Zubní skálování muze snízit riziko srdecního onemocnení, zatímco onemocnení zaludku predpovídá typ rizika

Dve nové studie poskytují dalsí poznatky o vazbách mezi ústní hygienou, onemocnením dásní a kardiovaskulárními událostmi. Výzkumníci na Tchaj-wanu zjistili, ze zubní pacienti, kterí meli zuby ocistené a profesionálne merené, meli snízené riziko srdecního záchvatu a mozkové mrtvice, zatímco vedci ve Svédsku zjistili, ze typ parodontu nebo dásní muze predvídat stupen rizika srdecního záchvatu, mrtvice a srdecního selhání .
Oba studie jsou predstaveny tento týden v rámci vedeckých zasedání American Heart Association (AHA), které probíhají od 12. do 16. listopadu v Orlandu na Floride. Abstrakty jejich prehledu jsou k dispozici pro zobrazení online v casopise AHA Obeh.
Ve své celostátní, populacní studii Drs Emily (Zu-Yin) Chen a Hsin-Bang Leu z kardiologického oddelení v Taipei Veterans General Hospital zkoumali údaje o více nez 51 000 dospelých, kterí dostali alespon jednu úplnou nebo cástecnou skálování zubu zubního lékare nebo zubního hygienistu a podobného poctu kontrol, které nikdy nebyly zuby odborne vycisteny.
Zádný z úcastníku nemel v minulosti mrtvici nebo infarkt. Údaje pocházejí z národních záznamu o zdravotním pojistení v Tchaj-wanu a výzkumníci provedli statistické testy, které porovnávají míru kardiovaskulárních príhod mezi temito dvema skupinami za prumernou dobu sledování sedmi let.
Zjistili, ze úcastníci, kterí meli své zuby profesionálne merítko casto nebo prílezitostne, meli o 24% nizsí riziko srdecního záchvatu a o 13% nizsí riziko mozkové príhody ve srovnání s temi, kterí nemeli. Vedci povazovali skálování zubu za casté, pokud se vyskytlo nejméne dvakrát a více za dva roky, a povazovalo to za obcasné, kdyby se to stalo jednou nebo méne za dva roky.
Chen, kardiologický kolega v Taipeiské veteránské nemocnici, rekl tisk:
"Ochrana pred srdecním onemocnením a mrtvicí byla výraznejsí u úcastníku, kterí se alespon jednou za rok dostali na zuby."
Navrhla, ze profesionální zvetsení zubu odstranuje bakterie zpusobující zánety, které zase mohou vést k srdecním onemocnením a mrtvici.
Jedna nevýhoda studie spocívá v tom, ze výzkumníci neupravili výsledky tak, aby zohlednovali dalsí potenciální rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnení, jako je hmotnost, kourení a rasa, protoze tyto informace nebyly ve zdravotnických záznamu.
Svédská studie byla dílem Dr. Anderse Holmlunda z Centra pro výzkum a vývoj okresní rady v Gävleborgu a vedoucího konzultanta Specialized Dentistry a Dr. Larsa z Oddelení akutní medicíny v akademické nemocnici v Uppsale.
Zkoumali údaje o 7999 úcastnicích s parodontálním onemocnením a chorobou dásní a zjistili, ze typy chorob dásní predpovídají riziko srdecního záchvatu, mestnavého srdecního selhání a mrtvice ruznými zpusoby a ruznými stupni.
Afer prizpusobení veku, pohlaví, kourení a vzdelání, jejich výsledky ukázaly, ze:

• Úcastníci, kterí meli méne nez 21 zubu, meli o 69% vyssí riziko srdecního záchvatu ve srovnání s temi, kterí meli nejvíce zubu.


• Úcastníci s nejvíce infekcí (tj. Nejvyssí pocet hlubokých periodontálních kapes kolem základny zubu) meli o 53% vyssí riziko srdecního záchvatu ve srovnání s temi s nejmensí infekcí (nejméne pocet kapes).


• Úcastníci s nejmensím poctem zubu meli 2,5krát vyssí riziko srdecního selhání v porovnání s temi s nejvíce zuby.


• Ti s nejvyssím výskytem krvácení z dásní meli ve srovnání s úcastníky s nejnizsím výskytem 2,1 krát vyssí riziko mrtvice.

Holmlund a Lars dospeli k záveru, ze:

"Markery patologického onemocnení predpovídají budoucí spolecné kardiovaskulární príhody ruznými zpusoby, coz naznacuje, ze jsou rizikovými indikátory pro ruzné kardiovaskulární poruchy."
Napsal Catharine Paddock PhD