Pocity zen ke zmene jejich partneru behem ruzných období cyklu

Zeny, které jsou zapojeny do stabilních vztahu, ale mají partneru, kterí nejsou tak atraktivní, jsou v dobe, kdy jsou nejvíce plodná, více ochotní, podle nedávné studie provedené výzkumnými pracovníky UCLA, která bude zverejnena v casopise Hormony a chování.
Podle odborníku, kterí se rozhodli analyzovat tlumené zmeny v chování samic, zatímco oni jsou ovulace zeny casto zvolil stabilní chlapa pres sexy jeden, nicméne, po faktu, ze starat podvedome o tom, zda si udelali správné rozhodnutí.
Odborníci zjistili, ze zeny, které si vybraly stabilního muze nad dobre vypadajícím clovekem, nejsou tak pravdepodobné, ze se budou cítit blízké vuci svým významným druhým a pravdepodobneji najdou odpovednost za to, ze udelají neco spatne, kdyz jsou ve vysokých úrodných místech, nez zeny, jejichz partneri jsou sexuálne atraktivnejsí.
Martie Haseltonová, hlavní autorka studie a profesor psychologie a komunikacních studií UCLA, uvedla:

"Zena hodnotí svuj vztah jinak v ruzných casech svého cyklu a její hodnocení se zdá být vyfarbené tím, jak sexuálne atraktivní vnímá svého partnera."

Nicméne zeny, které nejsou tak stastné, vuci svým vztahum pricházejí a odcházejí a skutecne neovlivnují závaznost partnerského partnerství.

Christina Larsonová, hlavní autorka studie a doktorandka v sociální psychologii, vysvetlila: "Dokonce i kdyz se tyto zeny cítí méne pozitivní ohledne svého vztahu, nechtejí to ukoncit."
Haselton odhalil zmeny, které se vyskytují v chování zen behem ovulace, a to prostrednictvím sekvence pokusu. Výzkumní pracovníci zjistili, ze behem ovulace se zeny pravdepodobne oblékají hezky a mluví ve vyssích nez normálních, více "dívcích" hlasech. Vysvetlují, ze to muze být pritahování muzu, kterí jsou prijatelnými dlouhodobými partnery, a ze toto chování je "potenciální mechanismus zabranování inbreedingu".
Také odborníci zjistili, ze zeny, jejichz partneri nejsou sexuálne atraktivní a méne muzní, jsou obvykle casteji pritahováni k jiným muzum behem nejplodnejsích dnu pred ovulací.
"Mnoho výzkumu ukázalo, ze zenská preference jsou sance v prubehu cyklu, ale je to poprvé, co se ukázalo, ze tyto zmeny mají dusledky pro fungování vztahu," vysvetlil Larson. Larson a Haseltonová zahájili studium tím, ze urcili 41 cyklu ovulace u zen v predskolním veku - vsichni se podíleli na dlouhotrvajícím heterosexuálním partnerství.
Úcastníci byli vyzváni, aby vyhodnotili atraktivitu svých partneru tím, ze odpovedeli na otázky, jako napríklad: "Jak hodne si myslíte, ze zeny povazují partnera za krátkodobého partnera nebo prílezitostného sexuálního partnera ve srovnání s vetsinou muzu?"
Byly také polozeny otázky ohledne financního stavu svých spoluzáku, prítomných a budoucích, aby zjistili, zda jsou muzi schopni být v dlouhodobých vztazích.

Zeny byly zpochybnovány ve dvou ruzných casech v mesícních cyklech - tesne pred ovulací (vysokou plodností) a na nízkých úrodnostních bodech - o jejich spokojenosti s jejich vztahy.
Odborníci nezjistili zádnou významnou zmenu v tom, jak zeny videly stabilitu svých vztahu nebo jak "spokojené" byli se svými partnery. Nicméne, kdyz byly zeny pozádány, aby vyhodnotily, jak blízce se cítí s jejich kamarády, výsledky byly zcela jiné. Zeny, jejichz partneri byli méne sexuálne atraktivní, meli skóre, které klesly o jeden bod na sedm bodové stupnici, kdyz se prestehovali z nejméne plodných období do nejplodnejsí.
Na druhou stranu bylo zjisteno, ze ti, kterí se spojili s sexuálne atraktivními muzi, meli naprosté opacné skóre. Kdyz se tyto zeny zmenily z nejméne plodných do nejplodnejsích casových období, jejich skóre vyskocilo o jeden bod.
Haselton poznamenal:

"Zeny s opravdu dobrým, stabilním chlapcem se cítily mnohem vzdálenejsí nez v období s vysokou plodností nez v období s nízkou plodností. To není prípad zen, které byly spríznené se zvláste sexuálne atraktivními muzi. k ovulaci. "

Aby potvrdili své závery, provedli Larson a Haselton tentýz experiment se 67 muzi a zenami zapojenými do dlouhodobých partnerství. Pro tento experiment vsak vysetrovatelé, tentokrát, vyuzili lépe rozpoznaný zpusob merení spokojenosti s vztahem. Pozádali také úcastníky, aby vyplnili dotazník, který pokrýval rozmer, který první studie neudelala. Pruzkum primel zeny k tomu, aby zhodnotili své kamarády z hlediska bezmocného, ??emocionálního, detinského, náladového a kritického.
Ti, kterí byli spárováni s ne tak atraktivními muzi, s vetsí pravdepodobností obvinovali své partnery za to, ze mají tyto negativní charakteristiky, a opet se s vetsí pravdepodobností cítili blízke k partnerum behem období plodnosti, nez zeny, které byly sexuálne pritahovány jejich muzum.
Haselton vysvetlil:

"Jelikoz nasi predkové nemohli prímo prozkoumat genetický make-up potenciálního partnera, museli zalozit své rozhodnutí na fyzických projevech prítomnosti dobrých genu a neexistence genetických mutací, které by mohly zahrnovat muzské rysy, jako je hluboký hlas, muzská tvár, dominantní chování a sexy vzhled.
Je mozné, ze jsme se vyvinuli, abychom se cítili pritahováni k temto viditelným ukazatelum, protoze alespon v té cásti se ukázali jako ukazatele dobrých genu. Zeny predku, které byly temito osobnostmi pritahovány, by mohly produkovat potomky, které byly úspesnejsí v získávání kamarádu a produkci potomstva. "

Zpráva vsak opakuje, ze zeny hledají v partnerovi více nez jen sexuální fyzickou pritazlivost.
Haselton vysvetlil: "Je to reprodukcní aréna, zeny se pravdepodobne vyvinuly tak, aby touzily o muze, kterí by mohli prispet jak kvalitní pécí, tak dobrými geny." Problém je v tom, ze existuje jen omezený pocet potenciálních kamarádu, -offs. "
Autorka nazývá chut k stabilite, stejne jako sexuálne atraktivnejsím partnerem v dobe vysoké plodnosti, "dvojí hypotéze párení".
Dále Larson a Haselton zkoumají, zda zeny, které se cíti vzdálenejsí a nestastnejsí, jsou spojeny s negativními výsledky ve vztazích s ne-tak sexy muzi a zda tito muzi vybírají z pocitu zen.
Konecne dospeli k záveru: "Nevíme, jestli se mu toto chování zvedne, ale jestli jsou, musí to být pro ne matoucí."
Napsal Christine Kearney