Protein v pupecníkové krvi muze obnovit stárnoucí mozku

Pupocníková krev by mohla mít klíc k obnovení schopnosti ucit se a pamet, která s vekem klesá, najít výzkumníky na Stanfordské univerzitní lékarské fakulte v Kalifornii. Poskytnutí starsích mysí injekcí lidské pupecníkové krve revitalizovalo jejich mozkovou funkci. Výzkumníci naznacují, ze je pravdepodobné, ze podobné príznivé úcinky budou pozorovány u lidí.
Mozky starsích mysí pusobí mladsí, kdyz jsou vystaveny lidské pupecníkové krvi.

Výzkum, publikovaný v Príroda, má potenciál vést k novým lécebným postupum pro snízení poctu mentálních schopností spojených s vekem.

Stárnutí pohání zmeny neuronálních a kognitivních funkcí, které ovlivnují signály mezi mozkem a dalsími oblastmi tela, stejne jako myslení, porozumení, ucení a pamet. Pokles techto schopností je spojen s mnoha neurologickými poruchami.

Predchozí studie prokázala, ze kdyz byla mysi plazma - bezbunecná cást krve - vstrikována do starých mysí, jejich výkonnost v pameti a ucení se zlepsila.

Nová studie ukazuje, ze lidská plazma muze také zlepsit pamet a ucení starsích mysí. Navíc, jelikoz biologické a behaviorální charakteristiky mysí se velmi podobají lidským, objev zvysuje pravdepodobnost, ze mladsí plazma bude prospesná kognitivní schopnosti starsích lidí.

Konkrétne se tým objevil bílkovina v plazme pupecníkové snury - která je bohatá na lidskou pupocníkovou krev, ale s vekem klesá - coz je schopno napodobit omlazující úcinek na funkci mozku starých mysí bez nutnosti injekce zbytku plazmy. Tento jediný protein by mohl být uzitecný z pohledu vývoje léciv.

"Neurovedi to ignorovali a stále to ignorují, ale pro me je pozoruhodné, ze neco ve vasí krvi muze ovlivnit zpusob, jakým si myslíte," ríká hlavní autor studie Tony Wyss-Coray, Ph.D., profesor neurologie a neurologické vedy, stejne jako vedecký pracovník vedecké kariéry v oblasti péce o veterány Palo Alto Health Care System v Kalifornii. Hlavní autor studie byl Joseph Castellano, Ph.D., inzenýr neurologie a neurologických ved.

Plazma z pupecníku významne zlepsila funkci hippokampu

Wyss-Coray, Castellano a kolegové porovnávali pupecníkové snury, krevní plazmu u pacientu ve veku 19 az 24 let a krevní plazmu u 61- az 82letých pacientu, aby identifikovali zmeny spojené s vekem v rade proteinu.

Vedci predpokládali, ze tyto zmeny spojené s vekem mohou mít vliv na hipokampus, strukturu mozku, která je rozhodující pro "premenu zkuseností na dlouhodobé vzpomínky" u lidí i mysí. Hippocampus je obzvláste citlivý na bezný proces stárnutí, i kdyz presné mechanismy, které stojí za jeho zranitelností, jsou z velké cásti neznámé.

"V pokrocilém veku se hippocampus degeneruje, ztrácí nervové bunky a zmensuje se," vysvetluje Wyss-Coray. Schopnost zapamatovat se a ucit se má za následek negativní dopad. Zhorsení hipokampu je také spojeno s casným výskytem Alzheimerovy nemoci.

Vedci testovali vliv staré a mladé lidské krve, stejne jako nejmladsí lidské krve vsech - pupocníkové krve - na hipokampální funkci mysí. Starsí mysi dostaly injekce plazmy od starsích dospelých, mladsích dospelých a lidské pupecní snury kazdý ctvrtinový den po dobu 2 týdnu.

