Deprese zpusobuje, ze mnozí lidé mají cas na práci

Jeden z deseti zamestnancu v Evrope odesel z práce, protoze byli postizeni depresí, ríká nový pruzkum provádený Evropská asociace pro depresi (EDA).
Autori dodali, ze pro kazdou depresivní epizodu bylo ztraceno 36 pracovních dnu. Problém "deprese a pracoviste" dosud nevyzval témer jednu tretinu vsech manazeru, aby vytvorili podpurné sluzby nebo postupy pro resení depresivních zamestnancu. Témer polovina vsech manazeru pozaduje lepsí politiku a legislativu na ochranu zamestnancu.
Deprese na pracovisti muze mít nekolik ruzných prícin, z nichz nekteré pocházejí z práce. Finstí vedci publikovali studii v roce 2009 v Brne Pracovní a environmentální medicína který zjistil, ze riziko výskytu deprese je vyssí na pracovistích s spatným týmovým duchem.
Poslanec EP (poslanec Evropského parlamentu) Stephen Hughes rekl:

"Deprese na pracovisti je problémem zamestnanosti a spolecenského zivota, který zpusobuje váznou skodu a vyzaduje pozornost a cinnost Evropské unie. Zahrnutí deprese na pracovisti do nové strategie Evropské komise pro zdraví a bezpecnost pri práci, nadcházející dva roky s legislativními kroky by predstavovaly vynikající pokrok smerem k efektivnejsí ochrane evropských pracovníku a nakonec k hospodárské a sociální prosperite. "

Více nez 30 milionu Evropanu bude diagnostikováno deprese behem svého zivota, ríká zpráva. Deprese je nejvetsí výzvou v oblasti dusevního zdraví pro lidi v produktivním veku v Evrope.
Pruzkum IDEA, nazvaný "Dopad krize na pracovisti v Evrope", zpochybnil více nez 7 000 lidí ve Spojeném království, ve Spanelsku, ve Francii, v Itálii, v Turecku, v Nemecku a v Dánsku.
Autori zjistili, ze:

• Ze 7000 dotazovaných, 20% hlásilo, ze nekdy diagnostikovali depresi


• 26% britských zamestnancu bylo v urcitém bode diagnostikováno depresí (nejvyssí procento)


• Itálie mela nejméne zamestnancu, kterí byli nekdy diagnostikováni depresí - 12%


• 61% nemeckých zamestnancu, kterí byli diagnostikováni depresí, si z duvodu dusevního stavu vycerpali práci


• 60% dánských pracovníku s diagnózou deprese vycerpalo práci


• 58% britských zamestnancu s diagnózou deprese odeslo z práce


• Turectí delníci byli nejméne pravdepodobné, ze po diagnóze deprese odeberou práci, jen 25% z nich

Byla odhadnuta, ze deprese zpusobila, ze v roce 2010 stála ekonomika Evropské unie priblizne 92 miliard EUR. Více nez polovina nákladu vznikla absentérismem a prezencí zpusobeným depresí. Prezentace znamená, ze je prítomen na pracovisti, kdyz je spatne.
V roce 2010 britstí a nemectí delníci odesli po 41 dnech práce poté, co dostali diagnózu deprese. Italstí zamestnanci meli 23 dní volna, nejnizsí pocet.
I kdyz absencí zpusobená depresí je castá, pouze jedna ctvrtina zamestnancu s depresí rekla svým zamestnavatelum nebo séfum o svém problému. Tretina zamestnancu, kterí byli diagnostikováni depresí, si mysleli, ze pokud by rekli svým séfum, jejich pracovní místa by se mohla stát neistou, a to zejména v soucasném ekonomickém klimatu.
Odborníci tvrdí, ze kognitivní príznaky související s depresí jsou prítomny 94% casu behem záchvatu deprese a mohou významne zhorsit schopnost zamestnancu rádne fungovat. Príklady kognitivních deficitu zahrnují zapomnení, nerozhodnost a problémy soustredení.
The Casopis zivotního prostredí a pracovního lékarství publikoval v roce 2008 nekolik studií, které ukazují, ze deprese na pracovisti je mnohem váznejsím problémem, nez si zamestnavatelé uvedomují.

Znalost depresivních príznaku je nízká

Pri dotazování na zjistení depresivních príznaku uvedlo 88% respondentu smutek nebo nízkou náladu. Zatímco pouze 57% uvedlo problémy se soustredením, 44% nerozhodností a 33% zapomnetlivostí.
Témer jeden ze trí manazeru, kterí odpovedeli na pruzkum, uvedli, ze nemají zádnou formální podporu, která by jim pomohla, kdyz se museli vyporádat s depresivní zamestnankyní. 44% nemeckých manazeru uvedlo, ze neexistuje zádná podpora, nejvyssí procento v Evrope. Nedostatek podpory byl v Turecku nejnizsí, na 10%.
55% manazeru ve Velké Británii uvedlo, ze obdrzí podporu od svého oddelení lidských zdroju, pokud by jeden z jejich zamestnancu mel depresivní príznaky nebo diagnózu deprese. V Turecku na druhou stranu 79% manazeru uvedlo, ze získá podporu od specializovaného odborníka na dusevní zdraví.

Na otázku, co je nejdulezitejsí pro podporu depresivních zamestnancu, vsichni uvedli dalsí poradenské sluzby a nové právní predpisy a politiky.
Dr Vincenzo Costigliola, predseda Evropské asociace pro hospodárskou krizi, uvedl:

"Výsledky pruzkumu IDEA ukazují, ze je zapotrebí udelat mnoho pro zvýsení informovanosti a podpory zamestnancu a zamestnavatelu pri rozpoznávání a zvládání deprese na pracovisti. Pozadujeme tvurce politik, aby zvázili dopad deprese na pracovní sílu a vyzvali je, aby se zabývali depresí a pracovníku a bezpecnosti na pracovisti. "

Nekteré fakty o depresi v Evrope a ve svete

• Deprese je bezný stav, který muze být zivot ohrozující. Ovlivnuje to stovky milionu lidí na celém svete


• Jedenáct procent obcanu Evropské unie bude behem svého zivota diagnostikováno depresí


• Do roku 2030 se deprese stane hlavní prícinou zdravotního postizení po celém svete


• Socioekonomické náklady na depresi jsou znacné. S více nez 30 miliony lidí postizenými v EU (Evropskou unií) v roce 2010 byly náklady na depresi v regionu odhadovány na 92 ??miliard EUR


• 54 miliard EUR z 92 miliard EUR pochází z pracovní neschopnosti, predcasného odchodu do duchodu a nekterých dalsích príkladu ztráty produktivity práce


• Kognitivní symptomy deprese znacne oslabují kvalitu zivota pacienta a ovlivnují jeho schopnost správne fungovat jak v práci, tak i v sociálním


• Typicky depresivní príznaky pretrvávají behem deprese 94% casu. Hlavní príznaky - koncentracní potíze, zapomnení a nerozhodnost - jsou casto prehlízeny, a proto nejsou zamereny na lécbu

Deprese je celosvetový problém. Je to mýtus, ze si myslíme, ze to je podmínka, která se týká pouze lidí v západních spolecnostech a nikde jinde. Deprese a úzkost existují ve vsech oblastech a spolecnosti v dnesním svete, podle týmu výzkumníku z University of Queensland, Austrálie.
Napsal Christian Nordqvist