cs.3b-international.com
Informace O Zdraví, Nemoci A Léčby.



Stimulacní lécba pro ADHD muze také snízit riziko kourení

Lécba lidí, kterí mají poruchu hyperaktivity s deficitem pozornosti se stimulacními léky, by mohla snízit jejich pravdepodobnost, ze zacnou kourit, podle výzkumu Duke Medicine v Durhamu v NC.

Charakterizovaná hyperaktivitou a impulsivitou, porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je obvykle lécena stimulacními léky (Vyvanse a Concerta jsou dva príklady znacek), behaviorální terapie nebo kombinace techto dvou.

Výzkum ukázal, ze dospelí s ADHD kourí ve dvojnásobné míre u dospelých bez ADHD. Stejne jako kourení více nez obycejná populace, lidé s ADHD casto zacínají dríve. Mladiství s ADHD jsou dvakrát az trikrát casteji kourení nez mladí bez ADHD.

"Vzhledem k tomu, ze lidé s ADHD mají vetsí pravdepodobnost kourení, nase studie podporuje pouzívání stimulantní lécby ke snízení pravdepodobnosti kourení u detí s ADHD," ríká hlavní autor za novou studii a reditel Duke ADHD programu Prof. Scott Kollins.

Predchozí výzkum týkající se kourení s ADHD byl smísený

Studie jiz dríve zkoumaly, jak mohou stimulující léky ovlivnovat chování u lidí s ADHD. Výsledky techto studií byly smísené, nicméne s nekterými, které naznacovaly zvýsení kourení u lidí lécených stimulacními léky, nekterí ukazují pokles a jiní nemají zádný úcinek.

Vedoucí autor Erin Schoenfelder, PhD, klinický asistent a psycholog v programu Duke ADHD vysvetluje:

"Nicotin funguje na stejných cestách v mozku jako stimulacní léky a vztah mezi stimulanty a kourením byl kontroverzní. Bylo navrzeno, ze nekterí lidé s ADHD" lécí samy o sobe léky s nikotinem ".

Výzkumníci Duke Medicine - kterí publikovali výsledky v casopise Pediatrie - prezkoumalo 14 studií zamerených na kourení cigaret a lécbu ADHD, které zahrnovaly celkem 2 360 úcastníku.

Nase nálezy ukazují, ze lécba ADHD úcinne s léky muze zabránit mladým lidem, aby si zvykli, "ríká Dr. Schoenfelder.


"Tato studie muze odhalit vnímání, ze stimulanty zvýsí své riziko kourení," ríká profesor Kollins.

Výzkumní pracovníci Duke nalezli "významnou souvislost" mezi stimulacní lécbou pro ADHD a nizsími koureními. Rovnez zjistili, ze úcinek je vetsí u lidí s váznejsím syndromem ADHD nebo u lidí, kterí nepretrzite uzívali stimulacní léky.

"Riziko se dále snizuje, pokud je dodrzování lécebné lécby konzistentní, pravdepodobne proto, ze to zvysuje pravdepodobnost, ze príznaky jsou rízeny efektivne," ríká profesor Kollins.

"Tato studie muze odhalit vnímání, ze stimulanty zvysují riziko kourení," dodává. "Dává nám vetsí duveru, kdyz mluvíme s rodici, abychom je ujistili, ze konzistentní lécba ADHD nezvýsí riziko kourení detí a ve skutecnosti muze skutecne delat opak."

Vzhledem k návrhu studie vsak výzkumníci nebyli schopni identifikovat prícinný vztah mezi stimulacní lécbou a nizsím rizikem kourení. Mohou ohlásit pouze spojení mezi temito dvema.

Je treba dodatecné studie, které poskytují více informací o nacasování a trvání lécby pro co nejlepsí snízení rizika kourení u lidí s ADHD.

Dr. Schoenfelder uzavírá:

"Doufám, ze tento výzkum nám pomuze informovat nase snahy zabránit negativním dusledkum pro deti s ADHD, vcetne kourení cigaret. Tato populace nebyla zamerena na prevenci kourení, a to navzdory známému vztahu mezi ADHD a kourením."

V roce 2012, Zdravotní novinky dnes hlásil studii, která navrhla genetickou vazbu za vztahem mezi kourením a ADHD. Tato studie identifikovala genovou variantu alelu C rs1329650 jako zvysující se riziko jak ADHD, tak kourení.

Vlastní kuze pacienta muze být pouzita k lécbe více nemocí

Vlastní kuze pacienta muze být pouzita k lécbe více nemocí

V posledních letech výzkumná spolecnost zabývající se kmenovými bunkami vytvárela nadsení z moznosti vyvinout kmenové bunky z vlastní pokozky pacienta pro lécbu ruzných stavu, jako je rakovina, Parkinsonova choroba a Alzheimerova choroba. Taková terapie by zanechala potrebu pouzití kmenových bunek odvozených od lidských embryí a teoreticky bypass imunologických problému vyskytujících se pri pouzití bunek od jedné osoby k lécení jiné, a tak se vyhnula kontroverzi.

(Health)

Neuronové obvody v autismu mohou být obráceny

Neuronové obvody v autismu mohou být obráceny

Lidé s autismem trpí vsudyprítomnou vývojovou poruchou mozku, která se projevuje v raném detství. Specifická dysfunkce v neuronálních obvodech byla zjistena profesory Peterem Scheiffelem a Kasparem Vogtem v biozentu na univerzite v Basileji, která vyplývá z autismu.

(Health)