Upside "Gossip": Udrzování spolecenského rádu

Gossip je casto povazován za nezádoucí a neatraktivní rys spolecnosti, který se vyznacuje necinností, která podkopává duveru a poskozuje reputaci. Nyní vsak nová studie naznacuje, ze má náklonnost, pomáhá udrzovat spolecenský rád tím, ze udrzuje spatné chování pod kontrolou a brání vykoristování. A také snizuje stres. Muzete si precíst, jak výzkumníci z Kalifornské univerzity, Berkeley, dospeli k temto zjistením v lednovém online vydání Casopis osobnosti a sociální psychologie.
Spolecný autor a sociální psycholog Robb Willer uvedli, ze nalezli dukazy, ze klepy hrají zásadní roli pri udrzování spolecenského porádku:
"Sírení informací o osobe, kterou videli, se chovalo spatne, aby se lidé cítili lépe a utisili frustraci, která jim ríkala klepy."
Willer a kolegové zjistili, ze drby mají terapeutický úcinek: srdecní frekvence dobrovolníka se zvýsila, kdyz pozorovali, ze se nekdo chová spatne, ale pak se srdecní frekvence ponekud snízily, kdyz varovaly ostatní o tom, co byli svedky.
Studie se zamerila na "prosociální" klepy, jejichz cílem je upozornit ostatní na neduveryhodné ci necestné lidi. To je v kontrastu s jinými formami klebu, jako je napríklad voyeuristická povest, která se týká posledních exploitu celebrity.
Pro studium prosocial klepy, výzkumníci provedli ctyri experimenty, kde sledovali dobrovolníky, kdyz sledovali, jak lidé hrají "hru ekonomické duvery" proti sobe a kde velkorysost hrácu byla merena podle toho, kolik dolaru nebo bodu, které sdíleli.
V prvním pokusu 51 dobrovolníku souhlasilo s monitorováním srdecní frekvence, kdyz sledovali, jak dva hráci hrají a pozorují své skóre. Po dvou kolech bylo jasné, ze jeden z hrácu nehrával spravedlive a hromadil vsechny body.
Kdyz byli svedky podvádení, srdecní frekvence dobrovolnických pozorovatelu vzrostla a ve skutecnosti, kdyz prisel nový hrác, aby hráli proti podvádecím podvodum, mnozí z pozorovatelu vyuzili prílezitosti, aby je sklouzli do "drby", aby je varovali pred jejich podvodem oponent. Kdyz to udelali, jejich srdecní frekvence se ponekud snízila.
Willer rekl, ze je schopen varovat, ze nový hrác primel pozorovatele "cítit se lépe":
"Predání klebové poznámky zlepsilo jejich negativní pocity a zmírnovalo jejich frustraci," rekl.
Ve druhém experimentu vyzvali výzkumní pracovníci 111 úcastníku k vyplnení dotazníku o jejich úrovni altruismu a spolupráce a poté je pozádali, aby se dívali na obrazovku, která zobrazovala skóre ze trí kol ekonomické duvery. Mohli videt z bodu, které jeden z hrácu podvádel.
Opet jim byla dána prílezitost predat príbeh drbu, aby varovali dalsího hráce. Pozorovatelé také odpovedeli na otázky, jak se cítili o tom, co videli a jejich cinnostech.
Výsledky ukázaly, ze pozorovatelé, kterí dosáhli nejvyssího stupne v prosociálních merítkách, byli ti, kterí ohlásili pocit, ze se chování podvádel frustrovane, ale pak se velmi ulevilo, ze je schopen upozornit zranitelnou osobu, dalsího hráce, prostrednictvím poznámky klebety.
Ve tretím experimentu si badatelé vyzdvihli stávky pro pozorovatele: byli pozádáni, aby obetovali poplatek za zaplacení za úcast ve studii, pokud by chteli predat príbeh drby prístímu hráci. A bylo jim receno, ze jejich obetování by neovlivnilo skóre cheatu. Dokonce i kdyz jsou sázky nastaveny vyssí, vetsina pozorovatelu se rozhodla propadnout svuj poplatek a poslat upozornení na varování.
A v záverecném experimentu vedci prijali 300 hrácu z celé zeme, kterí se zúcastnili nekolika koutu stejné hry pro ekonomickou duveru on-line (oni je prijali pres Craiglist, bezplatnou online sít pro utajované a jiné reklamy). Menou hry byla losy na losování: vítezné lístky by byly vkladány do remízy za penezní odmenu v hodnote 50 dolaru, takze existovala pobídka, aby se drzelo co nejvíce z nich.
Rozdíl s touto hrou vsak byl v tom, ze nekterí hráci byli na zacátku receni, ze dobrovolníci pozorující hru by meli behem prestávky sanci predat prízvuku hráci dalsího kola, aby je varovali pred chováním podvody. Hrozba, ze by byla predmetem "negativních" klepnutí, primela témer vsechny tyto hráce k tomu, aby hrály spravedlive, dokonce i ti, kterí v dotaznících, které dokoncili od samého pocátku, zaznamenali nízkou míru altruismu.
Výzkumníci dospeli k záveru, ze výsledky experimentu 1, 2 a 3 ukazují, ze:

• Lidé, kterí jsou svedky negativních cinu, se cítí spatní (mají negativní vliv) a jsou nuceni predávat své informace potenciálne zranitelné osobe.


• Sdílení techto informací snizuje negativní vliv, který se projevil v antisociálním chování.


• Lidé, kterí jsou prosociálnejsí, jsou ti nejvíce motivovaní zapojit se do takových "klebu", a to i osobních nákladu, a jsou ti, kterí s nejvetsí pravdepodobností zazijí nejvetsí snízení negativního vlivu.

Dospívají k záveru, ze experiment 4 ukazuje, ze "prosociální klepy mohou úcinne odradit sobeckost a podporovat spolupráci".
Willer rekl dohromady, výsledky vsech ctyr experimentu ukazují, ze jsme frustrovaní, kdyz vidíme, ze se lidé chovají nemorálne.
"Ale schopnost sdelit tyto informace ostatním, kterým by se nám pomohlo, nám prinásí lepsí pocity," dodal.
Napsal Catharine Paddock PhD