"Viscerální strach zastavuje mnoho návstev screeningu rakoviny"

Analýza témer 2 000 dospelých poslala pozvánky na screening proti rakovine, coz ukazuje, ze ruzné príciny rakovinových onemocnení mají za následek ruzné reakce na vysetrení, s obavami, ze lidé chtejí test, ale ve skutecnosti se o to nezajímají.
Obavy z rakoviny primely lidi, aby chteli prohlídku, ale kdyz prisel skutecne navstevovat, prevzal více viscerální pocit strachu a zastavil je.

Studie analyzovala úcastníky britské studie o flexibilní sigmoidoskopii a je publikována online v casopise American Association for Cancer Research Epidemiologie rakoviny, biomarkery a prevence.

Hlavním autorem je Charlotte Vrintenová, výzkumná psychologka výzkumného centra pro zdravotní chování na University College London ve Velké Británii. Vysvetluje:

"Mnoho lidí se bojí rakoviny, ale strach nemá stejný úcinek na vsechny.

"Nekterí lidé rakovinou vyvolávají strach z rakoviny, aby je zkontrolovali, jiní je odradí od zjistení, zda mají rakovinu."

Predchozí výzkum týkající se toho, jak screening na rakovinu je ovlivnen strachem, nedokázal rozbalit jednotlivé slozky obav, ríká Vrinten. Její studie je první, která zkoumá následující tri slozky bolesti z rakoviny:

• "Moc se bojím o rakovine" (casté starosti, soucást strachu nazývaná afektivní odpovedí)
• "Ze vsech onemocnení se nejvíce bojím rakoviny" (kognitivní hodnocení)
• "To mi delá nepríjemné myslet na rakovinu" (psychobiologický pocit).

Otázka, proc lidské obavy vedou nekteré k tomu, aby se objevily dalsí, aby se predeslo problému, nebylo takto objasneno.

"Nikdo predtím nerekl, proc strach muze mít takové opacné úcinky," ríká Vrinten. "V nasí studii místo toho, abychom pouzili kombinovanou míru rakovinového strachu, jak se casto deje, rozlisujeme ruzné aspekty strachu, abychom zjistili, zda mají ruzné úcinky na rozhodnutí lidí o screeningu rakoviny."

Výsledky ukázaly, ze lidé, kterí se obávají rakoviny ("afektivní" slozka rakoviny) se pravdepodobne chtejí podrobit screeningu rakoviny tlustého streva.

Avsak odlisná slozka strachu ve stejném cloveku, pocit nepohodlí pri myslence na rakovinu ("psychobiologická" slozka) zpusobuje, ze je méne pravdepodobné, ze budou reagovat na jejich touhu po screeningu zalozeném na starosti - méne pravdepodobné, ze se skutecne zúcastní screeningu test.

Lidé, kterí se casto obávají rakoviny, mají vetsí pravdepodobnost, ze budou chtít vysetrit na rakovinu tlustého streva, ale ti, kterí se cítili nepohodlne premýslet o rakovine, meli o 12% nizsí pravdepodobnost, ze se zúcastní screeningu.

Verejné kampane mohou hrát na spatných obavách

Ve vztahu ke skupine, která mela myslenku na rakovinu, videla Vrinten, ze "12% nemusí vypadat jako hodne, ale vzhledem k tomu, ze pro tento druh screeningu mají nárok desítky tisíc lidí [ve Velké Británii], znamená to velký rozdíl v poctu lidí, kterí se skutecne úcastní. " Dodává:

"Verejné kampane se casto zamerují na zvysování obav o rakovine, napríklad tím, ze zduraznují, jaká je bezná rakovina nebo jak smrtelne jsou nekteré druhy rakoviny.

To by mohlo dát lidi pryc, místo aby je motivovali k tomu, aby se dostali na obrazovku. "

Spíse nez vydesit lidi, verejná informace o endoskopickém vysetrení rakoviny tlustého streva, ríká Vrinten, by se mela zamerit místo toho na to, jak tento druh kontroly "muze ve skutecnosti zabránit rakovine tlustého streva, takze mít test muze znamenat, ze mají méne rakoviny, . "

Strach z rakoviny zustává bezným problémem, studie naznacuje:

• Více nez polovina úcastníku uvedla, ze se pri rozmýslení o rakovine cíti nepríjemne
• Asi ctvrtina se obává o rakovine.

Témer 2 000 úcastníku bylo randomizováno, aby obdrzeli pozvánku na skutecné vysetrení, a to z úplného studia necelých 8 000 dospelých ve Velké Británii ve veku 55 az 64 let, kterým byly zaslány dotazníky o jejich projekcních projektech.

Následné sledování klinických záznamu ukázalo, ze se celkem zúcastnilo celkem 71% pozvané skupiny:

• Z tech, kterí se cítili nepohodlne premýslet o rakovine, se 68% zúcastnilo screeningu
• Z tech, kterí necítili takový nepohodlí, byla úcast vyssí nez 77%.

Proti pocátecním dotazníkum odpovedelo témer 8 000 lidí, 82% respondentu odpovedelo, ze pravdepodobne nebo rozhodne prijmou nabídku screeningu kolorektálního karcinomu a celkove:

• 59% uvedlo, ze se více bojí rakoviny nez jiných nemocí
• 53% souhlasilo s tím, ze se necítí nepríjemne premýslet o rakovine a
• 25% se velice obávalo o rakovine - a casteji se chtelo zúcastnit screeningu nez non-worriers.

Studie byla sponzorována britským výzkumem rakoviny pro neziskové organizace Cancer Research UK.

Studie zverejnená v dubnu v roce 2006 JAMA interní medicína zjistila, ze zeny, které potrebovaly dalsí screeningové testy na rakovinu prsu, protoze pocátecní mamografie vykázala falesne pozitivní výsledek, netrpeli dlouhotrvající obavy z screeningových testu. Viz: Úzkost z výsledku falesne pozitivních mamografu je "pouze docasná".

Zprávy v srpnu uvádely, ze nekteré státní politiky týkající se náhrady a zpusobilosti ovlivnily prijímání screeningových testu na rakovinu prsu, delozního cípku a kolorektálního karcinomu. Podívejte se na: Medicaid: odlisné státní politiky pro náhradu skody ovlivnují screening rakoviny?

Kognitivní behaviorální terapie "efektivní" pro úzkost z oblasti zdraví

Nový výzkum naznacuje, ze kognitivní behaviorální terapie je úcinnejsí pri snizování zdravotní úzkosti u pacientu ve srovnání se standardní pécí. To je podle studie publikované v The Lancet. Vedci z Velké Británie, vedeni profesorem Petrem Tyrerem z Imperial College v Londýne, ríkají, ze dalsím prínosem kognitivní behaviorální terapie (CBT) je to, ze pacientum mohou být pacientum poskytnuty nespecializovaní pracovníci s minimálním vzdeláním s minimálními náklady.

(Health)

Kojení snizuje riziko rakoviny prsu

Zeny, které kojily po dobu delsí nez 6 mesícu, jsou méne pravdepodobné, ze by vyvinuly casnou rakovinu prsu nez zeny, které nekojily - pokud nekourí - naznacuje to studie provedená sestrou. Emilio Gonzalez-Jimenez PhD z univerzity v Granade ve Spanelsku a jeho kolegové vyvodili z lékarských záznamu 504 zen (mezi 19 a 91 lety), kterí byli léceni na rakovinu prsu v jedné z mestských nemocnic.

(Health)