chripky je infikována jako jedna z peti lidí na celém svete.

Pokud jde o náklady, vedci tvrdí, ze behem pandemie ve Velké Británii bylo odhadováno, ze na léky, jako jsou antivirové léky a vakcína proti H1N1, byla vynalozena 1 miliarda liber (1,6 miliardy dolaru). Dodávají, ze farmaceutický prumysl ucinil z vakcíny H1N1 mezi 4,5 a 6,5 ??miliardy GBP (7,2 a 10,4 miliardy dolaru) zisk.

Vedci ríkají, ze z techto tezkých císel se vyskytly obavy týkající se "konkurencních zájmu", které odborníci na "vlivné vedecké poradní výbory" mozná meli s farmaceutickými spolecnostmi.

Analýza novin a tabloidu

Aby se zjistilo, zda jsou konkurencní zájmy v hre, vedci analyzovali britské noviny o pandemii prasecí chripky mezi dubnem a cervencem 2009. Vsimli si, ze to bylo období, kdy byla ucinena velká rozhodnutí ohledne nejlepsího zpusobu, jak reagovat na ohnisko .

Analýza zahrnovala radu 425 clánku z novin a tabloidu, aby získala silný rozsah stylu a perspektiv. Vysílací média byla vyloucena, protoze vedci verili, ze tistené publikace by poskytly hlubsí pohledy.

Vsechny clánky byly analyzovány pro citované zdroje, jak tyto zdroje posuzovaly riziko výskytu prasecí chripky pro populaci a propagace nebo zamítnutí prasecí chripky a ockovacích látek.

Tým se pak snazil odhalit konkurencní zájmy vsech jmenovaných akademiku, kterí byli citováni. Toto bylo provedeno pomocí výkazu konfliktu zájmu, zdroju financování, které byly podrobne popsány na stránkách sociálních profilu, vyhledávání na webu a analýzy prohlásení o financování u vsech publikací pred 4 lety.

Výzkumní pracovníci povazovali následující za konkurencní zájmy:

• Placené poradenské nebo konzultacní role
• Reditelství nebo akcie ve spolecnostech specializujících se na antivirové produkty
• Granty na výzkum nebo komercní práce financované farmaceutickými spolecnostmi.

"Hodnocení rizik vyssí" u akademických pracovníku s konkurencními zájmy

Z analýzy bylo zjisteno, ze ministri zdravotnictví byli nejcastejsím zdrojem, citovaným na 34% clánku týkajících se prasecí chripky. To bylo tesne následováno akademickými pracovníky, na 30%.

Z 61 akademických pracovníku, kterí byli citováni, bylo zjisteno, ze 18 (30%) má konkurencní zájmy.

Akademici provedli v cláncích 74 hodnocení rizik. Z nich témer 60% bylo vyssí nez hodnocení rizik provedené oficiálními agenturami, jako je Ministerstvo zdravotnictví, v rámci stejného clánku.

Analýza ukázala, ze 35 techto hodnocení akademických rizik bylo provedeno jednotlivci s konkurencními zájmy.

Antivirová léciva a vakcína proti H1N1 byla výslovne komentována ve 36 cláncích 20 akademiku. Výzkumníci zjistili, ze priblizne 50% techto akademických pracovníku má konkurencní zájmy.

Bylo zjisteno, ze akademici, kterí propagovali pouzívání antivirových prípravku v cláncích, meli osmkrát vyssí pravdepodobnost, ze budou mít konkurencní zájmy, ve srovnání s temi, kterí nekomentovali pouzívání antivirových léku.

Navíc výzkumníci zjistili, ze pouze tri ze 425 clánku jasne uvádejí, ze zdroje mají konkurencní zájmy.

Duvera verejnosti v akademických pracovníku by mohla být zhorsena "

Výzkumný tým konstatuje, ze rozhovory s temito akademickými pracovníky mohou "obsahovat více nuancnosti" nez ti, které se objevily v tistené podobe, a novinári mozná úmyslne hledali dalsí zajímavé názory.

Ríkají vsak, ze akademici jsou vysoce duveryhodným zdrojem pro novináre a jsou v "ohromném a silném" postavení pri ohrození verejného zdraví, coz znamená, ze mnoho lidí bude následovat jejich doporucení.

Vedci dodávají, ze nezverejnené konkurencní zájmy by mohly poskodit duveru verejnosti:

"Nase výsledky poskytují urcité dukazy o tom, ze poskytování vyssích hodnocení rizik a podpora [antivirotik] je spojeno s [konkurencními zájmy] mezi akademickými pracovníky".

"To prispívá k rostoucímu mnozství literatury, která zduraznuje potenciální vliv farmaceutického prumyslu na politická rozhodnutí prostrednictvím nekolika mozností, vcetne poradních výboru, vypracování pokynu a komentáru médií.

Nezverejnené [konkurencní zájmy] zhorsují duveru verejnosti v lékarský výzkum na úkor celé vedecké obce. Akademictí pracovníci by meli prohlásit mediální rozhovory a novinári by o nich meli hlásit relevantní [konkurencní zájmy]. "

Je treba rychleji rozpoznat príznaky srdecního záchvatu

Pacienti ohrozují zdraví svého srdce tím, ze trvají prílis dlouho na to, aby rozpoznali príznaky srdecního záchvatu a nehledali okamzitou lécbu, podle studie zverejnené v casopise American Cardiology College, JACC: Kardiovaskulární intervence. Cím kratsí je cas od nástupu k lécbe, tím lepsí výhled.

(Health)

Pitná káva spojená s nizsím rizikem sebevrazdy u dospelých

Pitná káva je spojena s nizsími mírami sebevrazd, tvrdí studie zverejnená ve Svetovém zurnálu biologické psychiatrie. Výzkumníci z Harvardské skoly verejného zdraví (HSPH) zhodnotili údaje z trí velkých amerických studií. To se skládalo z 43 599 muzu zapojených do následné studie zdravotnických odborníku (HPFS), 73 820 zen ve zdravotní sestre zdravotní studie (NHS) a 91 005 zen v NHS II.

(Health)