Kdy se projeví screening prsu? Zálezí

Jak casto by melo dojít k screeningu prsu a kdy má zacít? Kdysi bývala kazdorocne poté, co zena dosáhla ctyricet let veku. Nicméne kvuli riziku falesných pozitivních úcinku, zbytecné biopsie, dodatecným financním nákladum a psychologickému utrpení zpusobuje nadmerná lécba, odpoved nyní zní "zálezí na tom".
Nebylo by lepsí mít konecnejsí odpoved? Oguzhan Alagoz z University of Wisconin-Madison vytvoril model rozhodování, který bude delat práve to. Alagoz ríká, ze s tímto modelem, muze prizpusobit rozhodování o prsu, aby odpovídal zene vypoctenému riziku invazivního karcinomu prsu - místo toho, aby se soustredila pouze na její vek.
Jeho model je popsán v Operacní výzkum, Vydání zárí / ríjen 2012.
Model rozhodování má nejen genetiku, vek a dalsí osobní rizikové faktory pacienta, ale také podrobnosti o historii screeningu.
Alagoz rekl:

"Zjistíme, jak muze tato extra informace zmenit, které rozhodnutí je optimální, a pomáhat lékarum provádet lepsí screeningová rozhodnutí," ríká Alagoz. "Na rozdíl od jiných druhu rakoviny, jako je kolorektální karcinom, v soucasnosti neexistuje zádný z existujících pokynu zalozených na populaci rakoviny prsu."

Spolecnosti a vládní úrady se nedokázaly dohodnout na tom, kdy by zeny mely zahájit screening prsu. Nekterí, napríklad Americká rakovinová spolecnost, stále drzí 40 let jako nejlepsí cas zacít, zatímco americká Preventivní sluzby Task Force ji zmenila na 50 let v roce 2011. Dodala, ze individuální lékari a pacienti by meli rozhodnout o tom, zda mají zacít dríve .
Dokud se pred nekolika lety neprokázalo, ze rutinní mamografie snízily národní výskyt rakoviny prsu o alespon 20% az 30%. Nicméne nekolik nedávných studií zjistilo, ze to vubec není. Velká svédská studie zjistila, ze screening prsu má omezený nebo zádný vliv na úmrtnost na rakovinu prsu u zen ve veku od 40 do 69 let. Jejich studie byla publikována v Vestník Národního institutu pro lécbu rakoviny, 17. cervence 2011 vydání.
Dalsí studie provedená výzkumnými pracovníky na oddelení verejného zdraví v MC MC Erasmus v Rotterdamu v Nizozemsku a zverejnená v Epidemiologie rakoviny, biomarkery a prevence ze screeningové mamografy prinesly smrtelné úmrtí na rakovinu prsu o 49%.
Aby screening prsu byl úcinný a prospesný pro spolecnost i pro jednotlivé pacienty, je treba maximalizovat její prínos a soucasne minimalizovat jeho potenciální poskození, které zahrnují nadmerné nebo podskupiny.
Model rozhodování spolecnosti Alagoz závisí na postupných rozhodovacích technikách, které se týkají rozhodnutí, která jsou prijímána nekolikrát a mají kaskádovitý úcinek, jako je napríklad abnormální výsledek screeningu, který vybízí pacienta, aby sel o dalsí screening o sest mesícu pozdeji, rizikových faktoru, které ji vedou k zahájení screeningu dríve a casteji.
Model se zameruje na individuální riziko rakoviny kazdého pacienta, které se vypocítává z rady faktoru, vcetne rodinné historie, zivotního stylu, stejne jako predchozí historie screeningu. Riziko rakoviny zeny - a riziko "prechodu" do nových státu, jako je biopsie a lécba - by se snízily, kdyby se vsechny její mamografie vrátily negativní. To by znamenalo, ze lékari nemusí v nekterých prípadech doporucovat screening rakoviny prsu pro jednoho pacienta po dobu nekolika let.
Prizpusobením screeningových potreb jednotlivým pacientum svedcí Alagoz, ze jeho model zvýsí kvalitu zivota a pocet let, které zena pozívá, zatímco snízí celkový pocet mamografu, které obyvatelstvo jako celek dostane, ve srovnání se standardními doporuceními pro screening zalozenými na populaci.
Alagoz rekl:

"Nás model by mohl pomoci snízit pocet zbytecných mamografu, které ve Spojených státech predstavují zhruba 100 milionu dolaru."

Individuální doporucení pro screening prsu usetrí mnoho zivotu s vysokým rizikem a snízí zbytecné biopsie, zbytecné zárení, pres lécbu, náklady a stres u zen s nízkým rizikem.

Alagoz dodal, ze jeho model muze vytvorit "jednoduchou statistiku, která by popisovala více rizikových faktoru, coz by mohlo zmírnit komunikaci mezi radiologisty, pacientem a osetrujícím lékarem a snad dokonce usnadnit sdílené rozhodování u pacienta lékajícího více partnera vztah."

Jaké jsou výhody a nevýhody screeningu prsu?

Vetsina zen znacne nadhodnocuje riziko úmrtí na rakovinu prsu, ale také nadhodnocuje výhody screeningu mamografie pri snizování tohoto rizika. Nekterí odborníci tvrdí, ze pokud zeny plne pochopí, jak malý, ale statisticky významný je dopad mamografií na celkovou míru úmrtnosti na rakovinu, vetsina z nich by je odmítla.
Nikdo se nezdá, ze souhlasí s tím, jaký je príspevek mamografií k celkovému zdraví a zivotum obyvatelstva. U zen s benigními lézemi muze mamografie zpusobit emocionální strach a financní náklady.
Vetsina pacientu prijímá falesné pozitivní riziko pri screeningu prsu; ve skutecnosti vetsina ríká, ze to není prílis úzkostné. Ackoli mnozí pacienti najdou vzpomínku extrémne desivou, ulevili se, kdyz se dozvedeli, ze je to falesne pozitivní (to se vyskytuje asi u 90% prípadu).
Rutinní vysetrení prsu je významným faktorem, který významne zvysuje pocátecní míru detekce rakoviny prsu, zejména u neinvazivního duktálního karcinomu in situ, který se nekdy nazývá "rakovinou pred rakovinou prsu". Tento typ rakoviny velmi vzácne nekdy tvorí kus. Mamografy mohou detekovat takové maligní onemocnení prsu velmi brzy; nicméne vetsina z nich se nikdy nestala zivot ohrozující.To vede k argumentu, ze mamografie ve velkém merítku by nemely tvrdit, ze zachrání zivoty, ale zpusobí pacientum zbytecné operace, strach a financní náklady.
V ríjnu 2011 hlásili skotstí badatelé v roce 2006 Posouzení zdravotnických technologií ze mamografické sledování by melo být provádeno jednou za rok u vysoce rizikových zen a jednou za 3 roky u druhých.
Napsal Christian Nordqvist