Válka vyhnala Srí Lanky s vysokým rizikem PTSD, úzkosti a deprese, studijní projevy

Studie ukázaná v tématickém vydání z 3. srpna o násilí a lidských právech JAMA ze obyvatelé Srí Lanky, kterí behem srílanské obcanské války (1983 az 2009) hledali útociste v sousedních zemích nebo v bezpecné oblasti své zeme, mají vyssí výskyt dusevních stavu souvisejících s válkou, vcetne deprese, úzkosti a PTSD.
Témer 2,7 milionu lidí na celém svete zije jako uprchlíci v cizích zemích nebo v bezpecné oblasti ve své domovské zemi (vnitrní vysídlení). 26letá srílanská válka prohlásila 100 000 zivotu a vyhnala 800 000 lidí. Oblast okresu Jaffna na Srí Lance, která se nachází na dalekém severu zeme, odhaduje, ze 23% obyvatel bylo vnitrne vysídleno do cervence 2009. I kdyz byly zaznamenány celkové vzorce psychiatrické morbidity u osob postizených konfliktem, psychologický úcinek nucené presídlování osob, které zustávají v jejich národních hranicích, je méne známé.
Farah Husain, D.M.D., M.P.H. z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v Atlante a tým provedli zdravotní pruzkum mezi obyvateli okresu Jaffna, aby vyhodnotili souvislost mezi stavem vysídlení a výskytem spolecných dusevních stavu souvisejících s válkou.
V pruzkumu bylo zahrnuto 1 577 domácností Jaffna, vcetne 2 táboru s vnitrním presídlením, a bylo provedeno od cervence do zárí 2009 s mírou odezvy 92% (1 448 respondentu, z cehoz 1 409 bylo zpusobilých).
Casové období jednotlivých vysídlení bylo rozdeleno na 2% úcastníku (n = 80), kterí byli v soucasnosti premísteni, 29,5% (n = 539), kterí byli nedávno presídleni a 68,5% (n = 790) obyvatel. 31,8% jedincu (376) nezaznamenalo zádné traumatické príhody; 44% (578) uvedlo, ze zaznamenalo 1 az 4 události; 20,2% (336) zaznamenalo 5 az 9 príhod a 4% (72) zaznamenalo 10 nebo více príhod. Celkový výskyt PTSD byl 7,0%, 32,6% trpí úzkostí a 22,2% trpí symptomy deprese.
Jakmile se vedci prizpusobili promenným, zjistili, ze pravdepodobnost vývoje symptomu deprese, úzkosti a PTSD byla podstatne vyssí u vysídlených osob v táborech ve srovnání s dlouhodobými obyvateli a ze pravdepodobnost vývoje symptomu PTSD u nedávno presídlených jedincu byla vyssí nez u dlouhodobe pobývajících osob.
Zatímco u respondentu zen je castejsí hlásení príznaku úzkosti a deprese, osoby starsího veku byly spojeny s PTSD, úzkostí a depresemi. Navíc autori zjistili, ze posun jiz nebyl spojen s príznaky dusevního zdraví po kontrole expozice traumatu.
Vysetrovatelé napsali:

"Prestoze souvislost mezi stavem posunu a príznaky PTSD, deprese a úzkosti jiz nebyla významná po úprave expozice traumatu v této studii, cin, který je premísten, a denní stresory spojené s ním mohou být povazovány za traumatické samy o sobe a mohou být ukazatel nebo proxy pro nedávné trauma. Proto vztah mezi stavem vysídlení a príznaky dusevního zdraví muze být zpusoben traumatickými událostmi vysídlenými osobami, událostmi, které je pravdepodobne zpusobily opustením jejich domovu. "

Výzkum naznacuje, ze zásahy na Srí Lance by se mely zamerit na nejzranitelnejsí skupiny obyvatelstva, predevsím ty, které zijí v táborech vysídlených.

Autori napsali:

"Interne vysídlené osoby prevysují pocet uprchlíku na celém svete a mely by být zvázeny iniciativy zamerené na potreby dusevního zdraví, jako ty, které vypracoval Stálý výbor pro interní agentury. V okrese Jaffna by intervence mely zahrnovat podporu rodiny, prátel, nábozenských vudcu a tradicních poradcu.
Nakonec by longitudinální studie vysídlených populací pomohla urcit, jak intenzita událostí, cas od událostí a dalsí faktory, jako jsou dovednosti zvládání, ovlivnují príznaky dusevního zdraví. Tímto zpusobem by mohli zúcastnené strany zacít chápat krátkodobé a dlouhodobé dusledky ozbrojených konfliktu a traumatických událostí spojených s vysídlením. "

Napsal Petra Rattue