Studie ukazuje, jak schizofrenie ovlivnuje mozek

Vedci objevili, jak schizofrenie a pouzití antipsychotických léku mohou ovlivnovat mozkovou tkán tím, ze prezkoumá progresivní data z mozkových skenu, podle studie publikované v American Journal of Psychiatry.

Výzkumní pracovníci z University of Iowa, vedený profesorem psychiatrie Nancy Andreasen, analyzovali 202 vysetrení MRI u pacientu trpících dusevní poruchou.

Vsichni pacienti byli vysetrováni z první schizofrenní epizody a v pravidelných 6mesícních intervalech az po dobu 15 let.

Výzkumníci ríkají, ze vzhledem k tomu, ze klinické následné údaje byly získávány kazdých 6 mesícu, byly schopny vypocítat pocet relapsu a jejich trvání a spojit je se strukturálními opatreními MRI.

Poznamenávají, ze jelikoz vyssí intenzita lécby byla dríve spojena s mensími objemy mozkových tkání, tento protiproekt byl meren v dávkových letech.

Nedostatek mozkové tkáne u schizofrenních pacientu

Skenování z první epizody pacientu ukázalo, ze mají méne mozkové tkáne ve srovnání se zdravými jedinci bez poruchy.

Vedci tvrdí, ze toto zjistení naznacuje, ze neco ovlivnuje mozky tech, kterí mají schizofrenii, nez projeví zjevné príznaky techto stavu.

Profesor Andreasen vysvetluje:

"Existuje nekolik studií, vcetne mých, které ukazují, ze lidé se schizofrenií mají mensí nez prumernou velikost lebky.

Vzhledem k tomu, ze vývoj kraniálních bunek je dokoncen behem prvních nekolika let zivota, muze existovat urcitý aspekt nejdrívejsího vývoje - snad takové veci, jako jsou komplikace tehotenství nebo vystavení virum - ze v prumeru postizených lidí se schizofrenií. "

Mozgové skeny také ukázaly, ze ti, kterí trpí schizofrenií, prokázali nejvyssí ztrátu tkání v prvních 2 letech po první epizode, po které se výrazne zpomalily.

Profesor Andreasen ríká, ze tento nález muze pomoci lékarum identifikovat nejúcinnejsí casové období, aby se zabránilo ztráte tkání u schizofrenních pacientu, stejne jako dalsí úcinky zpusobené poruchou.

Antipsychotické léky "vedou k vetsí ztráte mozkové tkáne"

Pri zjistování úcinku antipsychotik na schizofrenní pacienty byli výzkumní pracovníci zklamáni jejich zjistením.

Výsledky ukázaly, ze cím vyssí dávka antipsychotických léku u pacientu, tím více mozkové tkáne bylo ztraceno.

Profesor Andreasen ríká:

"Bylo to velmi znepokojivé zjistení. Strávili jsme pár let, kdy jsme analyzovali data víceméne doufali, ze jsme udelali chybu." Nakonec vsak bylo to pevné zjistení, které se nezmizelo, a tak jsme se rozhodli pokracujte a publikujte.

Dopad je bolestivý, protoze psychiatri, pacienti a clenové rodiny nevedí, jak tento nález interpretovat. "Meli bychom prestat pouzívat antipsychotické léky? Meli bychom pouzívat méne? ""

Navíc pri analýze toho, jak se relapsy dotýkají mozkové tkáne, ukázaly, ze delsí relapsy byly spojeny se ztrátou mozkové tkáne. Vedci tvrdí, ze by to mohlo zmenit zpusob, jakým jsou antipsychotické léky uzívány k lécbe schizofrenie.

Profesor Andreasen ríká, ze pred mnoha lety bylo mnoho lidí chronicky hospitalizováno kvuli schizofrenii. Nyní vsak vetsina trpících poruchami je v komunite a je to dusledek antipsychotických drog.

"Ale antipsychotika má negativní dopad na mozek, takze musíme dostat slovo, ze by mely být pouzívány s velkou pécí," poznamenává.

"Protoze i kdyz mají méne nezádoucích úcinku nez nekteré jiné léky, které uzíváme, rozhodne nejsou bezproblémové a mohou mít celozivotní dusledky pro zdraví a stestí lidí a rodin, kterým slouzíme."

Zdravotní novinky dnes nedávno o studii, která odhalila objev 13 genetických stop, které by mohly pomoci vysvetlit prícinu schizofrenie.

Mikroskop muze pomoci pri screeningu "SCID"

Výzkumníci objevili mozný biomarker, který by mohl vést k neinvazivnímu testu novorozeneckých testu pro tezkou kombinovanou imunitní nedostatecnost - nebo SCID - kdysi oznacované jako "choroba s bublinkami". Výzkumníci zjistili, ze mysí s poskozeným imunitním systémem mají vyssí hladiny strevní mikroby, které mohou být detekovány ve stolici.

(Health)

Krevní test odhaluje rozsah poskození mozku po otrase

Nejcastejsí prícinou poskození mozku ve sportu, jako je fotbal, je otrava, ale vedci na Clevelandské klinice a na univerzite v Rochesteru zjistili, ze i pri absenci otresu fotbalisté stále trpí dlouhodobými zmenami v mozku. Jejich studie je publikována v breznovém vydání PLOS ONE.

(Health)