Studie upozornuje na to, proc jsou starsí lidé nejvíce ohrozeni virem západního Nilu

Virus západního Nilu je nejvíce smrtelný u jedincu ve veku 60 let a starsích, ackoli duvody za tím byly nejasné. Nyní byla zverejnena nová studie PLOS patogeny tvrdí, ze nasli vysvetlení.
Jedinci ve veku 60 let a starsí jsou nejvíce ohrozeni závaznou infekcí WNV. Vedci tvrdí, ze by to mohlo být az do zhorsení v casné imunitní odpovedi na virus.

Autor studie Michael Diamond z Washingtonské univerzity v St. Louis a jeho kolegové zjistili, ze mnoho starsích imunologických odpovedí na virus západního Nilu (WNV) bylo poskozeno u starsích mysí, coz muze vysvetlovat, proc jsou starsí lidé zranitelnejsí vuci virus.

WNV je nejcastejsí v Africe, Evrope, na Stredním východe, v Severní Americe a v západní Asii. Virus je primárne prenásen lidem skusem infikovaného komára.

Priblizne 70 az 80% lidí, kterí se nakazí WNV, nebude mít príznaky, zatímco priblizne 20% infikovaných lidí muze mít horecku, prujem, bolest hlavy, vyrázku, bolesti tela, bolesti kloubu a zvracení.

V méne nez 1% prípadu muze WNV zpusobit neurologické onemocnení, jako je encefalitida nebo meningitida. Symptomy zahrnují bolesti hlavy, horecku, dezorientaci, tres, komatu, svalovou slabost a paralýzu. Smrt se vyskytuje u priblizne 10% vázných prípadu WNV.

Zatímco závazné onemocnení z WNV muze nastat u jedincu v jakémkoli veku, jsou starsí lidé nejvíce ohrozeni. "U starsích lidí virus víc prochází hematoencefalickou bariérou a infikuje neurony mozku a míchy, coz je spojeno s úmrtností 5 az 10% prípadu úmrtnosti," poznamenává Diamond a kolegové.

Pro jejich studium se tým snazil urcit mechanismy, které jsou základem zranitelnosti starsích jedincu vuci WNV.

Casná specifická imunitní odpoved na slabsí WNV u starsích mysí

Vedci infikovali 4 mesícní mysi (ekvivalent mladých dospelých) a 18 mesícu staré mysi (ekvivalent starsích dospelých) s WNV.

Ve srovnání s mladsími mysí byly starsí mysi trikrát casteji úmrtí na infekci WNV. A co víc, úroven viru v mozku starsích mysí byla 20krát vyssí nez u mladsích mysí.

Rychlá fakta o viru západního Nilu

• Ptáci jsou prirozeným hostitelem WNV - komári se nakazují krmením na infikovaných ptácích
• Prestoze existuje vakcína na ochranu koní proti WNV, v soucasné dobe neexistuje zádná vakcína na ochranu lidí pred virem
• Vetsina prípadu infekcí WNV v USA se vyskytuje v období od cervna do zárí.

Dalsí informace o viru West Nile

Vedci srovnávali a analyzovali imunitní odpoved na infekci starsích mysí s WNV a mysí mladsími.

Krátce po prenosu WNV byla vcasná specifická imunitní reakce nebo adaptivní imunitní odpoved na virus slabsí u starsích mysí nez u mladsích mysí. Jinými slovy, WNV-specifické protilátkové odpovedi u starsích mysí byly méne úcinné nez u mladsích mysí. Starsí mysi mely také slabsí dlouhodobé odpovedi na pamet protilátek nez mladsí mysi.

Navíc vedci zjistili, ze tvorba "klícových center" u starsích mysí byla zpozdena.

Centra germinalu jsou domovem pro vypoustení lymfatických uzlin (DLN), které jsou v blízkosti místa puvodního infekce. Imunitní bunky - bunky prezentující antigen, pomocné T-bunky a B-bunky - splynují s DLN a tvorí zárodecné centrum, aby vytvorily specifickou protilátkovou odpoved. Zpozdení pri tvorbe techto zárodecných center vysvetluje slabsí adaptivní imunitní odpoved identifikovanou u starsích mysí.

Pri blizsím vysetrení DLN u starsích mysí objevil tým méne pomocných T bunek, coz naznacuje, ze pomocné T bunky starsích mysí mají mensí schopnost migrovat se na DLN.

Tato teorie byla potvrzena, kdyz výzkumníci transplantovali pomocné T bunky z mladsích i starsích mysí do mladsích mysí. Pomocí zivé mikroskopie zjistili, ze pomocné T bunky starsích mysí byly méne schopné spadat do DLN.

Tým také zjistil, ze DLN starsích mysí mely nizsí hladiny imunostimulátoru nazývaných chemokiny, které snízily jejich schopnost prilákat dalsí imunitní bunky, aby se vytvorily germinální centra.

Dokonce i krátké zpozdení reakce imunitních bunek muze zvýsit riziko závazných infekcí

Výzkumníci poznamenávají, ze i kdyz zjistená porucha u DLN starsích mysí byla mírná, dokonce i krátké zpozdení v migraci imunitních bunek na DLN mohou vyvolat snízení WNV specifické protilátkové odpovedi v casných stádiích infekce.

Snízení odpovedi protilátky specifické proti WNV po prenosu muze vést k vyssím virovým zátezím v rané fázi, vysvetlují vedci, coz zvysuje pravdepodobnost, ze infekce WNV dojde k mozku a zpusobí závazné následky.

"Protoze rychlá výroba neutralizacních a inhibicních protilátek je nezbytná pro omezení replikace a sírení WNV, dokonce i mírné zpozdení v kinetice humorální odezvy u starsích osob muze zvýsit náchylnost k virové infekci," vysvetlují a dodávají:

"Jelikoz existují funkcní deficity v bunkách, které koordinují vcasnou adaptivní imunitní odpoved a mikroprostredí v mízních uzlinách, strategie pro nápravu techto defektu u rizikových jedincu mohou zlepsit odpovedi na vakcíny a omezit replikaci mikrobu, které podporují rychlou patogenezi onemocnení."

Zacátkem tohoto mesíce oznámili Národní instituty zdraví, ze experimentální vakcína proti WNV má vstupovat do lidských studií.