Smrt milovaného cloveka v detství "ovlivnuje dusevní zdraví dospelých"

Nová studie publikovaná v British Medical Journal zjistuje malé, ale významné zvýsení rizika psychózy u osob trpících ztrátou rodinného príslusníka v detství.

Prestoze víme, ze dospelé zdraví muze být ovlivneno genetickými geny, které dedíme od nasich rodicu, stejne jako zivotní prostredí a zivotní styl, který zazíváme jako deti, nekteré dukazy naznacují, ze psychický stres matky muze také ovlivnit vývoj plodu.

Ale predchozí studie zkoumající vztah mezi psychickým stresem matky a dusevním zdravím jejích potomku nebyly prílis presvedcivé.

Tato nová studie chtela proverit tuto vazbu dále tím, ze zjistí, zda deti narozené matkám, které prodelaly tezkou porázku pred, behem tehotenství nebo po ní, by pravdepodobne více projevovaly príznaky psychózy v dospelosti.

Tato studie byla rozsáhlým systematickým prezkoumáním zdravotních záznamu o 946 994 osobách narozených mezi lety 1973 a 1985 ve Svédsku.

Vedci identifikovali matky, které zazily úmrtí svých rodicu, potomku nebo otcu svých detí v období mezi 6 mesíci pred pocátkem a az 13 let po porodu. Oni také vzali v úvahu prícinu smrti, kdy doslo k úmrtí v techto rodinách.

Celkove 321 249 (33%) detí ve studii melo rodinnou smrt pred vekem 13 let.

"Zádné spojení" mezi truchlícím behem tehotenství a dusevním zdravím potomku

Výzkumníci zjistili, ze 1 323 (0,4%) techto detí pozdeji vyvinulo halucinogenní nebo "non-afektivní" psychózu (jako je schizofrenie), zatímco 556 (0,17%) techto detí pokracovalo v rozvoji emocní poruchy nebo " (jako je bipolární porucha).

Podíváme-li se na to, kdy doslo k úmrtí, studie dospela k záveru, ze matky, které utrpely úmrtí pred tehotenstvím nebo behem tehotenství, nebyly casteji nez obvykle, mely deti, které by rozvíjely psychózu.

Takze nebylo mozné prokázat, ze psychický stres otroká matky muze ovlivnit budoucí dusevní zdraví svého plodu.

Kathryn Abel, hlavní autor studie, rekl Zdravotní novinky dnes ze i pres predchozí studie naznacující opak, její výsledky nebyla prekvapená:

"Predchozí poznatky týkající se rizika schizofrenie nebo jiných onemocnení nebyly prílis silné a casto byly pozorovány pouze u konkrétních skupin, jako jsou pacienti bez anamnézy psychózy jiz v rodine nebo pouze u muzu."

Ale vedci zmerili malé riziko, ze se lidé rozvíjejí psychózu, která zazila v detství smrt clena rodiny.

Studie zjistila, ze toto riziko vzrostlo u osob, které ztratily své blízké ze sebevrazdy (spíse nez z prirozených prícin) a riziko také zvýsilo v detství dríve, ze k této smrti doslo.

Jak spolehlivé jsou výsledky?

Prestoze by studie dokázala zjistit, kdy a jak doslo k úmrtí v techto rodinách, je obtízné merit úroven psychologického stresu, který v rodine ceká studie.

Nekteré rodiny mohou dlouho trpet a nekterí se mozná smírili pomerne málo - napríklad, kdyby byla úmrtí starsího príbuzného, ??který byl po nejakou dobu nemocný - v takovém prípade by jejich predání mohlo poskytnout urcitou úlevu pro rodina. Nekteré aspekty výsledku studie mohou být subjektivní.

Existuje také mnoho dalsích faktoru z detství, které mohou prispet k tomu, zda je clovek více ohrozen psychózou. Mezi ne patrí socioekonomický stav, zanedbávání, týrání a sikana. Tyto faktory mohly mít také vliv na výsledky, které bylo obtízné merit.

Také studie zkoumala pouze to, jak zazít rodinnou smrt v detství postihuje osoby narozené ve Svédsku. Vedci verí, ze dalsí výzkum musí být proveden v non-západní a etnicky ruznorodé populace, aby nám celkový obraz o tom, jak smutek muze ovlivnit psychologický vývoj.

Rekl Dr. Abel Zdravotní novinky dnes ze je mozné, ze "v nezápadní populaci by nekteré spolecnosti mohly poskytovat více podpory rodinám, které byly opustené, nebo by mohly rídit smrt a lítost v celé spolecnosti, takze je méne stresující a má méne závazné dusledky pro detství".

Dr. Abel se také zmínil o tom, ze v nekterých spolecnostech muze být opak pravdivý a "rozdíly mezi rizikem psychózy u tech, kterí jsou vystaveni a neexponovaní [k smrti v detství], mohou být vetsí."

Vedci doufají, ze lepsí pochopení detských faktoru, které ovlivnují riziko psychózy dospelých, zajistí, ze "vhodne nacasované a vhodne financované intervence mohou být vytvoreny k ochrane zranitelných rodin a detí".

Cvicení muze snízit nutkání jíst

Vetsina lidí se domnívá, ze mohou "vycerpat chut" s energickým cvicením, nicméne tato teorie nemusí být zcela pravdivá - alespon bezprostredne po cvicení. Studie provedená u BYU (Brigham Youth University) od profesoru Jamese LeCheminanta a Michaela Larsona zjistila, ze cvicební motivace k jídlu je ve skutecnosti snízena po 45 minutách mírného az silného tréninku.

(Health)

Jak dieta s vysokým obsahem tuku zvysuje riziko kolorektálního karcinomu?

Zatímco dukaz o spojení mezi nezdravou stravou a kolorektálním karcinomem je silný, základní mechanismy pro tuto asociaci byly nejasné. Nová studie vsak mozná odhalila vysvetlení. Nová studie naznacuje molekulární vysvetlení vztahu mezi stravou s vysokým obsahem tuku a kolorektálním karcinomem.

(Health)