cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Vegetariánská dieta snizuje riziko onemocnení srdce o tretinu

Vegetariánská strava muze snízit riziko srdecních onemocnení u tretí osoby. Vegetariáni mají o 32% nizsí riziko hospitalizace nebo úmrtí na kardiovaskulární choroby nez lidé, kterí konzumují maso a ryby.
Záver pochází z nového výzkumu z Oxfordské univerzity a byl publikován v American Journal of Clinical Nutrition. Tato studie je nejvetsí srovnání kardiovaskulárních onemocnení mezi vegetariány a masovými jedy.
Srdecní onemocnení je nejvetsí prícinou úmrtí ve vyspelých zemích a kazdorocne predstavuje ve Spojeném království 65 000 úmrtí. Tato studie vsak naznacuje, ze konzumace vegetariánské stravy by mohla výrazne snízit riziko srdecního a kardiovaskulárního onemocnení.
Hlavní autorka Dr. Francesca Croweová z oddelení pro epidemiologii rakoviny na Oxfordské univerzite vysvetlila:

"Vetsina rozdílu v riziku je pravdepodobne zpusobena úcinky na cholesterol a krevní tlak a ukazuje dulezitou úlohu stravy pri prevenci srdecních onemocnení."

Odborníci analyzovali témer 45 000 úcastníku (34% z nich byli vegetariáni) z Anglie a Skotska, kterí se prihlásili k evropskému pruzkumu výzkumu rakoviny a výzivy (EPIC) - Oxford.
Tyto druhy zpráv obvykle nemají významné zastoupení vegetariánu, protoze tohle je, a proto byl tým schopen presneji priblízit relativní rizika mezi vegetariány a ne-vegetariány.
Zpráva o kohorte EPIC-Oxford byla provedena oddelením pro epidemiologii rakoviny na Oxfordské univerzite a získala financní prostredky od Rady pro lékarské výzkumy a Cancer Research UK.
Profesor Tim Key, spoluautor a zástupce reditele Ústavu pro epidemiologii rakoviny na Oxfordské univerzite, rekl: "Výsledky jasne ukazují, ze riziko onemocnení srdce u vegetariánu je o tretinu nizsí nez u srovnatelných ne-vegetariánu."
Po kontrole urcitých promenných, které mohou mít vliv na výsledky, jako je kourení, vek, fyzická aktivita, príjem alkoholu, socioekonomické zázemí a úroven vzdelání, vedci prisli se statistikou o 32% snízení rizika.
Behem devadesátých let se studenti zapsali do studia a pozádali, aby vyplnili dotazníky týkající se jejich pohody a soucasného zivotního stylu. Úcastníci byli dotazováni na jejich dietu, cvicení, kourení a konzumaci alkoholu.
Bylo také zmereno 20 000 dobrovolnických krevních tlaku a oni dali vzorky krve, aby mohli vedci zkontrolovat jejich cholesterol.
Úcastníci byli sledováni do roku 2009, behem kterých bylo zjisteno 1 235 prípadu kardiovaskulárních onemocnení. To se skládalo ze 169 úmrtí a 1066 nemocnicních diagnóz, které byly uznány prostrednictvím záznamu v nemocnicích a osvedcení o úmrtí.
Experti vyuzili data z projektu MINAP (Národní auditorský projekt pro myokardiální ischemii) za úcelem potvrzení prípadu onemocnení srdce.
Podle vedcu, ve srovnání s non-vegetariány, vegetariáni meli nizsí hladinu cholesterolu a krevní tlaky, coz je podle vseho primárním duvodem nizsí riziko srdecního onemocnení.
V dusledku vegetariánské stravy mely obecne nizsí index telesné hmotnosti (BMI) a méne prípadu diabetu. Drívejsí výzkum také ukázal, ze konzumace vegetariánské stravy a výkon trí nebo vícekrát týdne muze významne snízit riziko vzniku cukrovky. BMI a diabetes ovsem nebyly zjisteny.
Kdyz byly výsledky upraveny tak, aby se zamezilo dopadu BMI, vegetariáni meli o 28% nizsí riziko vzniku srdecních chorob.
Autori dospeli k záveru:
Nálezy posilují myslenku, ze dieta je pro prevenci srdecních onemocnení ústrední a staví se na drívejsí práci zamerené na vliv vegetariánské stravy. "

Napsal Sarah Glynn

Mikrofluidní zarízení umoznuje snadnejsí sber vzácných bunek

Mikrofluidní zarízení umoznuje snadnejsí sber vzácných bunek

Prestoze dulezité informace pro diagnostiku a lécbu onemocnení mohou být získány oddelením komplexních smesí bunek, jako jsou ty, které se nacházejí ve vzorku krve, výzkumníci mozná potrebují prohledat miliardy dalsích bunek za úcelem shromazdování vzácných bunek, jako jsou fetální bunky, nádor bunek nebo kmenových bunek.

(Health)

Deprese zpusobuje, ze mnozí lidé mají cas na práci

Deprese zpusobuje, ze mnozí lidé mají cas na práci

Jeden z deseti zamestnancu v Evrope odesel z práce, protoze byli postizeni depresí, ríká nový pruzkum Evropské asociace pro depresi (EDA). Autori dodali, ze pro kazdou depresivní epizodu bylo ztraceno 36 pracovních dnu. Problém "deprese a pracoviste" dosud nevyzval témer jednu tretinu vsech manazeru, aby vytvorili podpurné sluzby nebo postupy pro resení depresivních zamestnancu.

(Health)