Proc muzeme "slyset" nás vnitrní hlas

Je pravdepodobné, ze ctete tuto první vetu a slysíte, jak vás vlastní hlas mluví ve vasí hlave.

Podle nové studie, vnitrní rec pouzívá systém, který je vetsinou pouzíván pro zpracování externí rec, a proto muzeme "slyset" nás vnitrní hlas.

Studie pochází z katedry lingvistiky na univerzite v Britské Kolumbii a je vedena výzkumným pracovníkem Markem Scottem, který analyzoval mozkový signál známý jako "dusledky propustení" - signál, který oddeluje smyslové zázitky, které vytváríme ze zkuseností, které jsou vnejsí. Tento signál nám pomáhá vysvetlit, proc se nám nedarí pohnout: predpovídá nase vlastní pohyby a vynechává pocit citlivosti.

Podle studie tato predpoved obvykle odfiltruje vlastní zvuky, takze je neslysíme externe, ale spíse vnitrne. Z toho vyplývá, ze propoustecí propustnost brání smyslovému zmatku, který by jinak vznikl.

Az dosud byl fenomén vnitrního projevu vetsinou neprozkoumaný. Ale prostrednictvím dvou experimentu Scott videl dukazy o tom, ze dusledné propustení je dulezitou soucástí nasich interních recových zázitku:

"Strávili jsme spoustu casu, mluvíme, a to muze zaplavit nás sluchový systém, coz nám znesnadnuje uslyset jiné zvuky, kdyz mluvíme.

Tím, ze zmírníme dopad naseho vlastního hlasu na nase sluch - pomocí predpovedi o "propustení z koruny" - nase sluch muze zustat citlivý na jiné zvuky. "

Nás vnitrní hlas je vlastne predpoved

Scott teoretizoval, ze kopie nasich vnitrních hlasu vytvorených predpovedním mozkovým signálem mohou být vytvoreny i v prípade, ze neexistuje zádný externí zvuk. Ve skutecnosti jsou nase vnitrní hlasy výsledkem naseho mozku, který vnitrne predpovídá zvuk vlastního hlasu.

Kdyby byla jeho teorie pravdivá, Scott vedel, ze kdyz externí senzorické informace odpovídají interní kopii nasich mozku, tyto externí informace budou upraveny. Výsledky jeho experimentu potvrdily jeho hypotézu.

Kdyz úcastníci rekli, ze urcité slabiky jen v jejich hlavách - napríklad zvuky "al" nebo "ar" - které odpovídají vnejsímu zvuku, dopad tohoto vnejsího zvuku byl znacne minimalizován. Nicméne, kdyz vnitrní slabika neodpovídala externímu zvuku, jejich vlastní vnímání obou zvuku se nezmenilo.

Pro svuj hlavní experiment pouzil Scott 24 muzských úcastníku. Vybral subjekty stejného pohlaví, aby se jejich hlasy prizpusobily pohlaví hlasu, který produkoval vnejsí zvuky.

Behem experimentu existovaly tri podmínky:

• Sluch - úcastníci naslouchali zvuku, aniz by se zapojili do jakýchkoli recových snímku
• Vhodný - úcastníci premýsleli o stejném vnejsím zvuku, který slyseli
• Kontrastní - úcastníci si predstavovali jiný zvuk, nez to, co slyseli (napríklad, kdyby slyseli "ar", predstavovali si "al").

Celkové výsledky ukazují, ze vnitrní rec oslabuje dopad vnejsích zvuku, kdyz jsou dva stejné.

Závery poskytují silný dukaz, ze systém zapojený do zpracování vnejsí reci pracuje také na interním projevu, který muze pomoci s dusevními podmínkami.

Scott poznamenává: "Tato práce je dulezitá, protoze tato teorie vnitrní reci je úzce spjata s teoriemi sluchových halucinací spojených se schizofrenií."

Proc milujeme zvuk vlastního hlasu

12,7% tehotných zen jsou v Anglii

Ackoli pocet zen v Anglii, kterí jsou kuráci pri porodu, klesl za posledních pet let, na 12,7% informacní centrum zdravotní a sociální péce (HSCIC) tvrdí, ze tento údaj je stále prílis vysoký. Na severovýchode Anglie se témer jeden z peti zen (19,7%), kterí se narodili v letech 2012-2013, klasifikoval jako kuráci v den, kdy se jejich díte narodilo, ríká nová zpráva s názvem "Statistika o stavu kourení zen v dobe dodání ".

(Health)

Komáre s pozmeneným genetickým zápachem ztrácejí prednost lidem

Tím, ze zmení jeden gen, vedci chovali komáru, který nehledá vuni lidí pred ostatními zvíraty. Tým za jedním z prvních úspesných pokusu o genetické inzenýrství komáru verí, ze jejich práce nejen ukazuje, co se dá delat s nejnovejsími genetickými technikami, ale také nám pomáhá lépe porozumet pritazlivosti hmyzu cloveku, a proto jak ho zablokovat.

(Health)