Plazma lidského pupecníku významne zlepsila funkci hippokampu. Ve skutecnosti byla výkonnost mysí z pupocnické snury hvezdná ve srovnání s mysí stejného veku, která dostávala falesnou injekci fyziologického roztoku na rozdíl od plazmy, podle výzkumníku.

Plazma od starsích dospelých pacientu nemela zádný úcinek na opatrení hipokampální funkce a plazma od mladsích dospelých mírne zlepsila funkci hippocampu.

V pokusu byly pouzity mysi s nedostatkem imunitního systému, aby se zabránilo tomu, ze mysi prodelaly negativní imunitní reakce z opakovaných injekcí lidské plazmy. Pred zacátkem injekcí lidské plazmy byly provedeny pokusy, které ukazují, ze integrita, aktivita a regeneracní schopnost imunokompetentních mysí u hippocampu klesla ve stárí stejne jako u imunologicky kompetentních mysí.

Byly provedeny také testy, které ukázaly, ze mladsí mysi mají lepsí výsledky v pameti a pri ucení nez u starsích mysí.

TIMP2 zvýsila aktivitu nervových bunek, obnovila hnízdní instinkt u mysí

Vedci se zamerili na izolaci faktoru z pupecníkové krve, který zpusobil, ze staré mozky pusobí mladsí. Za tímto úcelem hodnotili tým hladiny plazmatických bílkovin u lidí a mysí z ruzných vekových skupin. Hledali bílkoviny, které mají clovek a mysi spolecné a jejichz hladiny se mení stejne, jako oni stárnou.

Jeden protein, nazývaný tkánový inhibitor metaloproteas 2 (TIMP2), byl identifikován tak, ze zlepsoval aktivitu nervových bunek v mozku v laboratorním experimentu.

Kdyz byl TIMP2 injekcne podán do starsích mysí, protein replikoval pozitivní úcinky plazmy z pupecníku. Navíc byl obnoven hnízdící instinkt mysí, obvykle ztracený ve stárí.

Starsí mysi, kterým byla podána plazma z pupecníkové snury zbavená TIMP2, neprokázaly zádnou zmenu v ucení a pameti. Podobne mladsí mysi, kterým byly podávány protilátky neutralizující TIMP2, zaznamenaly významný pokles jejich schopnosti dobre provádet testy pameti.

"Úcinky TIMP2 v mozku byly studovány trochu, ale ne moc a ne ve stárí. V nasí studii to napodobovalo pamet a úcinky ucení, které jsme získali pomocí plazmové snury a zdálo se, ze to zlepsujeme tím, ze zlepsujeme funkci hippokampu."

Joseph Castellano, Ph.D.

"Spolecne nase výsledky tvrdí, ze systémové faktory prítomné v raném zivote mohou být prospesné pro revitalizaci starých tkání a ze TIMP2, protein obohacený behem vývoje, predstavuje takový restoracní faktor pro stárnoucí hipokampus," uzavírají autori.

Zjistete, jak muze anti-aging peptid obnovit rust kozesin a zdraví ledvin u mysí.

Dlouhodobé uzívání drog ADHD není skodlivé

Az 5-7% detí základní skoly je diagnostikováno s poruchou poruchy hyperaktivity (ADHD), poruchou chování, která zpusobuje problémy s nepozorností, nadmernou aktivitou nebo kombinací techto vlastností. Nyní výzkumníci zjistili, ze dlouhodobé uzívání drog ADHD nemá dlouhodobé úcinky na mozek.

(Health)

Rust globálního pouzívání antibiotik u hospodárských zvírat vyvolává obavy z rezistence vuci lékum

Nová studie predpovídá, ze prístích 15 let uvidí prekvapivé zvýsení celosvetového pouzívání antibiotik v hospodárských zvíratech, coz vyvolává vázné obavy o tom, jaký dopad bude mít na rostoucí celosvetový zdravotní problém - patogeny odolné vuci lékum nebo superbugy. Výzkumníci odhadují, ze celosvetové uzívání antibiotik v potravinách vzroste mezi rokem 2010 a 2030 o 67%.

(Health)